Helena Válková: Trestní řád je potřeba mnohem více, než zákon o státním zastupitelství

Předchůdkyně ministra Roberta Pelikána, profesorka Helena Válková Foto: MSp

Kritika ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) v poslední době sílí. Jeho způsob vedení resortu a komunikace se nelíbí soudcům ani poslancům Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Není to přitom ani rok, co Pelikán ve funkci vystřídal svoji předchůdkyni Helenu Válkovou (ANO). Ta se soudci rozjednala jak vznik soudcovské samosprávy, tak například práci na vytvoření nového trestního řádu. Jak hodnotí současnou diskontinuitu vedení resortu řekla mimo jiné v rozhovoru pro Českou justici.

Jak s odstupem hodnotíte okolnosti svého odchodu z MSp? Ministr Pelikán se například pro Právo vyjádřil, že jste svůj odchod „neunesla“. Jsou takové komentáře na místě?
Podle mne na místě nejsou. Pan ministr by měl svůj drahocenný čas věnovat jiným otázkám. Okolnosti svého odchodu z pozice ministryně spravedlnosti jsem vyčerpávajícím způsobem vysvětlila v deníku Právo a čas na tom nemůže nic změnit. Chtěla jsem dokončit rozdělanou práci na důležitých projektech, ale to mi nebylo umožněno. V současné době pracuji jako poslankyně v Ústavně právním výboru a Výboru pro bezpečnost, kde se snažím o to, aby se návrhy zákonů a připravované reformy v oblasti justice a vězeňství na jedné straně zbytečně nezdržovaly, na straně druhé nebyly poznamenány chybami či jinými nedostatky. Ne vždy se to však daří na jedničku. Záleží hodně na tom, v jakém stavu, resp. kvalitě projednávaný  návrh zákona, resp. koncepci obdržíme.

Co si myslíte o legislativní činnosti resortu? Ministerstvo je stále častěji kritizováno za personální stav, především v oblasti legislativního odboru. Mnozí soudci, ale i poslanci ÚPV jsou z úrovně práce MSp zděšeni.
Ze svého vlastního působení na ministerstvu spravedlnosti dobře vím, jak je obtížné najít si zkušené legislativní odborníky. V současné době jich tam zřejmě pracuje ještě méně než tomu bylo dříve a to se pochopitelně odráží i na kvalitě předkládaných norem.

Co říkáte stavu prací na novém trestním řádu? Mnozí členové rekodifikační komise dosud nebyli od vašeho odchodu na jednání pozváni, nebylo s nimi nic konzultováno a neví tak, zda vůbec ještě členy této komise jsou a jestli MSp na rekodifikaci v tichosti nerezignovalo.
Samozřejmě, že mě to velmi mrzí, protože mou ambicí bylo „zanechat po sobě“ alespoň jeden nový procesní kodex, pokud již ne oba, totiž trestní řád a občanský soudní řád. S novým trestním řádem jsem přitom počítala téměř s jistotou – v tomto ohledu mne to skutečně „zabolelo“, když jsem ztratila možnost koordinovat jeho přípravu a úspěšně jej obhájit ve sněmovně. Nechápu, proč můj nástupce nedal pracem na nových procesních kodexech prioritu – přinejmenším pokud jde o trestní řád, který potřebuje praxe mnohonásobně více než nový zákon o státním zastupitelství.

MSp aktuálně zpracovalo novelu trestního řádu, která se stala terčem kritiky České advokátní komory, Unie obhájců, některých ministrů v rámci připomínkového řízení a nejnověji i Nejvyššího soudu. Jak ji coby odbornice na trestní právo, hodnotíte?
Bohužel se v tomto ohledu ztotožňuji s kritiky této „novely“, která ve skutečnosti zavádí tak velké systémové změny, že nabourává dosavadní systém procesu způsobem, který vyžaduje rekodifikaci nikoli dílčí novelizaci. Velké nebezpečí vidím například v navrhovaném institutu „pořádkové zajištění“, které je závažným zásahem do osobní svobody jednotlivce a i vágně vymezené důvody jeho uplatnění jsou  podle mého názoru  v rozporu s našimi ústavními normami, zejména s Listinou základních práv a svobod. Velmi dubiózní je i jeho použití u mladistvých vykonávajících uloženou ochrannou výchovu ve výchovném zařízení, kde si kladu otázku, zda autor tohoto návrhu domyslel i všechny praktické důsledky takové aplikace. Stejně problematické je případné posílení důkazního významu úředního záznamu o vysvětleních podaných osobami např. k určité události relevantní pro možné zahájení trestního stíhání, kdy by takto mohly být běžně úřední záznamy využívány jako důkazy, aniž by však byly dodrženy podmínky zaručující kontradiktornost dokazování. Ostatně na to upozornil ve svých připomínkách i Nejvyšší soud a já s jeho argumentací naprosto souhlasím.

Jako ministryně spravedlnosti jste ustavila pracovní skupinu pod vedením R. Hajnové, která se měla zabývat řešením problematiky duševně nemocných pachatelů trestných činů a ochranné léčby. Máte informace o tom, zda tato komise ještě stále pracuje a zda je o její výstupy ze strany MSp zájem?
Tato pracovní komise stále existuje a z poslední schůze Podvýboru pro justici a soudní samosprávu, která proběhla 13.10.2015 vím, že se již podařilo docílit několika dílčích výsledků, a to v úzké spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které rovněž ustavilo pracovní skupinu k této problematice. Od obou ministerstev jsme si nyní vyžádali písemnou zprávu a doufám, že s jejím obsahem budeme podle ústního sdělení zástupců obou rezortů, spokojeni.

Ministr Pelikán předložil v nedávné době návrh nového zákona o státním zastupitelství. Co verzi po připomínkách říkáte?
Návrh jsem, stejně jako ostatní poslanci Ústavně právního výboru oficiálně obdržela teprve v pondělí, ale již letmým seznámením se s jeho obsahem musím konstatovat, že se nevypořádal přinejmenším s několika našimi zásadními připomínkami, které jsme uplatnili již v červnu tohoto roku. Takže nevím, co si o tomto postupu mám myslet a doufám, že nám to pan ministr při nejbližší příležitosti na schůzi našeho výboru osobně vysvětlí.

Ohledně „justiční samosprávy“ a reformy justice obecně se zdá, že ministerstvo spravedlnosti po vašem odchodu není nakloněno ani debatě o těchto věcech. Co na to říkáte s ohledem na programové prohlášení vlády?
Považuji to za chybu. Pan ministr dosud svůj odpor vůči vzniku orgánu reprezentujícího justici přesvědčivě nevyložil. Přitom existuje řada racionálních důvodů pro to, aby se taková Nejvyšší rada  soudnictví (na  názvu nesejde) konstituovala. Pádné argumenty pro její zřízení zazněly z úst představitelů české justice na červnové schůzi našeho podvýboru, jehož se bohužel pan ministr nezúčastnil. V písemné shrnující podobě jsme mu je však zaslali a požádali, aby k nim přihlédnul při tvorbě materiálu týkajícího se reformy justice. Že se tak dosud nestalo, je škoda, třeba však ještě svůj postoj přehodnotí.

Sledujete průběh tendru na EMS, tzv. náramky? MSp tají způsob výběru poradenské advokátní kanceláře, utajuje i zásadní parametry tendru a podle informací České justice se celý výběr odehrává netransparentně.
O tendru na výběr náramků toho zatím také moc nevím, takže se k němu nemohu nyní vyjadřovat. Doufám, že nás bude více informovat pan ministr až navštíví některý z výborů, popř. podvýborů, které se touto problematikou budou podrobněji zabývat, nejpravděpodobněji to bude Výbor pro bezpečnost a Finanční podvýbor Ústavně právního výboru.

Policie šetří okolnosti odpuštění penále firmě Corpus Solutions, která nebyla měsíce schopna uvést v život nový obchodní rejstřík. Jaký byl váš postoj vůči této firmě v době, kdy jste byla ministryní? Mělo se odpusti penále za škody způsobené průtahy a chybami této firmy?
Od začátku mého působení na ministerstvu spravedlnosti jsem nebyla spokojená se smlouvami, které uzavřeli s touto firmou moji předchůdci. Já jsem v této situaci byla nucena sjednané smluvní podmínky dodržovat. Brzy jsem však zjistila, že firma neplní všechny své závazky řádně a včas, konkrétně se jednalo o přípravu a realizaci programového zajištění pro bezporuchové zápisy do veřejných rejstříků, které nebyla schopna ve sjednaném termínu řádně zajistit. Proto jsem dala pokyn svým tehdejším podřízeným, prvnímu náměstkovi Pelikánovi, ekonomickému náměstkovi Kasíkovi a vrchnímu řediteli Švecovi, aby vůči Corpus Solutions, každý v rámci svých kompetenci, využili všech v úvahu přicházejících sankčních mechanismů a donutili ji tak své závazky urychleně splnit. V opačném případě nám totiž hrozilo zhroucení celého systému zápisů do veřejných rejstříků, za které bych pak jako ministryně logicky nesla osobní odpovědnost. Nakonec se sice klopotně a s velkým zpožděním podařilo systém zapisování do veřejných rejstříků uvést do provozu, ale uplatnění finančních sankcí vůči této firmě zde bylo i nadále zcela na místě. Když jsem odcházela počátkem března 2015 z ministerstva, byla jsem pevně přesvědčená o tom, že můj nástupce bude pokračovat v mé politice vůči této firmě a předběžně vyčíslenou škodu, včetně penále, na ni  bude důsledně vymáhat. O dalších jeho krocích v tomto směru již nic nevím a více se proto k této věci nemohu vyjadřovat, nadto bych nerada spekulovala o něčem, čím se nyní zabývá policie.

Eva Paseková