„Velká novela“ zákona o obchodních korporacích

    Dne 13. února 2020 byla ve sbírce zákonů vyhlášena a tudíž i nabyla platnosti novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“). Předmětná novelizace je označována jako tzv. „velká novela“, neboť obsahuje množství více i méně podstatných změn a úprav obsáhlé problematiky obchodních korporací a družstev. Spolu s tímto zákonem byly novelizovány i některé související právní předpisy, zejm. pak zákon o veřejných rejstřících, občanský zákoník a další. Účinnosti by novelizované předpisy měly převážně nabýt k 1. lednu 2021. Obchodní korporace i družstva mají tedy nyní čas se s přijatými změnami seznámit a řádně se na ně připravit.

    Na základě dotčené novely má zejména dojít k odstranění nesouladu českého právního řádu s právem EU, odstranění terminologických nepřesností, které doposud činily určité problémy při uplatňování zákona v praxi, a k odstranění nadbytečné regulatorní zátěže pro podnikatele. Zároveň novela ZOK reaguje na nedostatečnou transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev.

    V souvislosti s přijetím novely je nutné zejména zdůraznit, že obchodní korporace a družstva budou povinny uvést ujednání společenských smluv či zakladatelských právních jednání do souladu s obligatorními ustanoveními zákona. Dotčeným obchodním korporacím a družstvům je přitom uložena povinnost splnit většinu nově stanovených podmínek do jednoho roku od nabytí účinnosti předmětné novely, tedy nejpozději do 1. ledna 2022 (až na určité výjimky) a takto upravená zakladatelská právní jednání zanést do sbírky listin příslušným rejstříkovým soudům.

    Vybrané změny v ZOK

    Úprava monistického modelu řízení akciové společnosti

    Zřejmě nejzásadnější změnu přináší novela ZOK do dosavadního nastavení monistického modelu řízení akciové společnosti, které s sebou neslo značné výkladové obtíže, když současná úprava monistickému způsobu řízení de facto neodpovídá. Na základě novely se tak ruší ustanovení ZOK týkající se statutárního ředitele jako voleného orgánu monistické akciové společnosti. Zároveň dochází ke zrušení ustanovení ohledně předsedy správní rady. Obecně zůstává tedy pouze jeden volitelný orgán, a to správní rada jako taková. Do její kompetence bude spadat jednak obchodní vedení, které v dualistickém modelu náleží představenstvu, tak rovněž i činnost kontrolní, která v dualistickém modelu náleží dozorčí radě. Tím by tedy mělo dojít k jednoznačnému vyjasnění dosavadních výkladových obtíží ohledně rozdělení působnosti správní rady a statutárního ředitele, když kontrolní i exekutivní pravomoci budou koncentrovány do působnosti jediného orgánu.

    Správní radě tedy bude výslovně příslušet výkon působnosti statutárního orgánu kapitálové společnosti. Jako celku jí proto bude náležet celé obchodní vedení, nejen stanovování a výkon dohledu nad základním zaměřením obchodního vedení, jak bylo v ZOK stanoveno doposud. Správní radě tedy dle novely přísluší řídit všechny běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu závodu společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti. Při výkonu své působnosti se správní rada řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy. Ohledně pokynů k obchodnímu vedení budou platit i nadále stávající pravidla, tzn. že člen správní rady bude moci požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení. Tím však není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře . Dále bude správní rada zajišťovat řádné vedení účetnictví apod.

    Ustanovení o počtu členů správní rady je v novele ZOK upraveno demonstrativně, jelikož je možné se odchýlit od zákonného počtu tří členů správní rady, pokud takto určí stanovy. Až na níže uvedenou výjimku však stanovy mohou stanovit pouze vyšší počet členů správní rady než tři. Aby správní rada měla méně než tři členy lze ve stanovách upravit pouze tehdy, pokud má akciová společnost pouze jediného akcionáře.

    Volba členů dozorčí rady zaměstnanci

    Novela stanoví, že u akciových společností s dualistickým modelem řízení jež mají více než 500 zaměstnanců, bude 1/3 členů dozorčí rady volena jejími zaměstnanci v pracovním poměru. Právo volit a odvolávat přitom mají mít pouze zaměstnanci v pracovním poměru, nikoliv zaměstnanci, jež jsou u dané společnosti zaměstnáni na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

    Samotný průběh volby má probíhat na základě volebního řádu, který bude upravovat podrobnosti postupu při volbě a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci. Vyhotovení volebního řádu ukládá novelizované znění ZOK do kompetence představenstva akciové společnosti, přičemž představenstvo musí projednat znění volebního řádu před jeho schválením s odborovou organizací, pokud je zřízena a případně s radou zaměstnanců.

    Volba či odvolání člena dozorčí rady bude probíhat na základě návrhu na zvolení nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, jenž může podat buď představenstvo společnosti, odborová organizace, rada zaměstnanců či společně nejméně 10 % zaměstnanců. Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec.

    Smlouva o výkonu funkce

    Novela ZOK zavádí též několik poměrně zásadních změn ve vztahu ke smlouvě o výkonu funkce voleného člena orgánu.

    Předně novela ZOK mění důsledky, které se pojí s případy, kdy smlouva  o výkonu funkce nebude schválena nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Zatímco stále platné znění § 59 odst. 2 ZOK důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce výslovně neupravuje, dotčená novela ZOK výslovně určuje, že bez schválení nejvyššího orgánu kapitálové společnosti nenabývá smlouva o výkonu funkce vůbec účinnosti. Pakliže lze aktuálně dovodit, že neschválení smlouvy o výkonu funkce má za následek její relativní neplatnost, dochází k výraznému posunu. Relativní neplatnosti je totiž nutné se dovolat, což ovšem znamená, že do doby, než bude smlouva prohlášena za neplatnou, zůstává v platnosti. K tomu se přitom váže problematika odměny vyplacené dle relativně neplatné smlouvy, kdy lze mít za to, že vyplacená odměna byla poskytnuta v souladu s právem, pokud o neplatnosti smlouvy nebylo autoritativně rozhodnuto. Podle novelizovaného znění ZOK má jednoznačně platit, že do řádného schválení smlouvy o výkonu funkce je výkon funkce až na vymezené případy bezplatný, tedy ledaže půjde o situace, kdy je smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti nebo z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů. V takovém případě se odměna určí jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonával. Platí přitom, že jakmile je smlouva o výkonu funkce schválena, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, respektive ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Stanovení jiného data účinnosti smlouvy o výkonu funkce je nicméně ponecháno v diskreci nejvyššího orgánu kapitálové společnosti.

    Novela ZOK přináší rovněž výslovnou úpravu situací, kdy panuje rozpor mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou. V případě rozporu mezi pravidly stanovenými ve společenské smlouvě a smlouvě o výkonu funkce, uplatní se pravidla obsažená ve společenské smlouvě, čímž zákonodárce sleduje, aby nedocházelo k obcházení vůle společníků vyjádřené ve společenské smlouvě. Pokud ovšem smlouva o výkonu funkce bude schválena většinou společníků vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, bude nutné použít příslušná ustanovení smlouvy o výkonu funkce.

    Právnická osoba jako člen voleného orgánu

    V souladu s § 154 občanského zákoníku je možné, aby funkci ve volených orgánech právnické osoby vykonávala jiná právnická osoba. Nově ZOK jako lex specialis k občanskému zákoníku zakotvuje povinnost právnické osoby, která vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo v družstvu, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnila jedinou fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce, aby právnickou osobu ve funkci zastupovala. Tím má být zabráněno tzv. řetězení, neboť aktuálně je možné, aby právnickou osobu zastupovala ve funkci člena voleného orgánu další právnická osoba, tu další právnická osoba a tak dále a dále.

    Bez zápisu zástupce, tzn. konkrétní fyzické osoby, nebude možné právnickou osobu jakožto člena voleného orgánu zapsat do obchodního rejstříku. Pokud právnická osoba nezmocní zástupce a nebude-li zástupce zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne vzniku funkce právnické osoby, její funkce automaticky zanikne. Zánik funkce a následný výmaz z obchodního rejstříku nastane ze zákona, a tudíž naprosto nezávisle na vůli statutárního orgánu, či samotné obchodní korporace. Stejně tak v případě zániku zmocnění zástupce právnické osoby, musí být nový zástupce zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, jinak ex lege právnické osobě zanikne funkce člena voleného orgánu.

    Zpráva o vztazích

    Dle novely zpráva o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období nemusí v souladu s ustálenou judikaturou obsahovat informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiných právních předpisů. Pokud se vyhotovuje zpráva, jež obsahuje takovéto informace, musí v ní být výslovně uvedeno, že se jedná o neúplnou zprávu. Dále ve zprávě o vztazích musí být uveden důvod, proč se dané informace neuvádějí.

    Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se pak ve zprávě o vztazích mají uvádět v přiměřené míře zobecnění, která bude odpovídá účelu, pro který se zpráva o vztazích vyhotovuje, tj. popsat jednání a úkony ovládané osoby, které jsou ovlivněny specifickými vztahy, jež plynou z její účasti v podnikatelském seskupení.

    Novela reaguje též na rozporné názory panující v právnické obci, totiž zda je zpráva o vztazích předmětem přezkumu ze strany auditora. Novelizované znění ZOK výslovně uvádí,  že podléhá-li účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem (srov. § 20 zákona o účetnictví) a ovládaná osoba je tak povinna vyhotovovat výroční zprávu (srov. § 21 zákona o účetnictví), je zpráva o vztazích ověřována auditorem, a to jako součást výroční zprávy. Auditor tak bude posuzovat, zda zpráva o vztazích není ve významném nesouladu s ostatními informacemi, jež auditor při své činnosti zjistil (např. v rámci ověřování účetní závěrky), či zda ve zprávě o vztazích nedošlo k významnému zkreslení určitých skutečností oproti ostatním informacím, které má auditor k dispozici. Výsledky ověření zprávy o vztazích budou součástí zprávy auditora o ověření účetní závěrky, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o auditorech.

    Rozhodování per rollam

    Dotčená ustanovení ZOK týkající se rozhodování per rollam (rozhodování mimo valnou hromadu) se v novele uvádí do souladu s právem Evropské unie.

    Dosavadní právní úprava rozhodování per rollam mohla pro kapitálové společnosti představovat poměrně nákladné a komplikované řešení v situaci, kdy výsledné rozhodnutí valné hromady musí mít formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Každé samostatné vyjádření společníků a akcionářů totiž v takovém případě muselo mít formu notářského zápisu, což při větším počtu společníků nebo akcionářů může představovat nemalé administrativní náklady.

    Dle novely dochází k určitému zjednodušení v tom směru, že pokud zákon vyžaduje, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny, nicméně v takovém případě postačí zaslat společníkům či akcionářům toliko kopii veřejné listiny o návrhu rozhodnutí, čímž zanikne povinnost vyhotovení notářského zápisu pro každé jednotlivé vyjádření společníka či akcionáře. Podpis na vyjádření bude muset být nadále úředně ověřen.

    Závěr

    „Velká novela“ ZOK přináší i další významné úpravy, a to např. v oblasti akciových společností s monistickým systémem, možnost splacení základního kapitálu do výše 20.000 Kč u společnosti s ručením omezeným odlišným způsobem, zrušení ustanovení o komanditní sumě a úpravu druhů podílů a mnoho dalších. Jedná se tedy o zásadní změny ZOK, která dopadnou prakticky na všechny právní formy obchodních korporací a družstev. Přijaté změny lze přitom hodnotit veskrze pozitivně, neboť do značné míry reflektují a řeší určité problémy, které se v souvislosti s aplikací ZOK vyskytovaly. Zároveň by díky přijetí novely mělo dojít ke snížení administrativní zátěže pro obchodní korporace. Skutečný význam a přínos předmětné novely ZOK pro praxi nicméně vždy ukáže až čas.

    Mgr. Markéta Šlejharová

    Sdílejte
    Předchozí článekPod rouškou
    Další článekČeská advokátní komora: vládu nekontrolujte, škody nežádejte
    Markéta Šlejharová
    Vede v CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ právní tým, který se soustředí zejména na korporátní agendu, správu cizího majetku, litigace, restrukturalizace a trestní odpovědnost právnických osob. Rovněž se zabývá oblastí svěřenských fondů. Markéta Šlejharová vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti na této katedře působí jako doktorandka a v rámci svého studia učí, publikuje a vystupuje na odborných konferencích.