Středa, 17. srpna, 2022

Skončil Ištvan, nikoliv problém

0
Skončil Ištvan, nikoliv problém
Ministr Pavel Blažek podepsal dnes jmenování Radima Daňhela do funkce. Foto: Wikipedia

Překvapení se nekoná, ministr spravedlnosti Pavel Blažek se rozhodl akceptovat návrh nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a jmenoval do funkce vedoucího Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Radima Daňhela. Jde přitom o druhý návrh Stříže, s prvním jménem u Blažka neuspěl.

Aniž by to cokoliv říkalo o kvalitách Daňhela coby právníka, státního zástupce či manažera, velkým jeho plus bylo, že o něm nikdo moc neví. Přesněji řečeno, nic negativního na něho Blažek nezjistil.

Daňhel přitom není nepopsaným listem papíru a na rozdíl od svého předchůdce Ivo Ištvana, který nastupoval do funkce víceméně jako nezkušený, má Daňhel za sebou už kariéru jak vedoucího, tak výkonného řadového státního zástupce. Krátce byl i na stáži na ministerstvu spravedlnosti.

Nejasnosti panují okolo důvodů, proč v roce 2013 opustil funkci ředitele klíčového Odboru závažné hospodářské kriminality a korupce (OZHFK) VSZ v Praze, kam ho nedlouho předtím jmenoval předchůdce Lenky Bradáčové ve funkce Vlastimil Rampula. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je kombinace motivů: Byl spojen s Vlastimilem Rampulou, nesouzněl s metodami práce nové vedoucí a k tomu se měly připojit i osobní důvody, které ho vedly zpět do rodné Kroměříže.

Mimochodem, umět odejít, aniž by okolo toho byl humbuk, to není v soustavě věc obvyklá a je to další plus pana nového vedoucího v Olomouci.

V Kroměříži se po čtyřech letech stal náměstkem a opět zde udělal něco, co není v soustavě obvyklé, v tehdejší době už vůbec ne: V listopadu 2019 vyhověl stížnosti tehdejšího starosty Kroměříže a zastavil jeho trestní stíhání v případu, který by mohl za užití „žalobní úchylky“ státních zástupců skončit až po několika letech ostudou u soudu.

V čele VSZ v Olomouci se bude muset Daňhel vypořádat především s otázkou, jak naložit s dědictvím po Ivo Ištvanovi. Jeho náměstkem a klíčovým mužem úřadu je velmi chytrý a schopný Pavel Komár. Komár ovšem spolu s ředitelem olomouckého OZHFK Petrem Šeredou patří mezi klíčové osoby případu, který vedl v roce 2013 k pádu vlády Petra Nečase. Bez nadsázky se dá říci, že byli jejími mozky. Pokud na někoho mířil „audit“ práce VSZ v Olomouci, který minulý týden zveřejnil ministr Blažek, pak na ně dva.

Komár nedávno oslavil padesátiny, na jejichž oslavu už ovšem nepřijel pozvaný Igor Stříž, což si lze vyložit i jako signál, že nemůže počítat s jeho podporou pro pokračování ve funkci. Pokud by se Komár rozhodl setrvat, velmi pravděpodobně by došlo k jeho odvolání. Důvody by se pravděpodobně opíraly o podobné informace, jaké zveřejnil ministr Blažek a poslední slovo by měl bez pochybností až soud. V případě Petra Šeredy to má Daňhel jednodušší, vnitřní personální opatření patří výhradně do jeho manažerské kompetence. Ani v tomto případě se však, s ohledem na specifičnost situace, nedá vyloučit soudní spor.

Co se týče závěrů zmíněného ministerského auditu (analýzy), je potřeba nejdříve objektivně konstatovat, že není úplně korektní srovnávat VSZ v Praze a v Olomouci. Ty dva úřady prostě nelze dost dobře srovnávat: VSZ v Olomouci má pod sebou toliko pouze dvě krajské státní zastupitelství, nápad množství případů je nesrovnatelný a nůžky se stále rozevírají. Ohledně platů a požitků by bylo fér dát na stůl karty a zveřejnit stav v celé soustavě, včetně například státních zástupců se speciální pracovní dobou a náplní či různých stážistů na NSZ.

Na stranu druhou, na problémy si olomoučtí zadělali sami. Oproti VSZ v Praze má zdejší OZHFK dvě pobočky, v Brně a v Ostravě. V Brně pracují 3 (další je přidělen k Úřadu evropského veřejného žalobce) státní zástupci a jeden analytik, bývalý policista ÚOOZ. V Ostravě jsou 4 (opět jeden další je v Úřadu evropského veřejného žalobce) státní zástupci a jeden analytik, opět bývalý policista ÚOOZ. Další 4 státní zástupci OZHK a jedna analytička jsou v Olomouci.

Velmi opatrně je také potřeba přistupovat ke srovnávání „úspěšnosti“ obžalob a výdajů na odškodnění za nezákonná trestní stíhání. Případy jako Vlasta Parkanová, Postoloprty či aktuálně tzv. krkonošská kauza jsou v odpovědnosti VSZ v Praze, a to ať již dozorové či dohledové.

A pak je nutné připomenout ještě jednu věc: S odchodem Ištvana, Komára a Šeredy ztrácí Lenka Bradáčová a její družina odpůrce jejich představ o podobě české veřejné žaloby. Přes všechny výhrady vůči jejich práci je nutné vnímat, že byli minimálně v této otázce VSZ v Praze opozicí. Jásat nad odchodem Ištvana a potenciálně Pavla Komára a Petra Šeredy tedy mohou oprávněně ti, jejichž životů se negativně dotkli. Mnohem sofistikovanější a politicky větší problém však může slavit také.