Své vlastní soudy mají i zahrádkáři i včelaři. A nejen oni

    Nový občanský zákoník, který je účinný již více než rok, přinesl do našeho běžného života celou řadu změn. Mimo jiné se dotkl i tzv. spolkového života, který se odehrává v prostředí občanských, zájmových či profesních sdružení. Typickým příkladem takových spolků jsou například sportovní kluby či myslivecká sdružení. Spolky ostatně mají v naší historii tradiční postavení. V době rakousko-uherského mocnářství, kdy spolky fungovaly na základě císařského patentu, sehrály spolky jako například Sokol či Hlahol významnou národnostní roli.

    Každé spolčování lidí s sebou – ať už chceme nebo nechceme – nese riziko vnitřních sporů a svárů. Z tohoto důvodu pamatuje nový občanský zákoník i na takzvané rozhodčí komise, jejichž úkolem je v takových případech spory rozhodovat. Ne, že by rozhodčí komise byly úplnou novinkou. Vždyť již dříve byly přímo ony či jim podobné orgány součástí různých typů sdružení. Proč je tedy nová právní úprava zajímavá a proč je dobré o rozhodčích komisích něco vědět, pokud jste součástí nějakého spolku?

    Zkrátka proto, že život ve spolcích se dotýká či může dotýkat celé řady z nás. Vždyť i ve svém blízkém okolí najdeme tu člena sportovního klubu, člena sboru dobrovolných hasičů, jindy zase včelaře či rybáře. Ti všichni mohou ve svém „spolkovém životě“ narazit na problém, který může skončit až u rozhodčí komise. Podle nového občanského zákoníku sice není zřízení rozhodčí komise ve spolcích povinné, nicméně je-li zřízena, pak může mít ve spolku zcela zásadní pravomoci. V čem je tedy ona důležitost?

    Zcela zásadní novinkou, která společně s rozhodčí komisí do českého právního prostředí přišla, je skutečnost, že stát přiznává rozhodnutím rozhodčích komisí vykonatelnost. Tento druh rozhodnutí má tedy nově stejnou váhu, jako rozsudek obecného soudu či nález stálého rozhodčího soudu. Je třeba ovšem říci, že tato nová moc, kterou spolky získaly, není nekonečná.

    Existuje poměrně široká škála prostředků, kterými se mohou strany případného sporu řešeného rozhodčí komisí bránit. Patří sem zejména možnost podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu či možnost podání návrhu na zastavení řízení o výkonu takového rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodnutí rozhodčí komise mohou být zejména vady v postupu řízení.

    Každý, kdo se do podobné situace dostane, by proto měl znát svá práva. Pravidla pro zahájení řízení a základní zásady, které řízení před rozhodčí komisí ovládají, upravuje samostatný zákon – zákon o rozhodčím řízení. Pravidla řízení nicméně mohou strany sporu do jisté míry upravit dohodou odlišně od zákona.

    Dostanete-li se do situace, kdy budete jako člen či členka spolku postaveni před rozhodčí komisi, pamatujte na to, že vaše postavení je zákonem o rozhodčím řízení chráněno v mnohém podobně, jako kdybyste byli v postavení spotřebitele. Budete tedy „slabší“ stranou. Jinými slovy, v případě, že budete jako člen spolku zároveň účastníkem řízení, budou se na vás před rozhodčí komisí vztahovat některá ustanovení, jako v případě spotřebitele ve spotřebitelských sporech.

    Sdílejte
    Předchozí článekRegistrační pokladny – další zbytečná šikana podnikatelů
    Další článekZcizené opatství
    Miloš Olík
    Miloš Olík patří mezi specialisty na oblast řešení sporů. Ve své praxi se zaměřuje na rozhodčí řízení, včetně mezinárodních obchodních arbitráží, investiční spory a různé formy alternativního řešení sporů (mediace, negociace). Miloš Olík je partnerem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, kde vede oddělení řešení sporů. Je také zapsaným mediátorem dle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci. Miloš Olík má dlouholeté zkušenosti s rozhodčími řízeními podle pravidel různých institucí, např. Mezinárodní obchodní komory v Paříži (ICC), Londýnského mezinárodního rozhodčího soudu (LCIA), Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID), Švédské obchodní komory (SCC), Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře České republiky, Rozhodcovského súdu pri SOPK či pravidel komise OSN pro mezinárodní právo (UNCITRAL). Vedl právní týmy zastupující státy v investičních sporech a nadnárodní společnosti v mezinárodních obchodních arbitrážích. Miloš Olík dále působil jako rozhodce ve více než 70 rozhodčích řízeních. Je zapsán na seznamu rozhodců českého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a předních světových institucí (LCIA, VIAC, HKIAC). Miloš Olík je předsedou Sboru rozhodců Fotbalové asociace ČR a je členem mnoha dalších profesních sdružení a organizací. Aktivně též působí v sekcích zabývajících se alternativními řešeními sporů v rámci Mezinárodní obchodní komory (ICC).