Zákaz sebeobviňování hygiena nerespektuje

Zákaz sebeobviňování hygiena nerespektuje
I u soudu byla povinnost mít zakrytá ústa a nos Foto. Pixabay

Ministr zdravotnictví Jan Blatný a hlavní hygienička Pavla Svrčinová se diví, že lidé neudávají své příbuzné a kamarády. Lidé v rámci trasování neudávají, s kým se setkali mimo okres či po 21 hodině.

Případ bývalého prezidenta Václava Klause odhalil úděsnou praxi hygieny. Václav Klaus, který onemocněl covidem, v rámci trasování poskytl pravdivé informace o pohybu. Hygiena tyto informace využila k iniciování sankčního řízení proti němu za to, že prý nedovoleně navštívil uzavřený okres Trutnov, tedy ne pro ochranu zdraví lidí.

Přitom i na přestupkové řízení jako sankční řízení lze vztáhnout zákaz sebeobviňování, což zákonodárce realizuje zásadou, že každý může správnímu orgánu odmítnout svědeckou výpověď či podat vysvětlení, pokud by si tím přivodil možnost postihu za přestupek sobě či osobě blízké, o čemž má být člověk poučen. Hygiena však lidi neupozorňuje, že informace získané od nich užije k jejich postihu.

Kdo se dívá na seriál Letecké katastrofy, ví, že americký úřad vyšetřující letecké nehody je úspěšný v získávání pravdivých informací tím, že výpověď před ním učiněná nesmí být použita v trestním řízení proti vypovídajícím osobám. Kdyby tomu bylo naopak, řadu věcí by zamlčeli.

Hygiena si musí uvědomit, zda je pro ni prioritou získat informace pro zdravotnický účel nebo pro postih osob, které ji informace sdělují. Za záludné jednání hygieny odpovídá ministr zdravotnictví Jan Blatný z Milionu chvilek, který přeběhl k ANO. Pokud nebude tento ministr odvolán a nenastoupí nový, který zakáže hygieně zneužívání poskytnutých informací k postihu těch, kteří je poskytují, pak každý může odmítnout sdělení informací, pokud by si tím přivodil postih sám nebo osoby blízké.

Zdeněk Koudelka

Previous article Kauza Antonína Michala – další neuvěřitelné pochybení justice
Next article Pouze německá firma může beztrestně porušovat zákony?
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.