Unie obhájců: Navrhovaná novela trestního řádu je protiústavní

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol Reprofoto: ČT

Návrh novely trestního řádu z pera Ministerstva spravedlnosti pobouřil Unii obhájců. Podle stanoviska, které vypracoval její prezident Tomáš Sokol, je novela v rozporu s právem na spravedlivý proces a tedy i protiústavní.

Unii obhájců nesouhlasí s tím, že by novela uspíšila dobu trestního řízení. V úvodu stanoviska Tomáš Sokol zdůrazňuje, že obhájci jsou tím posledním, kdo by se bránil reálnému snížení jeho délky. „Navrhované změny ale až na drobné výjimky trestní řízení zcela jistě nezrychlí. Jediným reálným efektem, který by změny přinesly, je hrubé narušení práva na spravedlivý proces. Lze dokonce říci, že postavení obžalovaných v procesu dokazování před soudem by bylo horší, než bylo za totality. Kromě toho se návrh pokouší prosadit úpravu, která mimo vší pochybnost omezí nezávislost obhajoby,“ napadají návrh ministra Roberta Pelikána obhájci.

Unie také hlasitě protestuje proti novému návrhu na pořádkové zajištění. Podle navrhovanému ustanovení kdo opětovně neuposlechne příkaz nebo výzvu policie, státního zastupitelství nebo soudu nebo závažně maří trestní řízení, může být zajištěn a omezen na svobodě až na 48 hodin. Dle názoru Sokola z formulace v navrhované novele nelze vyloučit, že by takto zadržen mohl být i samotný obhájce. „Unie obhájců nehodlá ze své pozice spekulovat o tom, zda navrhovaná úprava je výsledkem chladného záměru redukovat práva osob v trestním řízení anebo je to důsledkem toho, o čem se nyní mluví jako od legislativě, kterou zpracovávají děti. To nám nepřísluší, nicméně objektivně by přijetí novely vedlo k hrubému porušení principu spravedlivého procesu a proto je třeba tento návrh odmítnout jako naprosto nepřijatelný,“ píše se ve stanovisku.

Ministerstvo: Soudce by musel dbát na princip přiměřenosti

Podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti není navrhovaná úprava neobvyklá. Institut zadržení nespolupracujícího svědka zná například Slovenský či Rakouský právní řád.“Podmínkou pro omezení by bylo předchozí neúspěšné užití mírnějších prostředků (vztah subsidiarity) k zabezpečení přítomnosti osoby při úkonu. Soud (soudce) by při ukládání tohoto omezení zasahujícího do osobní svobody musel dbát na princip přiměřenosti; musel by tudíž zvážit, zda veřejný zájem na řádném plnění účelu trestního řízení převažuje nad zájmem minimalizovat zásahy do osobní svobody osoby. Jinými slovy musel by pečlivě zvážit, zda by zajišťovací opatření bylo za daných okolností případu zcela nezbytné a zda by nebylo v nepoměru k významu trestní věci a k účasti zajištěné osoby pro průběh trestního řízení (viz i § 2 odst. 4 trestního řádu). Osoba takto krátkodobě omezená na své svobodě by byla umisťována do policejní cely,“ vysvětluje zástupce tiskového odboru Jiří Hovorka.

Ministerstvo spravedlnosti na dotazy České justice ohledně zamýšlené novelizace trestního řádu také mimo jiné reagovalo tím, že norma je teprve ve stádiu přípravy. „Tzv. akcelerační novela trestního řádu, jež si klade za cíl zrychlit a zefektivnit trestní řízení, je momentálně po mezirezortním připomínkovém řízení. To znamená, že diskuse o navrhovaných změnách včetně té, o kterou se zajímáte, probíhá a jsou do ni zapojeny i soudy a státní zastupitelství,“ dodal Hovorka.

Unie obhájců ve svém vyjádření zásadně odmítá pokus učinit důkazem v trestním řízení i tzv. záznam o podání vysvětlení. „Jde o instrument, jímž policie zaznamenávala to, co podle ní může mít význam pro dokazování. Ovšem subjektivně, namnoze bez přítomnosti advokáta a občas i bez ohledu na to, co vypovídající skutečně uvedl. Proto úřední záznam nemůže být podle současné úpravy bez souhlasu obou stran v trestním řízení ani zmíněn,“ vysvětluje Unie a v této souvislosti připomíná komentář k trestnímu řádu, zpracovaný kolektivem autorů pod vedením nynějšího předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala:


Úřední záznam se zakládá do vyšetřovacího (trestního) spisu, neboť po zahájení trestního stíhání slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a u soudu k úvaze zda takový důkaz provede.


 

Návrh novely podle Unie obhájců sice deklaruje, že i nadále by záznam o podání vysvětlení neměl být důkazem, ale současně text nově navrhovaného ustanovení trestního řádu uvádí, že odchyluje-li se obžalovaný v podstatných bodech od úředního záznamu o jím podaném vysvětlení, mohou mu být tento úřední záznam anebo jeho příslušné části předestřeny k vysvětlení rozporů, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení. „Jinými slovy, soud by měl obsah úředního záznamu brát v úvahu jako důkaz. Jiný výklad není možný,“ uvádí se ve stanovisku.

Máme obavy o zneužití a manipulace

Unie obhájců má také obavy o zneužití úředních záznamů. „Jak často by v návalu emocí a přesvědčení o jasné vině vyslýchané osoby či obecně podezřelého byly obsahy úředních záznamů manipulovány, nelze říci. Ale lze se obávat,“ píše se ve stanovisku. V této souvislosti pak Sokol zmiňuje rozhodnutí Ústavního soudu a bývalého Nejvyššího soudu ČSR, podle kterého za minulého režimu bylo odmítnuto užití úředního záznamu, tedy obdoby záznamu o podání vysvětlení, jako důkazu v trestním řízení.

To, že by navrhovaná novelizace trestního řádu byla v rozporu s Ústavou, ministerstvo odmítá. „Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem (čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon) i mezinárodními smlouvami,“ reagovalo ministerstvo naa dotaz České justice.

Unie kritizuje i úpravu upravující doručování rozsudků. Podle novely trestního řádu musí být rozsudek obviněnému doručen do vlastních rukou, a to bez využití fikce doručení v případě, že se obviněný hlavního líčení a vyhlášení rozsudku nezúčastní. „Vylepšení vychází z toho, že když už obžalovaný jednou rozsudek slyšel při vyhlášení, není třeba mu jej doručovat složitě doručovat do vlastních rukou. Postačí, není-li obžalovaný doma v době doručování, jej vyrozumět o uložení a když si rozsudek nevyzvedne, pošta mu ho hodí do schránky. Logicky se nabízí otázka, jak spolu souvisí přítomnost při vyhlašování rozsudku a nepřítomnost při jeho doručování,“ podotýká k navrhované úpravě Unie.

Hodnocení nezávislosti přísluší pouze ČAK

Unie obhájců také upozorňuje na to, že až doposud byla nezávislost obhájce v trestním řízení kromě jiného postavena na tom, že hodnocení jeho procesních aktivit nepřísluší komukoliv jinému než stavovské organizaci, tedy České advokátní komoře. „I za situace, kdy policejní vyšetřovatel, státní zástupce nebo soudce má za to, že se obhájce v trestním řízení chová nevhodným způsobem, může jej po předchozím upozornění pouze předat ke kárnému vyřízení orgánům České advokátní komory. Předkládaná novela tento stav mění s tím, že až na další by tím, kdo rozhodne, že advokát ruší trestní řízení a rovnou mu udělí pokutu o udělení pořádkové pokuty advokátovi, bude vyšetřovatel, státní zástupce nebo soudce,“ míní Unie obhájců. Doposud podle organizace  není jediný případ, kdy by současná úprava byla disfunkční a který by odůvodňoval takovou změnu. Proto tento způsob novelizace trestního řádu považuje za zásah do nezávislosti obhajoby.

Eva Paseková