Středa, 17. srpna, 2022

Vyjádření místopředsedy krajského soudu k reportážím na TV Prima a TV Nova ohledně kauz soudce Mgr. Aleše Novotného

0
Vyjádření místopředsedy krajského soudu k reportážím na TV Prima a TV Nova ohledně kauz soudce Mgr. Aleše Novotného
Krajský soud v Brně Foto: Eva Paseková

Dvacetsedm z dvacetidevíti soudců trestního úseku Krajského soudu v Brně konstatovalo, že proti Mgr. Aleši Novotnému je na TV Prima a TV Nova vedena nechutná a cílená kampaň. Nevyjádřil se toliko sám Mgr. Novotný a jedna soudkyně. Přihlédneme-li k tomu, že na Mgr. Novotného byl dán podnět ke kárnému řízení u Krajského soudu v Brně, Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyššího soudu v Brně a na Ministerstvu spravedlnosti ČR (chybí pouze prezidentská kancelář), dále dvě trestní oznámení, lze se stěží domnívat, že se jedná o nahodilý souběh.

Přitom jmenovaný má výborné pracovní výsledky, v roce 2015 mu Vrchním soudem nebyla zrušena a vrácena ani jedna věc. Především je pak třeba konstatovat, že kauzy sledované oběma televizemi mu byly přiděleny rozvrhem práce. Nelze se vyjadřovat k probíhajícím kauzám obžalované Aleny Vitáskové a obžalovaných Zemků, stejně tak ke kauze obžalovaného Zadeha a spol. Pokud jde o odsouzeného řidiče Nováka, je třeba konstatovat, že konečný trest mu uložil vrchní soud, nikoliv senát Mgr. Novotného. Obžalovaný přicházel opilý již k soudnímu jednání.

Výměra trestu 6,5 roku z pohledu první hlavy krajského soudu (trestní sazby začínají od 5 let nahoru) relativně mírná a z řádově 350 osob ročně odsouzených na první hlavě krajského soudu, naprostá většina dostává trest výrazně vyšší. Přesto není známo, že by se někdo jiný kvůli trestu upil k smrti, jak je uváděno. Každého lidského života je škoda, hledat však viníka v rozhodnutí soudu prvního stupně je absurdní. Ostatně následná reakce veřejnosti je velmi jednoznačná (iDnes.cz).

K samotnému vystupování obou televizí poukazuji na tyto skutečnosti: 8. května tohoto roku na TV Nova konstatuje redaktor Hanslík: „Z toho vyplývá, že došlo k porušení práva obžalovaných na zákonného soudce.“

Téhož dne moderátorka Czadernová: „Vše nasvědčuje tomu, že různým soudcům přiděloval trestní kauzy nezákonným způsobem.“

14. dubna 2016 na TV Prima moderátorka Kratochvílová konstatuje: „Soud totiž porušil rozvrh práce.“

15. dubna 2016 moderátor Šebrle uvádí: „Přitom podobných případů, ve kterých soudy pochybily, je víc.“

Obě televizní stanice tedy hovoří jednoznačně o pochybení soudu, ačkoliv k tomu je oprávněn toliko Vrchní soud v Olomouci, případně Nejvyšší soud ČR či Ústavní soud, nikoliv média. Nechápou citované televizní stanice své postavení ve společenském a veřejném životě, či je to cílená snaha ovlivnit veřejné mínění? Televize Prima žádá dne 15. dubna 2016 o vyjádření ve věci obžalované Aleny Vitáskové docenta Koudelku, kterého představuje jako akademického funkcionáře, tedy nestrannou osobu s určitým nadhledem. Přitom on sám je obhájcem v souběžné věci obžalovaného Zadeha, kde obhajoba uplatňuje v podstatě stejnou taktiku, jaká je uplatňována ve věci obžalované Aleny Vitáskové.

Dotyčný pak rozsáhle hovoří o tom, jak by měl vypadat rozvrh práce soudu, přestože na soudě nikdy nepracoval. Zejména pak zjevně neví, že 3 měsíce předtím (16. prosince 2015) pátý senát Nejvyššího soudu konstatoval, že rozvrh práce Krajského soudu v Brně, konkrétně v části týkající se přísedících, je akceptovatelný.

Jako uváděný odborník na ústavní právo by ovšem měl znát rozhodnutí druhého senátu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1168/13. Zde Ústavní soud potvrdil názor osmého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. ledna 2013, které se týkalo analogické situace s přísedícími na Obvodním soudu pro Prahu 5.

K výhradám se přidává i poslanec JUDr. Pavel Blažek, který kritizuje stav justice v roce 2013, kdy byl sám ministrem spravedlnosti. Ve své interpelaci mimo jiné cituje nález druhého senátu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 3213/10, který se ovšem týká opakovaných změn přísedících během řízení v konkrétní civilní věci u Obvodního soudu pro Prahu 3. I zde pan poslanec nezná nebo přehlíží citovaná dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu a citované rozhodnutí Ústavního soudu. On sám byl, jak mi bylo sděleno, v 90. letech kratší dobu přísedícím na tzv. první hlavě Krajského soudu v Brně (mandátu se relativně brzy vzdal) a dle vyjádření jeho tehdejšího předsedy senátu se práce senátu nezúčastňoval, přestože byl žádán. Z čeho nyní dovozuje, že pozdější přísedící stojí doma v pozoru a čekají, až je soud zavolá, není zřejmé. Televize rovněž citují opakovaně vyjádření bývalého místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Kučery k naznačené problematice. Ten se ostatně již předtím vyjadřoval k činnosti Krajského soudu v Ostravě ve věci obžalovaného Kramného. On sám přitom z justice odcházel doprovázen skandálem, když se vyjadřoval k věcem, ke kterým se vyjadřovat neměl. Zdá se, že tento podivný zvyk ho neopustil. V televizních relacích je konstatováno, že věci přiděloval bývalý předseda krajského soudu dle své úvahy. Takové jednání by ovšem neuniklo pozornosti trestního úseku a žádné poznatky tohoto druhu tady nejsou.

Nelze než připomenout, že v této době byl tehdejší předseda stíhán pro zneužití pravomoci veřejného činitele za předraženou výstavbu justičního areálu, a to v sazbě do 10 let. Pokud by ve své existenční situaci zneužíval svou pravomoc naznačovaným způsobem, připomínalo by to pokus o sebevraždu. Pokud někdo opakovaně naznačuje, že soudci manipulují se spisy či s přísedícími, měl by to přiměřeným způsobem prokázat. Lze jistě očekávat námitku, že se jedná o zákulisní děje a tedy těžko odhalitelné. Na druhé straně soudce je ústavní činitel, a pokud někdo tvrdí, že se zpronevěřuje svému slibu, zákonům a zneužívá svou pravomoc, pak by měl své tvrzení opřít o akceptovatelné důkazy. Jinak je takové obvinění primitivní a nechutné.

Aleš Flídr