Neděle, 24. října, 2021

Senát prohrává

0
Senát prohrává
Konference o Ústavě v senátu, u mikrofonu Karel Eliáš Foto: Irena Válová

Část senátorů vede bitvu s prezidentem republiky. Občas jej chtějí žalovat za velezradu. Podívejme se na tento souboj pohledem voličů. V roce 2018 se konaly v lednu prezidentské a v říjnu senátní volby. V prvním kole prezidentských voleb se účastnilo 62% voličů proti pouhým 42% ve volbách senátních.

Tento výsledek byl pro Senát dosažen jen díky souběžným volbám do obcí. O skutečné podpoře voličů vypovídá účast ve druhém kole, které není spojeno s jinými volbami a kam přišlo v prezidentských volbách 67% voličů a v senátních 16% voličů. Voliči úřad prezidenta považují za důležitý a Senát je nezajímá. Prezident poráží Senát 67:16.

Již byly učiněny pokusy o zatraktivnění senátních voleb. V listopadu 2000 se volilo v neděli. Výsledkem byla účast pouhých 34% voličů v prvním kole a 22% ve druhém. V roce 2002 prezident Václav Havel po domluvě s premiérem Milošem Zemanem spojil obecní volby až s druhým kolem senátních voleb. Posílila se účast ve druhém kole, kdy volilo v senátních volbách spojených s volbami do obcí 33% voličů. Nic moc, ale na druhé kolo senátních voleb rekordní číslo. Ovšem nezájem voličů se promítl do kola prvního, které se konalo samostatně, týden před obecními volbami. Přišlo jen 24%, takže se tento experiment neosvědčil. Potvrdil však, že voliči přijdou jen k tomu kolu senátních voleb, kdy se zároveň konají volby krajské nebo obecní.

Některé návrhy na změnu neprošly, jako například australský systém přenosného hlasování, který chtěli zavést lidovci již v roce 1995. Zde volič označí nejen svou jedničku, ale i kandidáta na druhém místě pro případ, že jeho favorit neuspěje. Je více možností, co se Senátem, ale nějaká změna by přijít měla. Nezájem voličů o Senát je totiž trvalý.

Demokratický stát naší velikosti může žít se Senátem i bez něj. Jednokomorový i dvoukomorový parlament má spoustu zastánců s rozumnými důvody. Co však nemůže dlouhodobě přežít žádný volený orgán, je nezájem voličů. Pokud bude Senát volit jen 16% lidí a ostatní nebude zajímat, je to výpověď samotných voličů, co si o této instituci myslí. Parlament bez voličů je z demokratického hlediska nesmyslný a nemá legitimitu.

Zdeněk Koudelka

Previous article Otevřený dopis ministrovi spravedlnosti
Next article Koncentrace a dekoncentrace moci aneb Kozinova predikce
Zdeněk Koudelka
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.