O povolení obnovy řízení by neměl rozhodovat původní soudce

V ideálním případě by nový trestní řád mohl platit od 1. ledna 2017. Ten stávající, víc než 70 krát novelizovaný, platí od roku 1961.

O návrhu na obnovu řízení by v budoucnu neměl rozhodovat soudce, který poslal obžalovaného za mříže. Počítá s tím návrh základních principů trestního řádu, který v pátek schválila komise pro jeho rekodifikaci. Změny se dotknou i dalších mimořádných opravných prostředků. Třeba právo podat stížnost pro porušení zákona by mělo být odňato ministru spravedlnosti.

U mimořádných opravných prostředků by měla být především rozšířena možnost podat návrh na obnovu řízení, a to širším vymezením „nových skutečností“ a „nových důkazů“, shodla se komise vedená prof. Pavlem Šámalem. „Rozhodování o obnově řízení (tzv. řízení obnovovací – judicium rescidens) bude přesunuto na odvolací soudy, anebo při zachování příslušnosti soudu prvního stupně bude alespoň zavedeno rozhodování jiným soudcem soudu prvního stupně, aby bylo vyloučeno, že o obnově řízení budou rozhodovat soudci, kteří se podíleli na rozhodnutí, proti kterému směřuje návrh na obnovu řízení,“ uvádí se v materiálu.

S takovou změnou souhlasí i ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), i když předpokládá, že bude ze strany soudní moci podrobena kritice. „U jiného soudu, který by znovu skutečnosti zhodnotil, samozřejmě za předpokladu, že se objeví něco nového, je větší záruka, že se na věc po seznámení podívá novýma očima včetně zhodnocení, zda opravdu jde o novou skutečnost, či nikoli. Má lepší výchozí pozici, není ničím z minulosti ovlivněn. Nebo chcete-li zatížen,“ řekla ministryně České justici.

Koncepčně by měla být přepracována i nynější stížnost pro porušení zákona, a to tak, aby byla věcně součástí řízení o kasační stížnosti nebo o dovolání. Jednou z uvažovaných alternativ je i možnost odejmout právo podání stížnosti pro porušení zákona ministru spravedlnosti. „Vedle alternativy jejího podání ministrem spravedlnosti, který je orgán moci výkonné, proti čemuž jsou ze strany odborné veřejnosti vznášeny závažné připomínky, bude zpracována alternativa úpravy speciální kasační stížnosti nebo dovolání, kterou by mohl podat přímo obviněný, a to i po uplynutí lhůty k Nejvyššímu soudu, jímž bude rozhodnuto o její přípustnosti,“ uvádí se v principech nového trestního řádu.

Změny se mají dotknout i odklonů, ačkoli jejich druhy budou v zásadě převzaty ze stávající úpravy. Stávající legislativní úprava není podle komise vyhovující například u narovnání. „Základní podmínky (řízení o přečinu, uhrazení škody, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení) jsou stejné jako u podmíněného zastavení trestního stíhání. Proto se jeví vhodným narovnání upravit specificky tak, aby jeho uplatnění jako odklonu bylo přínosné pro orgány činné v trestním řízení a zároveň i pro obviněného a poškozeného, a proto by se mělo používat v zásadě u jiných trestných činů než podmíněné zastavení trestního stíhání,“ uvádí komise. Narovnání by mělo v budoucnu připadat v úvahu hlavně u těch trestných činů, které mají povahu konfliktu mezi obviněným a poškozeným, přičemž se nemusí jednat jen o přečiny, ale může jít také o méně závažné zločiny.

Podle návrhu komise by od sebe měly být odděleny výroky o schválení narovnání a o zastavení trestního stíhání tak, aby mohla být rozšířena škála opatření, která bude moci obviněný použít k odčinění újmy poškozeného a k zajištění obecně prospěšných účelů, tedy nejen složení peněžní částky na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, ale i např. závazek odpracování určitého počtu hodin prací ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, závazek zdržet se řízení motorových vozidel spojený s odevzdáním řidičského oprávnění na určitou dobu, zdržování se po určitou dobu ve svém obydlí a podobně. Schválení narovnání by bylo spojeno jen s přerušením trestního stíhání, přičemž k zastavení trestního stíhání by došlo až po splnění podmínek, ke kterým se obviněný zavázal.

Součástí plánu je rovněž rozšíření možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu v zásadě na všechny trestné činy, tedy i na zvlášť závažné zločiny, a umožnit její uzavření i v průběhu hlavního líčení, podobně jako tomu je například na Slovensku, kde v důsledku toho je využívána v mnohem větším počtu případů. Cílem je širší využívání odklonů než dosud, komise ale v této souvislosti upozorňuje, že v takovém případě musí dojít k personálnímu i materiálnímu posílení Probační a mediační služby.

O principech nového trestního řádu bude podle plánu ministryně Válkové vláda jednat v lednu příštího roku, v ideálním případě by nový trestní řád mohl platit od 1. ledna 2017. Ten stávající, víc než 70 krát novelizovaný, platí od roku 1961.

Robert Malecký