Zákon o veřejných zakázkách včera, dnes a zítra

    Poslaneckou sněmovnou v polovině prosince ve třetím čtení prošla takzvaná technická novela zákona o veřejných zakázkách. Pokud nebude další schvalovací proces zdržen v senátu či u prezidenta republiky, vstoupí sněmovnou schválená novela v platnost přibližně v polovině února příštího roku. V této souvislosti je nicméně třeba připomenout, že již v příštím roce bude probíhat intenzivní příprava a debata nad zcela novým zákonem o veřejných zakázkách (ZVZ). Ten by měl nabýt účinnosti nejpozději od dubna 2016.

    Pojďme se ale nejprve podívat na to, jakých změn by měl nabýt novelizovaný zákon o veřejných zakázkách tak, jak jej schválila Poslanecká sněmovna. Zákonodárci během schvalovacího procesu přinesli celou řadu návrhů. Část přijata byla, část nikoli. Co to bude znamenat v praxi?

    Patřičné sněmovní výbory například navrhovaly zvýšení limitu na zadávání víceprací na zakázkách v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU), a to ze současných 20 % na 50 %, a dále, aby se zakázky na právní služby soutěžily mimo režim zákona. Oba výše uvedené návrhy sněmovna odmítla.

    Z povahy věci lze návrhy sněmovních výborů označit za logické, neboť odrážejí legislativní text na úrovni evropských směrnic. Konkrétně v případě právních služeb jde o novinku vycházející z nových směrnic EU. Nepřijetí výjimky na právní služby lze přisuzovat ne zcela ideální textaci pozměňovacího návrhu. Věřím nicméně, že v rámci nového zákona ministerstvo pro místní rozvoj řádně předloží text korespondující s novou evropskou úpravou.

    Debata o limitu na vícepráce se neobjevuje poprvé. V tomto případě ovšem více záleží spíše na politickém konsenzu. Obecně bych nicméně řešení problému dumpingu v nabídkových cenách a vícepracích spatřoval spíše v tom, aby stát jako investor začal aplikovat např. metodu zvanou „design and build“, která je sice náročnější z pohledu přípravy zakázek na straně investora, avšak velmi efektivní z hlediska odpovědnosti za vícepráce v realizační fázi.

    Za stěžejní přínos technické novely ZVZ lze považovat, že dochází k odstranění celé řady nepraktických bodů, které přinesla novela tohoto zákona z roku 2012. Na mysli mám například fakt, že povinnost rušení veřejné zakázky v případě jedné nabídky byla problematická konkrétně u specializovaných zakázek pořizovaných vědecko-výzkumnými institucemi. U hodnocení kvality dochází k odstranění přísnějšího vnitrostátního režimu a dostáváme se tak na běžný evropský standard. Navíc se tímto veřejná sféra více přiblíží pohledu soukromých investorů. 

    Konec šikanózních návrhů zpochybňujících výběrová řízení

    Další změnou, kterou lze rozhodně uvítat, je rozhodnutí poslanců přijmout souhlas s tím, aby v případě elektronických aukcí posuzovala hodnotící komise nabídkové ceny i po jejím ukončení. Například proto, zda není cena nepřiměřeně nízká.

    Toto rozhodnutí vítám, neboť zadavatelé dosud neměli efektivní nástroj, jak posoudit cenu vzešlou z elektronických aukcí. Rozhodně se v tomto případě jedná o změnu, která reaguje na potřeby praxe. A to je dobře.

    V neposlední řadě je pozitivní změnou i rozhodnutí urychlit případná řízení u antimonopolního úřadu. Podle nového znění zákona by ten, kdo chce zpochybnit zakázku u antimonopolního úřadu (ÚOHS), musel složit kauci až 10 milionů korun. Dosavadní horní hranice kauce byla 2 miliony korun. Je třeba si uvědomit, že v posledních letech značně narostl počet šikanózních návrhů. Tato nová úprava by tedy jejich počet měla, když ne vymýtit, tak alespoň značně regulovat.

    Nový zákon přijde na jaře 2016

    Zákonodárci na druhé straně zamítli návrh hospodářského výboru sněmovny na rozšíření tzv. in-house výjimky. Právě tato oblast zadávání byla zejména v posledních letech rozsáhle rozpracována Soudním dvorem Evropské unie a nové evropské směrnice na tuto judikaturu reagují.

    Osobně považuji za vhodnější ponechat tuto oblast k úpravě v rámci nového zákona o veřejných zakázkách. Je třeba dodat, že tento pozměňovací návrh nebyl plně v souladu s evropskou úpravou, a tak bychom se za rok, až se bude schvalovat komplexní změna ZVZ, dočkali pouze další změny, která již v souladu bude.

    Jak jsem opakovaně poukázal, v průběhu roku 2015 budeme svědky vývoje zcela nového zákona o veřejných zakázkách. Nejde ovšem o nic jiného, než o zavedení legislativy Evropské unie, tzv. transpozici, konkrétně se pak jedná o tři zadávací směrnice (Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí).

    V českém právu tak bude prostřednictvím zcela nového zákona o veřejných zakázkách nahrazen nejen ten stávající (č. 137/2006 Sb.), ale dojde rovněž k náhradě tzv. koncesního zákona (č. 139/2006 Sb.). Nová právní úprava se nicméně podle všeho bude dotýkat i dalších oblastí, na které předmětné směrnice přímo nedopadají.

    Prakticky až v roce 2016 se tak české právo v oblasti zadávání veřejných zakázek dostane na evropskou úroveň. Ne, že bychom v tomto směru nějak zaostávali, nicméně soulad pravidel v této oblasti v rámci celé EU bude jistě přínosem. Nyní jen zbývá zákonodárce „hlídat“, aby celý proces nekomplikovali více, než bude nezbytně nutné. O tom ale, věřím, povedeme debatu právě v příštím roce.

    JUDr. Vilém Podešva, LLM, člen rozkladové komise ÚOHS a partner v AK Rowan Legal

    Sdílejte
    Předchozí článekKauza Klinika: Když se za fakta vydávají názory a právo tvoří básníci
    Další článekKlinický střet dvou rozdílných světů
    Vilém Podešva
    Patří k předním expertům v oblasti práva veřejných zakázek a projektů v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru (projekty PPP). Má též bohaté zkušenosti v oblasti práva ICT, práva souvisejícího s obranným průmyslem a s problematikou ochrany hospodářské soutěže. Vilém Podešva vedl právní týmy při realizaci řady projektů zejména v oblastech informatizace veřejné správy, dodávek složitých technologických celků či budování veřejné infrastruktury. Je partnerem v advokátní kanceláři Rowan Legal. Od roku 2006 je předsedou rozkladové komise Ministerstva pro místní rozvoj v řízeních týkajících se seznamu kvalifikovaných dodavatelů. V roce 2012 byl jmenován do rozkladové komise ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), která je poradním orgánem předsedy ve věcech veřejných zakázek. Je spoluautorem komentáře k zákonu o veřejných zakázkách (Wolters Kluwer, 2011 – 2. Vydání, aktualizace 2012) a přehledu rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek (Wolters Kluwer, 2011). Je ženatý, má dvě dcery a syna, je zapáleným sportovcem a cestovatelem.