Středa, 21. dubna, 2021

Soudy za koronaviru zklamaly

0
Soudy za koronaviru zklamaly
Ministři se shodli i na tom, že by státy měly zajistit kvalitní přípravu soudců a dalších lidí pracujících v justici, aby zvládali digitální dovednosti Foto: Pixabay

V rámci koronavirového tažení vláda přistoupila k razantním paušálním zákazům, proti kterým mnozí protestovali. Ukázalo se, že neexistuje účinná soudní ochrana.

Na jaře 2020 Ústavní soud odmítl stížnosti některých občanů s tím, že vyhlášení nouzového stavu je jen politickým aktem vlády, který nepodléhá soudnímu přezkumu. Ve zbytku pak odkázal na správní soudy. Samotné označení vyhlášení nouzového stavu za politický akt je pochybné, neboť vede k přísnějším trestům odnětí svobody za některé trestné činy. Rád bych si poslechl přednášky některých soudců Ústavního soudu, kteří jsou zároveň profesory práva. Vždy svým studentům tvrdili, že trest u nás může stanovit jen zákon. A nyní dle Ústavního soudu lze použít přísnější trestní sazby, když vláda vydá politické rozhodnutí o nouzovém stavu, které dle soudců nepodléhá přezkumu Ústavního soudu.

I ve zbytku opatření včetně zákazu vycházení, kdy Ústavní soud odkázal na správní soudnictví, se ukázalo, že účinná ochrana nefunguje. Téměř uplynul rok a Městský soud v Praze se jen s Nejvyšším správním soudem dohaduje, zda může přezkoumávat rozhodnutí, která vláda či Ministerstvo zdravotnictví ruší rychle za sebou, takže už formálně neplatí, ale fakticky ano, protože jsou vydána obsahově stejná rozhodnutí, jen s jiným datem a číslem jednacím.

Dříve mediálně chválené správní soudnictví se ukázalo jako nefunkční, když jsou zasažena práva lidí podstatně a hromadně. Městský soud v Praze není soudem pro řešení základních ústavních otázek státu, které jsou spojeny s masovými omezeními vlády, a Nejvyšší správní soud nezajistil účinnou nápravu v přiměřeném čase.

Nedůvodnost některých plošných zákazů

Mnohé plošné vládní zákazy jsou nerozumné, vůči šíření koronaviru málo účinné a tedy zbytečné. Koronavir prochází populací a evropské země jsou zasaženy zhruba stejně. Liberální je Švédsko, jsou otevřené obchody i hospody, roušky jsou dobrovolné, ale není řádově více postiženo, než jiné státy v Evropě. Málo také omezuje své občany Bělorusko.

Naproti tomu tvrdá omezení běžného života byla v Izraeli. Delší oslnivý výsledek nepřišel a Izrael opakoval tvrdé zákazy. V létě u nás roušky nebyly, na Slovensku byly. A Slovensko je na tom obdobně s koronavirem jako my, přestože nechalo uzavřené hospody celý prosinec. Slovensko provedlo celoplošné testování, ale také to ve srovnání s Čechami, Moravou a Slezskem či jinými zeměmi, kde se testuje dobrovolně, nepomohlo. U nás jsou školy zavřené, v mnoha evropských státech se ve školách učí.

Na jaře 2020 nařízené plošné nošení roušek venku, i v lese, nemělo vliv na virovou nákazu. Nerozumný byl příkaz, aby manželé měli roušku v autě, když v posteli ji neměli. Díky kritice vláda podzimní nařízení roušek venku omezila na zastavěné území obcí, jsou-li lidé blízko.

Mše byly omezeny i na 10 účastníků. Více lidí může jet autobusem nebo šalinou. Přitom se do olomoucké či brněnské katedrály vleze několik šalin. Rozumné bylo, aby vláda stanovila, že na každou osobu musí být určitá plocha a zachován odstup. Farář by pro kostel stanovil počet věřících – jiný ve velkém a jiný v malém. Vláda změnila přístup až po kritice

Bylo bezprávím zavřít malé obchody. Vláda dala možnost zisku jen obchodním gigantům. Vláda změnila přístup po kritice a v listopadu 2020 otevřela i malé obchody. Korunu všemu nasadila, když malé obchody zase v prosinci zavřela. Aby to však nebylo dle vlády diskriminační, zakázala velkým řetězcům prodávat zbytné zboží. Co to však je zbytné? Takže lze koupit pušku, ne pastelky pro děti. Lze pracovat doma, ale kde si koupit do tiskárny papír?

Bylo dovoleno jít do autoservisu, ale ne si koupit auto. Většina prodejen aut zajišťuje i servis, takže v té samé hale lze objednat opravu, ale ne auto koupit. Přitom se fronty na nová auta nestojí. Vláda se chlubí tím, že průmysl jede. Ale pro koho by vyráběly automobilky, kdyby všechny vlády zavřely prodejny aut?

Dobrovolně povinně, jak za totality

Rozpoutala se kampaň, která tlačí na očkování proti čínské chřipce. Přitom je toto očkování dobrovolné, stát jej nenařídil jako povinné. Objevují se úvahy o seznamech neočkovaných, o tom, že do hospody či do divadla bude moci jít jen ten, kdo bude očkovaný. Avšak zákon neumožňuje vytvářet seznamy osob, které se nepodrobily dobrovolnému očkování.

Tento přístup je jak z totality. Nepošleš dítě do Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě či do pionýra, tak uvidíš! Nepůjdeš dobrovolně do prvomájového průvodu, tak uvidíš! Nenecháš se dobrovolně očkovat, tak uvidíš!

Vakcína je i kšeft. Původně ji bude nedostatek, ale výroba se zvýší. Obchodník, jehož výrobek stát vnutí občanům jako povinnost, si zajistí obrovské zisky a jistotu trhu. Je správné očkování nabídnou rizikovým skupinám starých lidí, zdravotníkům i jiným, kteří budou mít zájem. Ale jako možnost, ne jako povinnost. A nelze povinnost nahrazovat nucenou „dobrovolností“.

Světlo na konci tunelu

Populace se virem promořuje a vytváří se kolektivní imunita. Osob, u nichž test prokázal vir, je menšina. Mnohem více lidí vir mělo, aniž onemocněli či měli jen běžné chřipkové příznaky, takže nešli k lékaři. Odhady počtu skutečně nakažených vůči zjištěným se různí, lze nalézt odhad, že jde až o 7 či 10 násobek. Pokud však použijeme zdrženlivě, že na jednoho testovaného s koronavirem připadají čtyři nezjištění, tedy celkový počet virem zasažených je pětinásobek zjištěných, lze odhadnout promořenost naší populace.

Začátkem roku 2021 je zjištěných nakažených od počátku epidemie přes 735 000, tedy odhadem již s virem bylo v kontaktu asi 3,7 milionů obyvatel, tedy 37% populace. Bude-li současný nárůst zjištěných osob s virem trvat, na jaře 2021 dosáhneme 1,5 miliónu zjištěných osob s koronavirem. Tedy ve skutečnosti pětinásobek: 7,5 milionů obyvatel do jara bude mít zkušenost s virem a různý stupeň imunity. Promořenost 75% populace se často udává jako vznik kolektivní imunity.

Pozitivně se promítne i očkování. Vláda a výrobci vakcín budou ústup koronaviru vydávat za úspěch očkování. Ovšem budou očkovaní i lidé, kteří vir měli, ale ani o tom neví. Ideální by bylo, aby očkovaní byli ti, kteří vir neměli, ale to nelze zabezpečit, protože naprostá většina lidí ani neví, že koronavir měla. Přirozená promořenost i očkování ve svém součtu posílí kolektivní imunitu, byť v obou případech je imunita jako u všech chřipek časově omezená. Tedy jaro 2021 může být světlem na konci tunelu. A soudy v klidu mohou na podzim 2021 či až roku 2023 řešit, zda zákaz nočního vycházení v roce 2020 byl oprávněný.

Zdeněk Koudelka

Previous article Nová úprava soudního tlumočnictví
Next article Zdrženlivost soudců ve veřejném prostoru má své meze
Zdeněk Koudelka
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.