Bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil podal ústavní stížnost v kauze Vidkun. Informaci z justičních databází potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Rozbořil za podplácení v souvislosti s úniky z policejních spisů dostal podmíněný a peněžitý trest. Další dva aktéři, podnikatel Ivan Kyselý a bývalý olomoucký krajský policejní náměstek Karel Kadlec, ústavní stížnost zatím nepodali. Podle jejich advokáta Tomáše Grepla to zvažují.
Jiří Rozbořil si vyslechl dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 tisíc korun. O jeho stížnosti se zatím nerozhodlo, uvedla mluvčí soudu Číhalíková Sedláčková.
Ivan Kyselý původně dostal tři roky s podmínečným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 1,82 milionu. Nejvyšší soud (NS) tento trest v lednu zmírnil na 18 měsíců s odkladem na tři roky a pokutu 1,05 milionu korun. O případu jsme tehdy podrobně psali i na České justice. Karel Kadlec si měl odpykat 3,5 roku nepodmíněně, Nejvyšší soud mu nově vyměřil tři roky s podmíněným odkladem na pět let, peněžitý trest 438 tisíc a zákaz výkonu funkce či zaměstnání u bezpečnostního sboru na pět let.
NS: Závěry soudů jsou nepodložené
„NS výslovně uvedl, že kombinace podmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a zákazu činnosti je v daném případě způsobilá naplnit účel trestu,“ řekla v lednu mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Soud tehdy v rozsudku také upřesnil hranice trestní odpovědnosti za úniky informací z trestních řízení a související korupci. Přísnější sazba připadá v úvahu jen v případě, že únik prokazatelně ohrozil činnost orgánů veřejné moci.
Soudy ale neprokázaly, že by Karel Kadlec zajistil konkrétní opatření v trestních případech „ke svému (či cizímu) prospěchu a ke škodě jiných osob,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. Neprokázalo se, že by „skutečně došlo jeho přičiněním ke zmaření úkonů trestního řízení.“
„Je vhodné zmínit, že soud nevzal za prokázané, že by obviněný Ivan Kyselý instruoval obviněného Karla Kadlece, co má v konkrétních řízeních učinit, aby Ivan Kyselý nebo někdo další získal prospěch nebo někomu dalšímu bylo ublíženo,“ uvedl NS.
Hejtman měl slibovat úplatek
Dovolání třetího aktéra, bývalého sociálnědemokratického hejtmana Rozbořila, NS odmítl. Potvrdil právní závěr, že nabídka finanční odměny za ovlivnění postupu policejního orgánu představuje zločin podplacení. A to už ve stadiu slibu úplatku. Obhajobu založenou na tvrzení o „hospodských řečech“ soud odmítl.
Podle rozsudku Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali. Podobně se vyjadřoval Rozbořil, který podle rozsudku Kadlecovi nabízel úplatek za informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích. Hlavními důkazy byly odposlechy.
