Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Reprofoto ČT

Bradáčová o zákonu o státním zastupitelství: Stíháme trestné činy různých osob, jejich projevy nesympatií jsou logické

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se dnes v ČT vyjádřila k tomu, že zákon o státním zastupitelství byl významně připomínkován v meziresortním řízní a jeho šance na přijetí není příliš velká. „Státní zastupitelství bude fungovat dobře i bez tohoto zákona. Pokud by se ze zákona mělo stát politikum, pak raději počkejme,“ řekla Bradáčová.

Bradáčová zároveň naznačila, že přijetí zákona „drhne“ kvůli zájmu politiků. „Pokud státní zástupci stíhají trestné činy a ty se dotýkají různých zájmů a různých osob, tak pokud tyto osoby neprojevují sympatii se státním zastupitelstvím, tak to považuji za logické a je možné, že jich bude přibývat,“  řekla vrchní státní zástupkyně.

V Otázkách Václava Moravce bylo také zmíněno, že počet trestního stíhání právnických osob (TOPO) stoupá. Tento institut byl použit i v druhé větvi kauzy exhejtmana Davida Ratha. „Dnes nemůžeme činit žádné analytické závěry ve vztahu k tomu, zda tato právní norma funguje, či nikoliv, zda je potřeba do ní učinit nějaké významnější zásahy či nikoliv, protože těch rozhodnutí je skutečně málo,“ řekla Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová v České televizi.

Zdroj: Česká televize
Zdroj: Česká televize

Podle Bradáčové se institut TOPO ze strany státních zástupců využívá „velmi uvážlivě“ a je to vidět při srovnání s počty stíhání fyzických osob a také při srovnání trestního stíhání, které dopadá na majetkovou hospodářskou trestnou činnost.

Metrostav je v Rathově kauze obviněn od roku 2013. Firma už dříve obvinění odmítla. Případ se týká rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun.

Podle protikorupční policie Vrchní státní zastupitelství navrhlo obžalovat devět fyzických a osm právnických osob ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, poškození finančních zájmů Evropské unie, přijetí úplatku či podplácení. Spisový materiál obsahuje více než 20 tisíc stran.

David Rath zároveň bude mít při odvolání u Vrchního soudu v Praze v první větvi své kauzy, která se týká manipulování veřejných zakázek ve Středočeském kraji, jiného státního zástupce, než Petra Jiráta, který se z procesu vyloučil kvůli tomu, že ho Rath zažaloval v civilním procesu na ochranu osobnosti.
Bradáčová v této souvislosti v ČT pouze uvedla, že to bude státní zásupce z VSZ, který se specializuje na hospodářskou majetkovou tretsnou činnost. „Nevím, kdo to bude,“ řekl Rath České justici.

Dočasné přeložení by podle Bradáčové nebylo výjimečné, v minulosti k němu už několikrát došlo. Jiráta se prý ale ani nedotazovala, zda by s přeložením k vrchnímu státnímu zastupitelství souhlasil, a to právě s ohledem na Rathovu civilní žalobu na ochranu osobnosti, kterou označila za obstrukci. „Nebudu rozhodně přistupovat ke kroku, který by mohl znamenat další námitku podjatosti státního zástupce,“ vysvětlila. Rathova žaloba se týká Jirátova rozhovoru pro média, v němž mimo jiné uvedl, že exhejtman podle něj ukrývá stovky milionů korun.

Podle Bradáčové je nyní nevýhodou to, že nový žalobce, který se s kauzou musí seznámit, do ní nemá vhled hned od jejího začátku. „Pozice nejsou rovné, obhájce prochází kauzou od počátku a je to už několik let, kdy se seznamuje s informacemi,“ podotkla.

Krajský soud v Praze koncem letošního července vyměřil Rathovi trest v délce 8,5 roku a propadnutí majetku v hodnotě zhruba 20 milionů korun. Rath se proti nepravomocnému verdiktu odvolal, odvolal se i Petr Jirát, který požadoval propadnutí majetku a zákaz činnosti.

(epa)