S čím dál tím větším znechucením sleduji debatu představitelů moci soudní, tedy soudců a představitelů moci výkonné, tedy státních zástupců o výši a zákonné tvorbě jejich platů. Tito lidé nevykonávají povolání, kde by jim výši jejich odměny určovala jejich úspěšnost ve volném trhu. Jsou jen a jen, podle dnes nastavených pravidel v tomto státu, lze říci profesně doživotně, ve službě občanů České republiky, kteří veškeré jejich prebendy platí ze svých daní.

Pro výkon této velmi lukrativně placené státní služby potřebují „maličkost“: právnické vzdělání. Aby tohoto vzdělání dosáhli, jsou povinni úspěšně absolvovat některou z českých vysokých škol poskytujících výuku v oboru právo. Tuto výuku zajišťují především veřejné vysoké školy, tedy právnické fakulty příslušných českých univerzit. Na nich musel dnešní ctihodné soudce či nekompromisní státní zástupce společenskou vědu zvanou právo naučit slovem i písmem sbor vysokoškolských učitelů.

Ty, kdo učí soudce a státní zástupce právo, platí také občané

Předpokladem kvalitní výuky je, že učitel má poněkud hlubší znalosti té které vědecké disciplíny než jeho žák – student. Toho jsou si vědomi i námi daňovými poplatníky placení soudci a státní zástupci a čas od času při výkonu své služby požádají od některých z právnických fakult odborné stanovisko, aby dokázali spravedlivěji rozhodovat či přesvědčivěji žalovat.

Občané České republiky platí ze svých daní nejenom soudce a státní zástupce, ale i ty, kteří je naučili orientovat se v právním řádu, tedy vysokoškolské učitele veřejných vysokých škol. 

Nejnižší základní plat úplně začínajícího soudce, bez jakéhokoliv roku praxe, začíná ze zákona na částce 107.100, – Kč měsíčně. Tento plat se s přibývajícími roky státní služby ze zákona zvyšuje a zvyšuje, tak že dosahuje měsíčně až dvojnásobné, u některých výtečníků až trojnásobné částky.

A jak na tom profesoři a docenti jsou? Hanebně

Nu a jak jsou na tom ti, kteří takovému čerstvému soudci poskytli podmínku „sine qua non” tedy absolventský diplom právnické fakulty? 

Vybral jsem si pro názorný příklad Vnitřní mzdový předpis Západočeské univerzity v Plzni. Odborný asistent, tedy ten, na kterém obvykle leží největší část výuky, neboť docentů a profesorů je pomálu, obdrží základní mzdu ve výši 36.000, – Kč. O nějakém automatickém navyšování této mzdy v souvislosti s roky praxe jsem v onom výměru nic nenašel. Řídce vyskytující se docent má nárok na 42.000, – Kč měsíčně a zcela výjimečný profesor na 48.000, – Kč měsíčně. Veškeré další případné součásti mzdy jsou nenárokové.

Průměrná mzda v roce 2025 činí v České republice 46.557, – Kč měsíčně.

Může v pochybnostech fungovat stát? Samé otázky

Nuže milí daňoví poplatníci, milí politici, ale rovněž soudci a státní zástupci. Může být v situaci, kdy naprostá většina vysokoškolských učitelů má nárok na mzdu, která je silně pod úrovní mzdy průměrné, zajištěna kvalitní příprava soudců a státních zástupců pro výkon státní moci jejich prostřednictvím? Může tento stát, pokud jde o výkon moci soudní, ale i moci výkonné skutečně řádně fungovat, když o kvalitním vzdělání těch, kteří tuto moc vykonávají, existují oprávněné pochybnosti, s ohledem na systém odměňování vysokoškolských učitelů?

A to nehledím na oblíbené kousky vedení jednotlivých vysokých škol, kdy zaměstnávají spousty svých učitelů toliko na částečné pracovní úvazky, ale požadují po nich výuku v rozsahu úvazku celého. A k tomu přičtěme ještě v posledních letech prosakující informace o mzdách nejvyšších funkcionářů univerzit, které přesahují základní mzdu odborných asistentů více jak desetinásobně.

Naše země bývala bohatá vzdělanými lidmi. Situace je vážná.

Byl bych velice rád, aby se systémem odměňování vysokoškolských učitelů na veřejných vysokých školách vyučujících právo zabývali nejen politici a daňoví poplatníci, ale především soudci a státní zástupci.

Tato země není zemí bohatou na nerostné suroviny, ale bývala „bohatá“ v oblasti vzdělávání a vysokoškolští učitelé požívali patřičné úcty doma i v zahraničí. Dnes právo na vysokých školách učí lidé ponejvíce „bokem“ k zaměstnání, které je skutečně živí, anebo absolutní altruisté. Jiné tam nenacházím, vyjma některých přeplácených funkcionářů vysokých škol, ale to je naprosto jiný a další příběh, obvyklý i v jiných odvětvích, placených daňovými poplatníky.

Situace je skutečně vážná, milí soudci a státní zástupci, začněte se o ni vážně zajímat. Zkuste se vrátit ke kořenům…