Co vlastně demonstranti chtějí?

    Soustava státního zastupitelství už drahnou dobu potřebuje změny, které se nepodařilo prosadit již téměř deset let. A dle reakcí na novelu, kterou předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, se to zřejmě nepodaří ani tentokrát. Z diskuze o podobě změn se bohužel zcela vytratila věcnost a ovládla ji hysterie živená demonstracemi za nezávislost justice.

    V neděli se na pražské Letné sejdou pravděpodobně sta tisíce lidí, kteří budou demonstrovat za nezávislost justice. Jejich motivaci chápu. Mít v čele moci výkonné trestně stíhaného premiéra je nejen mezinárodní ostuda, ale tento fakt ovlivňuje i tvorbu legislativy. A to zejména v situaci, kdy Andrej Babiš překvapivě a bez předchozího zdůvodnění vyměnil šéfa resortu spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou, která má velmi blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi. V případě novely zákona o státním zastupitelství to platí dvojnásob.

    Co na tom, že ČR je dlouhodobě kritizována Protikorupční radou Evropy GRECO kvůli tomu, že výběr vedoucích státních zástupců zde probíhá netransparentně? Co na tom, že po změnách v soustavě dlouhodobě volali i státní zástupci a předchozí verze zákonů, které měli podobné parametry jako současná novela, si dokonce z velké části sami napsali?

    V návrhu odpůrcům vadí zejména to, že by novela, která zajistí odvolání vedoucích státních zástupců jen v rámci kárného řízení, měla platit až od roku 2022. Benešová to zdůvodnila tím, že chtěla vyhovět volání veřejnosti po tom, aby tato vláda už změny ve státním zastupitelství nedělala. Opakovaně dala veřejný příslib, že nejvyššího státního zástupce neodvolá. V této souvislosti je na místě připomenout, že odvolání dalších vedoucích státních zástupců je dnes i bez soudu v zásadě nemožné. V praxi se to děje tak, že probíhá správní řízení, které má 4 stadia: rozhodnutí, rozkladové řízení, řízení u správního soudu v případě, že je rozhodnutí napadené žalobou a pak případná kasace u Nejvyššího správního soudu. Vzpomenout můžeme třeba na případ vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, současně soud probíhá v případu odvolané okresní státní zástupkyně v Ostravě Tamary Kornasové. Novela navíc zajišťuje vedoucím zástupcům přechodná období, takže ve funkcích budou až do roku 2024 v případě Pavla Zemana, v případě nižších stupňů soustavy dokonce déle.

    Vadí také složení komise, která má vybírat vedoucí státní zástupce. Odpůrci říkají, že v pětičlenné komisi bude mít ministerstvo spravedlnosti většinu. Přesněji bude mít většinu širší moc justiční. Dva zástupci totiž budou z ministerstva, dva ze soustavy státního zastupitelství a posledním zástupcem bude nezávislý soudce. Když poslanec Jakub Michálek upozorňuje, že do komise může být jmenován „soudce, který do justice přišel v 90. letech a snaží se zametat kauzy“, je to to urážka všech poctivých soudců, kteří v justici působí. Nechť tedy jmenovitě řekne, kdo takovým soudcem je a od koho hrozí nebezpečí. Výběrová řízení pak samozřejmě opět bude možné přezkoumat nezávislým soudem. Je snad lepší současný stav, kdy se vedoucí státní zástupci vybírají pokoutně v rámci „kabinetní justice“ a veřejnost nemá šanci se o procesu dozvědět zhola nic? Kritici Benešové používají stejný způsob argumentace, za níž Benešovou lynčovali, když hovořila o možnosti objednat si v Česku trestní stíhání.

    Ministryně spravedlnosti na tiskové konferenci novinářům na jejich opakované kritické dotazy odvětila: „Co po mě vlastně chcete?“. Pravdou je, že cokoliv Benešová předloží, má nyní hořkou pachuť, kterou způsobily okolnosti jejího jmenování. Smutné je, že tyto politické spory a osoba trestně stíhaného premiéra zcela pohltily věcnou debatu o změnách, které soustava nutně potřebuje.

    Eva Paseková

    Sdílejte
    Předchozí článekNepěkná tečka
    Další článekVedení sociální demokracie popřelo listopad 1989
    Eva Paseková
    Eva Paseková (Hofrichterová). Šéfredaktorka serveru Česká justice. Novinařině se specializací na politické události se věnuje od roku 2008. Psala například do Lidových novin nebo do časopisu Týden.