Pavla Fučíková: Cílem nového vedení Exekutorské komory je hrát aktivnější roli

Foto: EK ČR

S nově zvolenou prezidentkou Exekutorské komory Pavlou Fučíkovou o nedomyšlených legislativních návrzích, největších exekutorských excesech, nesouhlasu se záměrem přenést kárnou pravomoc na ministerstvo i o místní příslušnosti exekutorů. „Velice nerada bych podceňovala jednotlivé kolegy. Domnívám se, že zavedení místní příslušnosti bude mít pro a proti jak u malých, tak u velkých exekutorských úřadů,“ říká Pavla Fučíková v rozhovoru pro Českou justici.

Neobáváte se, že po řadě regulatorních opatření týkajících se exekucí může vymahatelnost pohledávek opět klesnout na úroveň před rokem 2001, kdy byl přijat zákon o soudních exekutorech?

Tuto obavu ze snížení vymahatelnosti a prodloužení exekučního řízení mám. Podle své možnosti seznamovat se s jednotlivými legislativními návrhy lze říct, že z nich tato tendence bohužel vyplývá. Určitě se ale neobávám toho, že by se opakovala situace jako před zavedením institutu soudního exekutora.

Do jaké míry reagují exekutivní a legislativní orgány na vaše návrhy, připomínky?

To je spíše otázka na odcházející prezidium. Záležitosti týkající se legislativy jsme si zatím nepředali. V minulosti však byl problém s tím, že předkladatelé neseznamovali Exekutorskou komoru ČR se svými návrhy, takže naše účast byla odsouzena spíše k pasivnímu připomínkování. To chci změnit. Naším cílem bude určitě hrát aktivnější roli a zapojit se více do legislativního procesu s aktivními návrhy.

Asi mediálně nejzajímavější ohledně ať již skutečných či údajných excesů je téma exekucí v domácnostech. Do jaké míry jsou tyto výtky oprávněné?

Soupisy movitých věcí jsou skutečně nejproblematičtějším způsobem vedení exekuce. Vyvolávají nejvíce potíží a diskusí nad tím, zdali soudní exekutor směl, mohl, či nemohl zabavení té či oné věci provést. Na tuto praxi opět pamatuje novela, která je teď předkládána ke schválení. Žádnou novelou, ani žádnou úpravou ale nebude možno odstranit některé kontroverzní situace, protože zásah do osobní sféry dlužníků a do jejich majetku bude vždy vyvolávat určitou nelibost.

Mgr. Pavla Fučíková (nar. 1967)

Soudní exekutorka Exekutorského úřadu Ostrava. Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvovala v roce 1991. O tři roky později složila advokátní zkoušky. Po studiích byla justiční čekatelkou státní prokuratury v Ostravě, záhy však nastoupila jako advokátní koncipientka a od roku 1994 do roku 1995 vykonávala samostatnou advokátní praxi. Posléze působila jako právník v oblasti bankovnictví, investičního bankovnictví a pojišťovnictví. Soudní exekutorkou byla jmenována 30. října 2001. V minulosti byla v rámci Exekutorské komory ČR aktivní jako členka vzdělávací a zkušební komise, členka revizní komise a dohledové komise. Od roku 2010 je členkou kárného senátu při Nejvyšším správním soudu. V současné době Mgr. Fučíková zastává v Exekutorské komoře i funkci členky zkušební komise.
 

Je vůbec možný striktní výpis movitých věcí, které nepodléhají exekuci, jak je navrhováno? Co když bude mít někdo jako literaturu k náboženským účelům, která má být z exekuce vyňata, například prvotisk Bible kralické?

Právě takové situace mohou být kontroverzní. Občanské soudní řízení na to pamatuje, a to vylučovací žalobou nebo řízením o zastavení exekuce. Navrhovaná úprava týkající se taxativního výčtu movitých věcí ale může vyvolávat prodlužování exekučních řízení a zatěžovat soudy právě v okamžiku, kdy si jednotliví účastníci návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu či následně návrh na zastavení exekuce podají, a bude skutečně věcí soudu, jak o těch návrzích rozhodne.

Dalším problémem je střet exekucí s insolvencemi, kdy dlužník před provedením dražby vyhlásí na sebe insolvenci.

Ano, tento problém nás hodně trápí. Insolvenční návrhy jsou čím dál častější. Nicméně mohu k tomu uvést, že insolvenční zákon pamatuje na tyto situace ustanovením o předběžném opatření. Pokud chce soudní exekutor pokračovat v provedení dražby nemovitosti, má možnost požádat insolvenční soud o vydání předběžného opatření s tím, že výtěžek z této dražby bude insolvenčnímu správci odevzdán. Záleží pouze na soudním exekutorovi, jestli bude, nebo nebude pokračovat v tomto procesu. Vidím tam jisté mezery v úpravě nákladů, které jsou s provedením dražby spojeny. Nicméně je jednou z priorit nového prezídia jednat o případné změně v tom smyslu, aby se do insolvenčního zákona dostala úprava, která by umožňovala soudním exekutorům provést exekuční dražbu k návrhu insolvenčního správce, protože prozatímní právní úprava je velmi strohá a vyvolává spoustu různých výkladů.

Končící vedení prosazovalo princip teritoriality. Hodláte na tom něco měnit, případně čekáte na rozbor, který si nechalo udělat Ministerstvo spravedlnosti na VŠE?

Nechystáme změnu v prosazování místní příslušnosti, jak bylo argumentačně podchyceno stávajícím prezidiem. Nové prezidium bude pokračovat v této ideji. Nicméně bychom si skutečně rádi počkali na stanovisko Ministerstva spravedlnosti.

Jsou vůbec schopny všechny exekutorské úřady na princip místní příslušnosti přejít?

Velice nerada bych podceňovala jednotlivé kolegy. Domnívám se, že zavedení místní příslušnosti bude mít pro a proti jak u malých, tak u velkých exekutorských úřadů. Ale skutečně je potřeba počkat na to, jestli vůbec bude vůle ze strany Ministerstva tyto názory podpořit.

EK kritizuje přenesení kárné odpovědnosti, kde ministerstvo hodlá být jediným kárným orgánem.

Přesně tak. Mohu se odkázat na vyjádření bývalého prezidia, které se k této novele několikrát vyjádřilo i veřejně. Jasně deklarovalo, že návrh Ministerstva v tomto směru považuje za nekoncepční a že zamýšlená úprava nemá ve vztahu k jiným právnickým komorám obdoby. Na tomto stanovisku jsme se shodli i s Nejvyšším správním soudem. Chceme se s Ministerstvem spravedlnosti o této věci ještě bavit a pokusit se najít kompromis, například doplnit účinky, které nastanou okamžikem ukončení správního řízení.

Exekutorům byly rovněž odebrány exekutorské zápisy. Do jaké míry je tento institut důležitý?

Domnívám, že po tu dobu, kdy jsme se sepisování exekutorských zápisů věnovali, jsme tuto agendu obsáhli velmi erudovaně. Pokud by nám byla dána možnost v této činnosti pokračovat, tak by přinesla jistý komfort jak pro dlužníky, tak pro věřitele, protože by se zvýšil počet míst, kde by bylo možné tyto zápisy sepisovat.

Provádíte i bezplatnou kampaň pro klienty, což souvisí i s otázkou předexekučního řízení, tedy mediace mezi dlužníkem a věřitelem ještě před zahájením exekuce. Uvažujete i o zavedení nějakého podobného institutu i v ČR?

Tato možnost se nabízí. Inspiraci hledáme v zahraničí, v jiných vyspělých zemích, které jsou členy EU, zejména zemích, které jsou členy Mezinárodní unie soudních exekutorů. Vzhledem k tomu, že exekutorský stav je schopen účinně vymáhat pohledávky, máme za to, že bychom mohli nabídnout svoji činnost také před zahájením exekučního řízení.

Jak vnímáte činnost některých občanských sdružení a poraden, které radí dlužníkům, ale bez patřičné profesionální erudice?

Bude nutné zahájit diskusi i s těmito jednotlivými sdruženími dlužníků a s poradnami, na které se obracejí jak dlužníci, tak věřitelé. Poradnám i sdružením bychom mohli být nápomocni například při správném poučování účastníků. Předešlo by se tak tomu, že někdo dostane neužitečnou, zavádějící, či dokonce nepravdivou informaci, která může jeho postavení v exekučním řízení dokonce zhoršit.

Chystáte se na nějaké společné jednání s ostatními komorami, a to i vzhledem k tomu, že jste připomínkovým místem, a rovněž členy Legislativní rady vlády o jednotné tvorbě legislativy a závazných pravidel při jejím přijímání, aby nedocházelo k takovým excesům, jako je přílepek ministerstva k novele současné exekučního řádu, která se projednává ve sněmovně?

Přílepky jsou problémem a jsou kritizovány samotným panem prezidentem České republiky, ale i Ústavním soudem. Osobně bych byla velmi ráda, abychom našli cestu s jednotlivými profesními komorami, abychom dokázali usednout k jednomu kulatému stolu a diskutovat o nějakém společném konsensu.

Dušan Šrámek