Senátoři zvolili Jaromíra Jirsu ústavním soudcem, Štěch by příště uvítal ženu

Jaromír Jirsa hovoří v Senátu s Jaroslavem Kuberou Foto: Eva Paseková

Místopředseda Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa se stane ústavním soudcem. V tajné volbě dnes senátoři podpořili nominaci prezidenta Miloše Zemana. Jirsa získal 55 z 69 odevzdaných hlasů.

Nad Jaromírem Jirsou panovala mezi senátory až nezvyklá shoda od počátku. Jirsovu nominaci podpořily oba senátní výbory, které ji projednávaly, tedy výbory ústavně právní a pro lidská práva. Jirsa do Senátu dorazil hned na začátku schůze, jeho nominace ale byla kvůli migrační krizi zařazena až jako šestý bod jednání. Senátoři debatovali o rozhodnutí ministrů vnitra EU o rozdělení migrantů do jednotlivých států na základě kvót a postoji Evropské komise k celé krizi.

Jirsovu nominaci v Senátu uvedl prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Ve svém projevu shrnul Jirsův životopis. Zdůraznil jeho dlouholetou praxi v oblasti civilního práva a vyzdvihl také, že byl předsedou Soudcovské unie zvolen dvakrát po sobě. Zpravodaj Miroslav Antl poté ve svém projevu uvedl, že Jirsa splňuje všechny zákonné povinosti k tomu, aby se mohl stát ústavním soudcem.

Je to vrchol kariéry

V rozpravě poté vystoupil sám Jaromír Jirsa. „V této situaci se nacházím poprvé a naposled ve svém životě. Jsem přesvědčen o tom, že mandát ústavního soudce by neměl být opakovatelný,“ řekl hned v úvodu. „Pětadvacet let jsem příslušníkem justice, třiadvacet let soudcem. Přijal jsem po zralé úvaze po poradě s nejbližšími, rodinou i kolegy právníky nominaci prezidenta republiky,“ řekl dále Jirsa. Funkce ústavního soudce je podle něj vrcholem kariéry každého právníka. V nové roli by chtěl například pokračovat v boji proti přepjatému formalismu, naplnit své praktické zkušenosti a usilovat o dodržování práva na spravedlivý proces. Ústavní soud by podle něj neměl hrát roli další odvolací soudní instance, i když se tomu tak mnohdy děje. Jeho projev senátoři ocenili potleskem.

„Pana soudce znám už řadu let a musím říct, že včera na klubu předvedl velký nadhled a řešil věci z toho občanského pohledu. Přestože je to tajná volba, mohu vám říci, že budu hlasovat pro,“ řekl České justici před hlasováním místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Vycházím ze stanoviska výboru, který ho podpořil. Nemám vůči té nominaci žádné výhrady,“ komentoval hlasování další z místopředsedů Zdeněk Škromach (ČSSD). Předseda ústavně právního výboru Miroslav Antl zase podotkl, že odbornost kandidáta není jediným faktorem, který při volbě nakonec rozhoduje.

Proti vůli Rychetského

Záporné ohlasy na Jirsu se v Senátu hledaly těžko. „Po pracovní stránce ho hodnotím kladně, je velmi aktivní, případy u něj dlouho nezůstávaly. Připomínky k panu Jirsovi nějaké byly, například že soudců jeho úrovně je v zemi několik desítek a také jestli by nebylo vhodnější Ústavní soud doplnit ženou, ale za to pan Jirsa nemůže. Také zazněla námitka, zda by to neměl být soudce z jiného regionu, protože většina ústavních soudců jsou lidé z Brna a z Prahy,“ řekl České justici předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s tím, že doufá, že příští kandidatura už bude z řad žen. „Nejsem příznivcem kvót, myslím si, že kvalita  se má prosadit a vím, že mnoho vzdělaných žen to uráží. Ale myslím si, že by to žena měla být, bylo by to dobré. Návrh ale bude samozřejmě na prezidentovi,“ dodal Štěch.

Mimo záznam se někteří senátoři zmínili o tom, že z Jirsovy volby není příliš nadšen předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Jirsa tak je již druhým kandidátem, který Senátem prošel proti jeho vůli. Podle informací České justice byl prvním soudce David Uhlíř. Animozita mezi Jirsou a Rychetským údajně vznikla již v době, kdy Jirsa šéfoval Soudcovské unii a Rychetský byl ministrem spravedlnosti. Při schvalování „Rychetského“ novely o soudech a soudcích v roce 2003 Jirsa například otevřeně kritizoval prosazení zvýšení věkové hranice pro jmenování soudcem.

Jirsa obsadí místo po Vlastě Formánkové, jejíž mandát už skončil.

Eva Paseková