Soud s Liborem Grygárkem ještě není nařízen, ale soudce Ústavního soudu Fenyk už ho odsoudil

    K vyřizování účtů mezi někdejšími státními zástupci přistoupil bývalý náměstek Nejvyššího státního zastupitelství Jaroslav Fenyk. V rámci veřejné obhajoby své někdejší nadřízené nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové „potápí“ někdejšího vrchního státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka. Jenže Jaroslav Fenyk je nyní soudce Ústavního soudu, Libor Grygárek je v postavení obžalovaného a Marie Benešová je  ministryní spravedlnosti.

    Podle databáze Infosoud soudkyně Městského soudu v Praze hlavní líčení s Liborem Grygárkem dosud nenařídila, mluvčí soudu na dotaz České justice uvedla, že informaci ke stavu věci poskytne koncem týdne. Obžaloba na Libora Grygárka byla k MS v Praze podána 25. září 2018. Z čeho státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Grygárka obžaloval, nebude až do nařízení hlavního líčení zveřejněno. Česká justice o věci opakovaně informuje.

    Za takových okolností ctí drtivá většina státních zástupců a soudců pravidlo o striktní zdrženlivosti, nečiní tak ovšem soudce Ústavního soudu a bývalý náměstek někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové Jaroslav Fenyk. V rámci obhajoby způsobu jednání současné ministryně spravedlnosti Marie Benešové „potápí“ Libora Grygárka bez soudu, když ho označuje jako člověka, který před dvaceti třemi lety ve funkci vykonával nátlak na státní zástupce a ohýbal právo.

    Čtěte také: Jaroslav Fenyk: Kdo se bojí Marie Benešové?

    Ve zveřejněném textu uvedl soudce Ústavního osudu Jaroslav Fenyk doslova: „Když jsem v roce 1994 nastoupil jako státní zástupce na Vrchní státní zastupitelství v Praze, byl jsem poněkud zmaten tím, jaká atmosféra tady přes všechny demokratické společenské změny panovala. Tehdy podléhalo státní zastupitelství ze zákona dohledu ministerstva spravedlnosti a dohled v pojetí VSZ byl běžně považován za prostředek, jak si vylepšit kádrový profil a dosáhnout rychlejšího služebního postupu. Jako z jiného světa zde působila prostořeká a svérázná Marie Benešová, která se nebála jakékoli tlaky odmítat a zpravidla přidala i trefný komentář. Marie se díky tomu postupně dostala do ostrého sporu s vrchním státním zástupcem Liborem Grygárkem, a protože nebyla ochotna právo ohýbat, musela nakonec odejít do advokacie. Toho, že byl především díky jejím výhradám posléze Libor Grygárek odvolán, už se jako státní zástupkyně nedočkala,“ uvedl v pondělí soudce Fenyk.

    Stav řevnivosti až války mezi některými skupinami státních zástupců je dlouhodobě znám. V principu jde stále dokola o otázku, zda je státní zástupce  jen jiný policejní orgán nebo spíše soudce. Právní názor na postavení státního zástupce, jeho práva a povinnosti řešili všichni vrchní státní zástupci, přičemž Benešová stála na straně způsobu výkonu funkce drakonickým potíráním mafie, zatímco Grygárek nečinil nic nad rámec zákona, podle pravidla, že stát a jeho zástupci nesmí činit nic, co jim zákon neukládá. Benešová se na státním zastupitelství dostala do sporu nejen s Liborem Grygárkem, ale rovněž s vrchním státním zástupcem Jiřím Kulvejtem. Vždy šlo o různé právní názory a různé výklady téhož.

    Nyní na obhajobu Benešové veřejně vystoupil její někdejší námětek Jaroslav Fenyk, který se přidal ke skupině proti těm státním zástupcům, kteří chápou jednání státního zástupce jako neaktivistické a nestranné s povinností rozhodovat ve prospěch i v neprospěch obviněných, jak jim ukládá zákon. Fenykova veřejná promluva není nic jiného než to, co sám kritizuje u Grygárka.

    Že měl Libor Grygárek ve funkci ohýbat zákony a vykonávat nátlak na podřízené, říká Jaroslav Fenyk dvacet tři let poté. Grygárek skončil ve funkci vrchního státního zástupce v Praze v roce 1996. Nelze z toho vyvodit nic jiného, než znovuoživení vyřizování účtů mezi jednotlivými protagonisty státního zastupitelství Grygárkem, Fenykem a Benešovou.

    Jestliže platí veřejně šířený názor, že Marie Benešová mohla být jmenována ministryní proto, aby uchránila Andreje Babiše od obžaloby respektive od odsouzení, od pondělí 17. června 2019 rovněž platí, že Marie Benešová mohla být jmenována ministryní také proto, aby naopak jako ministryně spravedlnosti docílila odsouzení někdejšího vrchního státního zástupce VSZ v Praze a posléze náměstka tamtéž Libora Grygárka. Fenykova slova lze totiž chápat i jako ovlivňování soudu.

    Ani v případu částí politiků a obyvatel nenáviděného Andreje Babiše, kde státní zástupce momentálně rozhoduje o podání nebo nepodání obžaloby k soudu, se nenašel žádný soudce a už vůbec ne soudce Ústavního soudu, který by se vyjadřoval ve prospěch nebo v neprospěch Babišovy osoby. V případu Libora Grygárka se takový soudce Ústavního osudu našel.

    Irena Válová

    Sdílejte
    Předchozí článekCo přinese nový zákon o zpracování osobních údajů?
    Další článekTelefon, nebo skladiště aplikací?
    Irena Válová
    Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.