Komentář: Konec Jany Hercegové

Pražská městská státní zástupkyně Jana Hercegová skončila ve funkci Reprofoto ČT

„Jednoduše řečeno, vykleštění soustavy státního zastupitelství o vrchní státní zastupitelství a jejich specializované odbory na jedné straně a včlenění ‚interně vyčleněného‘, resp. neorganického Speciálního státního zastupitelství na straně druhé představují prototyp nesystémových zásahů, ze kterých se soustava státního zastupitelství bude vzpamatovávat dlouho.“ Citace pochází z připomínek Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) k návrhu zákona o státním zastupitelství a dobře ilustruje jeden z důvodů, proč byla Jana Hercegová dlouhodobě trnem v oku jak nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, tak pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Stojí za připomenutí, protože mediální dav na to při hodnocení necelých devíti let Jany Hercegové v čele MSZ zapomíná, že jí do funkce jmenoval Jiří Pospíšil. Tedy ten, který je tím samým davem opěvován za to, jakou přinesl do soustavy pozitivní personální změnu. Ale to jen na okraj, pro záznam, aniž by to mělo znamenat jakýkoliv hodnotící soud.

Jana Hercegová nastoupila do funkce po Luboši Pětníkovi z pozice vedoucí státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Tedy z pozice velmi exponované, byť okresní úrovně. Na pozici městské státní zástupkyně si získala podle hlasů zevnitř soustavy autoritu i respekt „obvoďáků“, což nebývalo vždy zvykem a kdo zná poměry v pražském státním zastupitelství, musí toto jistě ocenit jako věc nesamozřejmou. Koneckonců, už zmíněné připomínky k něčemu tak potenciálně kariérně „lepkavému“, jako je návrh zákona o státním zastupitelství, nevzešly pouze z MSZ, ale odpovídaly názoru většiny pražských obvodních státních zastupitelství.

Hercegová se nebála prezentovat své odlišné názory ani po změně na pozicích nejvyššího i pražského vrchního státního zástupce, kteří si oba vytkli přijetí tohoto zákona jako svůj cíl. To ukázala již na prvním velkém fóru, které do Olomouce v červnu roku 2011 svolal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a na němž vedoucí státní zástupci měli poprvé možnost vyjádřit svůj názor na tento zákon. Zde se také ostře střetla s tehdejší pravou rukou Zemana, jeho náměstkem Igorem Střížem v konkrétní věci, kdy podle ní Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zasahovalo do průběhu vyšetřování. Vzhledem k tomu, že se jedná velmi pravděpodobně o kauzu údajného pokynu Hercegové obvodní státní zástupkyni Šárce Pokorné ve věci vyšetřování exministra Pavla Drobila, je na místě zde uvést příslušnou pasáž z porady celou. Nejen proto, že je dnes stejnými médii uváděn tento případ jako údajné selhání Hercegové, ale především proto, že ukazuje schopnost Hercegové postavit se poměrně veřejně v choulostivé věci na stranu zákona, jakkoliv následné mediální zpracování vyznělo v její neprospěch. Pokud by se navíc jednalo o případ exministra Drobila, pak je zřejmé, že byl předmětem „nestandardních“ zásahů nikoliv ze strany MSZ, ale spíše NSZ.

JUDr. Jana Hercegová: Zaznamenali nový trend na Odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství: v živé věci Nejvyšší státní zastupitelství v případě, kdy obdrželo informaci o nápadu věci – usnesení o zahájení trestního stíhání, provedlo jeho podrobný rozbor, mělo výhrady k právní kvalifikaci, k hodnocení důkazů, vůbec k tomu, že bylo zahájeno trestní stíhání, následně napsalo, že není oprávněno zasahovat do živé věci, ale současně uložilo, aby byl proveden dohled a v rámci informační povinnosti požádali o vyrozumění o vyřízení podnětu k výkonu dohledu; šlo o „šestnáctkovou“ věc, tedy nejednalo se o dohled nad dohledem; dotázala se, zda nejde o zasahování do „živé kauzy“, jaké je právní zdůvodnění tohoto postupu.

JUDr. Igor Stříž, první náměstek nejvyššího státního zástupce: Odpověděl, že pokud se vyžadují informace, lze očekávat oboustranný provoz a případnou reakci na podanou informaci; v popisovaném případě státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zřejmě pouze vyjádřil nezávazné stanovisko k usnesení o zahájení trestního stíhání; Nejvyšší státní zastupitelství do živých kauz nemůže a nebude zasahovat, s výjimkou kontroly skončené věci, což bude využíváno výjimečně (v letošním roce kontrola nařízena zatím jen ve čtyřech věcech; kontrolu bude provádět výhradně Nejvyšší státní zastupitelství). Nová praxe tedy může spočívat pouze v tom, že pokud bude Nejvyšší státní zastupitelství vyžadovat od kteréhokoli stupně státního zastupitelství informaci, bude se k ní i zpětně vyjadřovat, aby státní zástupce, který informaci podával, viděl, k čemu informace slouží a jak na ni Nejvyšší státní zastupitelství reaguje – připomínky nejsou závazné, ale mohou dozorovému státnímu zastupitelství sloužit metodicky.

JUDr. Jana Hercegová: Uvedla, že Nejvyšší státní zastupitelství je autoritou a jestliže státnímu zástupci na okresním státním zastupitelství v mediální věci dojde právní názor Nejvyššího státního zastupitelství, že postup byl chybný, tak není možné, aby to státního zástupce neovlivnilo; zeptala se, proč tedy Nejvyšší státní zastupitelství vyjadřuje svůj názor na počátku trestního stíhání a ne až následně v rámci jeho oprávnění.

JUDr. Igor Stříž: Vyloučil, že by ze strany Nejvyššího státního zastupitelství bylo výslovně napsáno, že postup je „vadný“; státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství může formulovat své výhrady, vyjádřit svůj názor a pan náměstek nevidí důvod, proč by měl tento názor vyjádřit až za několik měsíců.

JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce: V případě, že není na informaci nižšího státního zastupitelství reagováno, mohl by se státní zástupce domnívat, že ji podával zbytečně; v případě, že má reakci na svoji informaci, může mu to při jeho práci i pomoci

JUDr. Jana Hercegová: Dotázala se, zda státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství může v reakci na informaci hodnotit provedení důkazů.

JUDr. Pavel Zeman: Řekl, že je obtížné bavit se v obecné rovině o konkrétní věci, požádal o spisovou značku zmíněné věci, aby se na věc mohl podívat.

JUDr. Igor Stříž: V případě, že je ze strany Nejvyššího státního zastupitelství reagováno až v rámci kontroly skončené věci nebo po použití mimořádného kasačního oprávnění podle § 174a trestního řádu, může si státní zástupce nižšího státního zastupitelství říct, že se Nejvyšší státní zastupitelství k věci mělo vyjádřit již dříve, když mu byly průběžně zasílány o postupu ve věci informace.

JUDr. Jana Hercegová: Sdělila spisovou značku věci, o které hovořila: 1 NZT 22/2011, přípis z 31. 3. 2011. Dotázala se, kde je rozlišení oprávnění dohledového orgánu a oprávnění Nejvyššího státního zastupitelství.

JUDr. Igor Stříž: Reagoval tak, že nelze směšovat pokyn v rámci dohledových oprávnění, který je závazný a nezávaznou reakci na podanou informaci.“

Napjatý vztah Jany Hercegové s vedením pražského i nejvyššího státního zastupitelství trval prakticky celé následující více jak 4 roky. Hercegová prostě nepatřila mezi „novou partu“, onen nový vítr ve státním zastupitelství a nebála se, na rozdíl od mnohých jiných, se tomuto „novému větru“ také postavit. Podle svědectví zevnitř státního zastupitelství to mělo často až absurdní podobu, kdy referenti na pražském vrchním státním zastupitelství předřazovali kontroly MSZ před mnohem závažnější agendu a mnozí se předháněli dokonce v tom, kdo přinese dříve a větší selhání Hercegové a jejích podřízených. Tyto tlaky podle několika zdrojů zevnitř soustavy zesílily poté, co začalo vyšetřování údajného dotačního podvodu spojeného s farmou Čapí hnízdo Andreje Babiše, kde MSZ vykonává dozor. Jedním z důvodů nespokojenosti vedení státního zastupitelství a najmě pražských vrchních žalobců mělo být to, že vyšetřování provádí „obyčejná“ hospodářská kriminálka a nikoliv konkrétní, speciální policejní složka.

Letitý tlak a snaha něco na Hercegovou najít vyvrcholily tento týden, kdy měl v úterý proběhnout mezi Hercegovou a nejvyšším státním zástupcem Zemanem telefonát, v němž jí bylo „důrazně doporučeno“, aby rezignovala, v opačném případě bude odvolána. Hercegová se pak následně rozhodla rezignovat s celým svým týmem, z něhož nakonec rezignaci nepodala jen náměstkyně Štěpánka Láznová. Co by mělo být konkrétním důvodem odvolání, kterým Zeman Hercegové pohrozil, však není známo a je namístě dodat, že aktéři popírají i samotný telefonát. Spekulace prozatím obestírají i její možné nástupce, nejčastěji skloňovaná jména v soustavě jsou Bradáčové náměstek Adam Bašný a Zdeněk Matula, taktéž státní zástupce z VSZ Praha a prezident Unie státních zástupců.

Jisté je, že rezignace klíčové žalobkyně a jejího týmu nespadla z nebe a „děkovačky“ ze strany Lenky Bradáčové i Pavla Zemana znějí – s ohledem na jejich vztahy s Hercegovou – spíše podezřele a nedůvěryhodně. Z jedné z klíčových pozic státního zastupitelství odešel člověk, který byl sice médii vláčen pro údajné nezákonnosti či „podivné styky“, kterému ale nebylo nikdy nic prokázáno a který se nebál projevit svůj názor. A je více než zřejmé, že jeho nástupce nebude minimálně kritikem návrhu nového zákona o státním zastupitelství. Ten s odchodem Hercegové ztratí jednoho z klíčových a hlasitých odpůrců.

Petr Dimun