Délka odposlechů se prodlužuje Foto: archiv

Vnitro zadalo zakázku na dekódování šifrované komunikace

Určení typu šifrované komunikace a její dekódování policejními orgány je jedním z bodů zakázky, kterou zadalo Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity ministerstvo vnitra. Vyplývá to z materiálu, který tento týden projedná na svém zasedání vláda. Podle ministra vnitra Milana Chovance jde o reakci na skokový nárůst technologií a jejich zneužívání organizovaným zločinem. Policisté by tak napříště mohli sledovat šifrovanou komunikaci on-line.

Když ÚOOZ vyšetřoval podezření z trestné činnosti v okolí bývalého premiéra a předsedy ODS Petra Nečase, narazil při monitorování komunikace podezřelých osob na využívání systému pro šifrovanou datovou komunikaci – zjednodušeně řečeno, na používání tzv. šifrovaných telefonů. Přestože se v některých médiích objevila informace, že se policii podařilo prolomit šifru tohoto systému, ukázala se posléze jako nepřesná: policisté pouze zabavili telefony s instalovaným systémem a dostali se k přehledu o komunikaci v minulosti a u některých telefonů také k přijatým a odeslaným SMS zprávám. Tedy nemohli sledovat komunikaci podezřelých online.

V rozhovoru pro Českou justici to popsal v březnu tohoto roku spolumajitel firmy CircleTech, která se zabývá vývojem šifrovacích systémů, Marian Kechlibar následovně: „Pokud vám někdo sebere telefon a zjistí přihlašovací heslo (které si uživatelé dost často volí jako slabé, popř. žádné), tak takové informace odhalí. To ale není žádný mimořádný výkon, to je postup stejně starý jako počítače samy. Nijak zásadně se neliší od stavu, kdy vám někdo vytáhne mobilní telefon v tramvaji z kapsy,“ popsal, co se ve skutečnosti stalo Marian Kechlibar.

Nejen z případu Nagyová a spol., ale i z dalších kauz z posledních let vyplývá, že rychlý rozvoj špionážních technologií a jejich dostupnost vedou k razantnímu nárůstu využívání různých systémů zabezpečení komunikace. Kvůli policii, která tempu vývoje technologií nestačí, přikročilo ministerstvo vnitra ke spolupráci s Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity, kterému zadalo nepřímou zakázku, jež má tento deficit české policie pomoci vyřešit.

„Předmětem řešení projektu je vytvoření nástrojů programového a elektronického vybavení pro určení typu šifrované komunikace, její následné dekódování a vyvinutí nových metod a nástrojů pro odhalování a vyšetřování případů kybernetické kriminality a ochrany informačních systémů před kybernetickými hrozbami. Výsledky projektu budou využity v rámci bezpečnostních složek státu“, píše se v materiálu, který tento týden projedná vláda.

„Je to reakce na skokový nárůst využívání těchto technologií v posledních letech a jejich zneužívání organizovaným zločinem. Jedná se o celosvětový problém,“ uvedl pro Českou justici ministr vnitra Milan Chovanec.

Šifrovací systémy ovšem nevyužívají pouze pachatelé trestné činnosti, ale i všichni ti, kdo mají důvod obávat se špehování a špiclování. Tedy například i podnikatelé, kteří chrání své firmy před průmyslovou špionáží a před konkurencí.
-ire-