Telefon, nebo skladiště aplikací?

    Žil byl jeden známý, kterému jeho docela pěkný a drahý přístroj nabízel aktualizaci operačního systému. Jelikož měl z takové akce obavy, přišel za mnou, abych se o jeho miláčka postaral. Vzal jsem tedy jeho smartphone do ruky a …

    … zíral. 376 nainstalovaných aplikací. Více, než kolik je dní v roce. Ikony se vršily vedle sebe na několika obrazovkách, jak kdyby se tam líhnuly. Kdepak líhnuly. To si všechno uživatel nainstaloval sám a z vlastní vůle.

    Nutno říci, že podobně zablešený přístroj jsem neměl v ruce poprvé. Někteří lidé se zdají chovat přesvědčení, že má-li jejich miláček 64 GB paměti, musejí ji nutně zapráskat celou a to co nejdříve. Moudré to ovšem není. Kdybych měl být expresivní, je to jako absolvovat poznávací kolečko naostro po nevěstinci někde v Addis Abebě. Pravděpodobnost chycení nějaké breberky při takové aktivitě se blíží jistotě.

    S každou aplikací, kterou si instalujete, zároveň tiše vyslovujete důvěru neznámému týmu programátorů, že a) jsou dost kompetentní, aby věděli, co dělají (protože nejsou-li, můžou mít ve svém kódu masivní bezpečnostní díry), a také b) dost čestní na to, aby si do softwaru nepřidali něco navíc, co pracuje pro ně a nikoliv pro vás. Nemůžete přitom spoléhat ani na zdroje typu Google Play. Ony kontrolují prodávaný software na ty nejzákladnější a nejznámější slabiny, ale „pod radarem“ jim už prolétlo hodně škodlivého nebo aspoň nežádoucího kódu.

    Některých podezřelých rysů si můžete povšimnout sami. Dejme tomu, že si instalujete nějakou aplikaci, která má předpovídat počasí, a ona po vás požaduje přístup k mikrofonu a kontaktům. K čertu, proč? Umístění je v pořádku, koneckonců chcete předpovědi pro místo, kde se právě nacházíte, a ne pro Antarktidu; ale proč kontakty a mikrofon? To smrdí nežádoucí aktivitou. Takové kusy softwaru zásadně nedoporučuji instalovat, i kdyby byly sebehezčí.

    Narušení soukromí někdy přichází ze zcela nečekaných zdrojů. Právě nyní řeší španělské úřady skandál s aplikací fotbalové ligy (ano, fotbalové ligy!), která tajně zapínala mikrofon telefonu a nahrávala okolí. Nedělala to všude, jenom v barech, které poznávala podle vašich aktuálních GPS souřadnic. A cílem této ilegální aktivity bylo zjistit, zda v baru nepouštějí nezaplacené přenosy fotbalových utkání. To, že přitom aplikace zaznamenávala všechny konverzace v okolí, jaksi její autory netrápilo. Prozatímní pokuta 250 tisíc eur, kterou liga od úřadů dostala, je vedle platů fotbalových hvězd směšná. Účinná by možná byla, kdyby se aplikovala každý den.

    Takže, milý čtenáři, zvaž, zda chceš mít z vlastního telefonu skladiště aplikací. Vzpomeň si přitom na ten nevěstinec v Addis Abebě, kde také nevíš, co se skrývá za zářivým úsměvem té či oné pracovnice. Z vlastního telefonu si píšeš se svými blízkými, platíš skrze něj platební kartou, nosíš si jej na důvěrná jednání s obchodními partnery, právníky, nebo třeba k lékaři. Citlivých informací je v něm celá kartotéka. Bez přiměřené opatrnosti je neochráníš.

    Marian Kechlibar