Je Zaorálek antisemita? Došel až na kraj propasti.

    V sobotu 23. 5. zveřejnil deník Právo pro „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií“, pod který se podepsali ministr zahraničí Tomáš Petříček, ministr kultury Lubomír Zaorálek a čestný předseda TOP09 Karel Schwarzenberg. Dopis ve zkratce kritizuje USA a Izrael zato, že nevycházejí vstříc Palestincům.  Na hlavy autorů se snesla prudká kritika z různých stran politického spektra i z řady českých organizací podporujících Izrael. Lubomír Zaorálek si dokonce vysloužil obvinění z antisemitismu. Je to férové?

    Lubomír Zaorálek zjitřil atmosféru nejen svým podpisem na ´dopisu tří´, ale i svou navazující komunikací, ve které ne zcela šťastně prohlásil: „Je naší povinností zastat se Palestinců, pokud jim hrozí podobný osud, který stíhal opakovaně Československo ve dvacátém století“. Jednání Izraele tak nepřímo přirovnal k nacistické okupaci českých zemí v letech 1939 až 1945 a okrajově se snad dá na jeho výrok vztáhnout i přítomnost sovětských vojsk v Československu po roce 1968. Je legitimní ho kvůli tomu obvinit z antisemitismu, jak to otevřeně učinily některé české organizace podporující Izrael?

    Definice antisemitismu se od 2. světové války vyvinula a zdaleka nezahrnuje jen nenávist k židovskému etniku či náboženství. Přestože tento ´starý antisemitismus´ ze světa nevymizel, přibyly nové definiční znaky, které vyplývají z existence izraelského státu.

    Česká definice antisemitismu, kterou schválily obě komory parlamentu, pojímá jako součást antisemitismu i ´srovnání současné izraelské politiky s politikou nacistů´.  Americká definice antisemitimu, která je formulována Ministerstvem zahraničí USA, obdobně označuje za antisemitismus „drawing comparisons of contemporary Israeli policy to that of the Nazis“.

    Důvody jsou zjevné: Je odporné, byť jen v náznaku přirovnávat Židy k nacistům, kteří je v letech 2. světové války vraždili. Je odporné, že kvůli politikům jako Zaorálek je potřebné připomínat, že Židé ani židovský stát se nedopouštějí genocidy na jiných národech. Blízkovýchodní konflikt se vzpírá krátkým popisům a zjednodušením, ale připomeňme aspoň jeden fakt: Jednu pětinu obyvatelstva Izraele tvoří Arabové a i když vztahy židovské většiny a arabské menšiny rozhodně nejsou idylické, dle průzkumu 77 procent izraelských Arabů považuje Izrael za lepší stát než většinu ostatních zemí a 82 procent deklaruje, že jsou raději občané Izraele než jakékoliv jiné země na světě.

    Jakákoliv paralela mezi demokratickým Izraelem a Hitlerovou Třetí říší je, kromě své zjevné nemravnosti a lživosti, odrazovým můstkem pro skalní antisemity k dehumanizaci Židů a k legitimizaci agrese proti Izraeli, a to eventuálně i za použití zbraní hromadného ničení, protože i tyto nástroje se dostaly při porážce nacistů a jejich spojenců ke slovu.

    Zaorálek, který neuměle přirovnal úděl Palestinců v Izraeli a na jím ovládaných územích k údělu Čechů v protektorátu Böhmen und Mähren, rozhodně není antisemita, který by nenáviděl Židy. Svými výroky se ale dostal na kraj propasti moderního antisemitismu, který využívá k útokům na židovské etnikum reálné či vyfabulované přešlapy izraelského státu. Je smutnou ironií, že právě Zaorálek jako ministr zahraničí varoval v roce 2016 před znepokojivým nárůstem antisemitismu v Česku a Evropě. Teď k němu sám přispěl.

    Ivo Hartmann

    Sdílejte
    Předchozí článekNeslavné výročí novelizace vyhlášky ministerstva dopravy se blíží
    Další článekProč jste mi na fakultě lhali?
    Ivo Hartmann
    Mgr. Ivo Hartmann, MBA Vydavatel zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice. V minulosti byl 1.náměstkem ministra pro místní rozvoj, náměstkem ministra spravedlnosti a vrchním ředitelem ministerstva zdravotnictví pro mezinárodní a ekonomické věci. Na ministerstvu zdravotnictví zodpovídal mimo jiné za přípravu a výkon předsednictví v Radě ministrů Evropské unie. Dříve působil také jako poradce předsedy poslaneckého klubu Karla Kühnla a asistent předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho.