Spor o podobu státního zastupitelství graduje

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Foto: archiv

Na konci mandátu vlády Jiřího Rusnoka se rozhořel otevřený spor mezi ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Příčinou je novela zákona o státním zastupitelství, kterou na konci minulého roku rozeslalo ministerstvo spravedlnosti do zkráceného připomínkového řízení.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) obdrželo novelu 31. prosince minulého roku, přičemž na připomínky mělo pouhých deset dní. Na rozdíl od Kanceláře prezidenta republiky, která termín připomínek nestihla a dodala je tři dny po termínu, NSZ termín dodrželo a přes jejich částečné zapracování s novelou zásadně nesouhlasí.

Již v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) se Pavel Zeman dostal do sporu s ministryní Benešovou o tom, zda s ním novelu projednávala. Zatímco Zeman tvrdil, že nikoliv, Benešová uvedla opak. NSZ na svém stanovisku trvá. „Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil jasně a na svých vyjádřeních nemá co měnit. Paní ministryně spravedlnosti jednala s nejvyšším státním zástupcem o zákonu o státním zastupitelství jen jednou, a to dne 26. 8. 2013 na NSZ v Brně, kde sdělila, že má výhrady k předloženému návrhu zákona o státním zastupitelství s tím, že plánuje svolat poradu se státními zástupci. K takové poradě však nedošlo a žádná další jednání ohledně návrhu zákona o státním zastupitelství již s nejvyšším státním zástupcem vedena nebyla“, uvedla pro Českou justici mluvčí NSZ Helena Markusová.

Novela zákona o státním zastupitelství nově počítá s tím, že nejvyššího žalobce by jmenoval prezident republiky, a to na návrh vlády, které by jí navrhoval ministr spravedlnosti. Vedoucí funkcionáři v rámci státního zastupitelství by měli pevně dané funkční období, přičemž odvoláváni by mohli být pouze v kárném řízení. O podrobnostech novely více zde.

Ačkoliv ministerská novela zčásti vychází vstříc návrhu z pera Unie státních zástupců (USZ), který schválila ještě vláda Petra Nečase a byl projednán minulou sněmovnou v prvním čtení, NSZ trvá na zásadním nesouhlasu.

Hlavním důvodem je obava NSZ, že přijetím této úpravy by padl pod stůl již zmíněný zákon o státním zastupitelství, schválený Nečasovou vládou. „Lze tak mít důvodné pochybnosti o systémovosti dílčí změny stávajícího zákona o státním zastupitelství, aniž by bylo zřejmé, jaký osud bude mít stažený a v současně době zřejmě ministerstvem přepracovávaný návrh nového zákona o státním zastupitelství. Z důvodové zprávy k návrhu zákona však nic ve vztahu k stále připravovanému novému zákonu o státním zastupitelství nevyplývá. Jak je patrné z předkládací zprávy ministryně spravedlnosti, na základě které bylo vydáno usnesení Vlády České republiky ze dne 24. 7. 2013, o zpětvzetí vládního návrhu zákona o státním zastupitelství z dalšího projednávání v Poslanecké sněmovně, bylo účelem zpětvzetí návrhu zákona jeho dopracování a doplnění, nikoliv úplné ustoupení Vlády České republiky od jeho přípravy“, argumentuje mluvčí NSZ Markusová.

NSZ také zpochybňuje ministerské zdůvodnění novely tím, že posiluje boj proti korupci např. rozšířením působnosti vrchních státních zastupitelství o korupční delikty a delikty úředních osob. Ministerstvo také argumentuje ekonomickým hlediskem, kdy má jít o méně nákladné opatření než v minulosti navrhovaný specializovaný protikorupční úřad.

„NSZ má zásadní negativní připomínku: V čem by měl být tímto opatřením boj proti korupci posílen? Je třeba uvést, že pouhým přidáním uvedených druhů trestné činnosti do působnosti vrchních státních zastupitelství nelze očekávat zcela stejný efekt, jako u Úřadu pro potírání korupce podle nového zákona o státním zastupitelství, neboť Úřad pro potírání korupce měl být zasazen do odlišného prostředí soustavy státního zastupitelství podle nového zákona o státním zastupitelství a především měl mít v působnosti odlišnou a vzájemné provázanou skladbu trestné činnosti, než stávající vrchní státní zastupitelství“, uvádí mluvčí Markusová.

Dalším jádrem sporu jsou délky funkčních období vedoucích státních zástupců, především u nejvyššího státního zástupce, který oproti NSZ preferovanému zákonu z pera USZ ministerská novela zkracuje na polovinu, tedy na pět let.

Ze všech argumentů i postojů jednotlivých aktérů sporu je zřejmé, že NSZ se obává, aby ministerská novela neukončila naděje některých státních zástupců okolo USZ v čele s Lenkou Bradáčovou na prosazení jejich návrhu zákona o státním zastupitelství, který prakticky vyjímá státní zastupitelství z moci výkonné a řadí ji – podle vlastní terminologie z důvodových zpráv – do širší moci justiční.

-red-