My znalci máme Vás zadavatele znaleckých posudků rádi, protože nám dáváte práci. A proto tyto řádky patří Vám. Nová znalecká legislativa totiž klade nároky i na Vás zadavatele. Zákon nám znalcům nově ukládá ve znaleckém posudku uvést zadání neboli znaleckou otázku.
Zákon vyžaduje, aby znalecký posudek byl nově velmi podrobně strukturován. A prováděcí vyhláška č. 503/2020 Sb. upravuje v § 40, odst. 1 a 2 podrobně i to, jak má vypadat zadání (znalecká otázka) posudku.
- Zadání znaleckého posudku obsahuje
- Odbornou otázku zadanou zadavatelem znaleckého posudku
- Údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit a
- Skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít dle jeho názoru vliv na přesnost závěru znaleckého posudku
- Pokud zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, znalec to uvede v zadání znaleckého posudku.
Vyhláška zde úkoluje Vás – zadavatele znaleckého posudku a nikoli znalce. Ministerstvo ve vyhlášce klade důraz na slovo „odbornost“. Zadaná otázka má být odborná. To znamená, že nemá být triviální (jednoduchá). To však také znamená, že má být otázkou odbornou (questio facti) a nikoli otázkou právní (questio iuris). Právní problematiku má znát soud (iura novit curia).
Vyhláška v písmenu c) předpokládá erudovaného zadavatele. Ale zadavatelem může být také prostý člověk. Prostý člověk – a někdy a ani advokát či soudce nebo státní zástupce – není schopen vždy dodržet požadavek vyhlášky. Vy – zadavatelé – jste obvykle laici v dané věci. Proto my znalci po zadavateli nemůžeme vždy chtít, aby uvedl „skutečnosti, které mohou mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku“. Ale mějte dané řádky na paměti. Musíme v posudku uvést, že jste nám takové skutečnosti nesdělili (odstavec 2). Taky nám říkejte už v rámci zadání, pro jaký účel má být znalecký posudek použit.
Tak ať se Vám zadavatelům i v novém roce daří, pak se bude dařit i nám znalcům.
Lukáš Křístek
