Soudní mapa potřebuje systémovou reformu, zaznělo při návštěvě poslanců na NS

Čelní představitelé Nejvyššího soudu Foto: NS

Zákon o státním zastupitelství, Nejvyšší rada soudnictví nebo nová mapa krajských soudů. To jsou jen některá témata, která probírali poslanci ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny se zástupci vrcholných justičních institucí na výjezdním zasedání v Brně.

Po necelých dvou letech se téměř v plné sestavě opět vydal do Brna Ústavně první výbor (ÚPV) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Během úterý a středy navštívili jeho členové všechny vrcholné justiční orgány sídlící v jihomoravské metropoli. A přestože setkání s jejich vedením a dalšími pracovníky má do značném míry společenský charakter, došlo na řadu konkrétních témat.

Platilo to hned o prvním, byť relativně krátkém jednání na Ústavním soudu. U volebního zákona se objevil i tradiční povolební evergreen – tzv. klouzavý mandát. Zástupce vládní koalice předseda ÚPV Jeroným Tejc (ČSSD) není pro to, aby za členy vlády zastával jejich mandát dočasně náhradník. „Už tak máme v posledních šesti až osmi letech problém s účasti ministrů na jednání sněmovny, a to přitom většinou jsou současně poslanci. V případě, že by poslanci nebyli, mohl by být kontakt sněmovny s vládou ještě horší,“ řekl Tejc České justici.
Probírána byla i právní úprava styku obou parlamentních komor včetně otázky, kdo by vlastně měl zastupovat parlament před Ústavním soudem. „Obligátně to bývá předseda nebo místopředseda sněmovny, nebo Senátu, přitom leckdy bývá právě z té politické strany, jejíž členové tvrdí, že parlament schválil neústavní zákon, upozornil na určitý paradox Tejc.

Poslanci ÚPV s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským Foto: Jan Symon, ÚS
Poslanci ÚPV s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským Foto: Jan Symon, ÚS

Azylová legislativa není připravena

Právní rámec demonstrací a azylové řízení byly zase hlavními tématy na Nejvyšším správním soudu. Připravované změny zákona o shromažďování ovšem se současnou uprchlickou krizí a reakcemi veřejnosti na ní příliš nesouvisí – podle Tejce jde hlavně o zapracování dlouholeté judikatury a praktických zkušeností obcí.

Jeho kolega Martin Plíšek (TOP09) připomíná, že zákon z počátku 90. let je poměrně obecný, připravovaná novela technického charakteru zpřesňuje některé prováděcí procedury, rozsahu svobod by se ale příliš dotknout neměla. Azylové řízení by se naopak mělo především výrazně zrychlit s ohledem na očekávaný počet uprchlíků. „NSS nám jasně řekl, že azylová legislativa není na větší nápor žadatelů vůbec připravena. Ministerstvo přitom prakticky nic nedělá, počítáme s tím, že toto důrazné varování budeme za sněmovnu tlumočit ministrovi,“ zdůraznil člen výboru za ODS Marek Benda.

Poslanec ÚPV a předseda ÚS Pavel Rychetský Foto: Facebook J. Chvojky
Poslanec ÚPV a předseda ÚS Pavel Rychetský Foto: Facebook J. Chvojky

Zamrzlý zákon o státním zastupitelství

To, že státní zastupitelství se v dohledné době nedočkají zbrusu nového zákona, ale jen další novely, je už víceméně jasné. Proto taky nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a jeho podřízení diskutovali s poslanci z ústavně právního výboru nejen o aktuálním vývoji kolem této důležité první normy, věnovali se také například trestní odpovědnosti zastupitelů a radních a také možnostem postihu trestného činu lichvy. „Chtěli jsme vědět, proč se lichvu příliš nedaří stíhat – zda je to spíše nevůle orgánů činných v trestním řízení, nebo je chybná legislativa. Shodli jsme se na tom, že problém je často v dokazování, a proto by měl být tento skutek v trestním zákoně přesněji definován – například určitým koeficientem aktuální diskontní sazby ČNB nebo podobným jednoznačným parametrem. Hodláme se touto věcí ve spolupráci s odborníky NSZ nadále zabývat,“ upřesnil předseda výboru Jeroným Tejc.

Ve středu pokračovala pracovní návštěva členů ústavně právního výboru nejprve v Kanceláři veřejného ochránce práv. Z několika předem připravených témat jednoznačně dominovalo vězeňství. „S tématem přišli sami poslanci a bylo vidět, že se o vězeňství aktuálně zajímají, někteří dokonce nedávno některé věznice navštívili,“ řekla ombudsmanka Anna Šabatová. „Stále je nedostatek zejména odborného personálu, ubytování dodnes nesplňuje požadované mezinárodní standardy, jen minimální je výchovná činnost.“
Některé věci už ale ministerstvo začalo podle předsedy výboru Jeronýma Tejce řešit a nastartovaný trend považuje za dobrý: „Cílem není dělat luxusní vězení, ale snížit recidivu. Proto vítáme snahu ministerstva poskytnout odsouzeným více pracovních příležitostí přímo ve věznicích, mnohým totiž zcela chybějí pracovní návyky a také budou mít z čeho hradit svůj pobyt ve věznici i škody způsobené trestnou činností.“

Nejvyšší správní soud v Brně je místem, kde se před smíšenými senáty ze své kárné odpovědnosti zodpovídají soudci, státní zástupci a soudní exekutoři. Foto: archiv
Nejvyšší správní soud v Brně je místem, kde se před smíšenými senáty ze své kárné odpovědnosti zodpovídají soudci, státní zástupci a soudní exekutoři. Foto: archiv

Krajské soudy mají být řešeny zezdola

Závěr své návštěvy v Brně věnoval ÚPV sněmovny Nejvyššímu soudu ČR a otázkám řízení a struktury samotné justice. Předseda NS Pavel Šámal upozornil na nutnost systémové reformy soudních map – působnost krajských soudů už 16 let neodpovídá novému územnímu členění republiky a snahy o nápravu probíhají ad hoc – ministerstvo v současnosti počítá se zřízením samostatného krajského soudu v Liberci, návrh na zřízení krajského soudu v Pardubicích se už zřejmě brzy objeví ve sněmovně – návrh připravuje člen ÚPV Jan Chvojka (ČSSD).

Podle NS by měla být reforma soudní soustavy prováděna systémově „zezdola“ – od soudů prvních stupňů, současně by mohla být vyřešena dlouho diskutovaná otázka, zda zachovat čtyřčlánkovou soudní soustavu při dvoustupňovém soudním řízení a s následným dovoláním k Nejvyššímu soudu nebo směřovat k tříčlánkové soudní soustavě. Postupovat je však třeba uvážlivě a s využitím zkušeností dalších zemí, které podobnou reformu absolvovaly.“Bohužel jsem pro svůj návrh nezískal podporu,“ řekl České justici Chvojka.

Hned na třech soudech – ústavním, nejvyšším a nejvyšším správním se diskutovalo také o větší samosprávě justice. Rozdílné názory na kompetence jejího zamýšleného vrcholného orgánu – Nejvyšší rady soudnictví (NRS) – už delší dobu panují mezi soudci a ministerstvem.

Poslanci v budově Nejvyššího soudu Foto: NS
Poslanci v budově Nejvyššího soudu Foto: NS

Ale ani členové ústavně právního výboru však nejsou zcela ve shodě v tom, jak tento orgán zakotvit do ústavy. Třeba poslanec Martin Plíšek (TOP09) víceméně souhlasí s návrhem předsedy NS ČR Pavla Šámala definovat radu obecně při nejbližší novele ústavy, zatímco vlastní zákon by vznikl až v příštím volebním období. Podle předsedy ÚPV Jeronýma Tejce (ČSSD), lze definovat NRS v ústavě, pokud bude alespoň rámcová shoda o její podobě a kompetencích. Marek Benda (ODS) naproti tomu soudí, že NRS může fungovat i bez zakotvení v ústavě. „A o samotné Nejvyšší radě soudnictví si vůbec nemyslím, že to je nejzásadnější problém naší justice, v tom se – opravdu výjimečně – shoduji se současným ministrem spravedlnosti,“ dodal.

Ivan Holas