Komise léta sčítá statisíce nelegálních migrantů, Řecko a Maďarsko šetřila za jejich nevpouštění do EU

Evropská komise celá léta sčítá statisíce nelegálních přistěhovalců do zemí EU. O situaci nelegálně pronikajících statisíců z Asie a Afriky podávala zprávy Evropskému parlamentu. Z těch vyplývá, že tzv. migrační krize je setrvalý stav, který EU sleduje a že šetřila státy, které nelegální přistěhovalce odmítly vpustit.

Vyplývá to například z dva roky staré pololetní zprávy o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2013 do 30. dubna 2014, která se zabývá popisováním situace na vnějších hranicích Schengenu.

Zpráva uvádí, že v předmětných měsících se počet neoprávněných přechodů hranic jako obvykle tou dobou snížil, avšak v porovnání s obdobím listopad 2012 – únor 2013 se počet odhalených nelegálních přistěhovalců na hranicích zvýšil o 96%.

Itálie, Řecko, Maďarsko jsou léta pod tlakem migrantů

Nemění se ani země, kudy nelegální přistěhovalci do EU bez problémů vstupují a kde je EU sečte: „V období listopad 2013–únor 2014 bylo nejvíce osob zadrženo v Itálii, Řecku, Maďarsku, Španělsku a Bulharsku. Celkem bylo v roce 2013 zaznamenáno 107 365 případů neoprávněného překročení hranice, tj. tento počet byl o 48 % vyšší než v roce 2012. Počet zaznamenaných případů, a tudíž tlak na hranicích je proto i nadále vysoký a může se dále zvyšovat, jelikož v tradičně klidných měsících vykazovaného období, jakými jsou leden a únor, byl v roce 2014 zaznamenán jeden z vůbec nejvyšších počtů nelegálních migrantů v této roční době. Celkový počet za rok 2013 je srovnatelný s úrovněmi v letech 2009–2010, je však nižší než počet nahlášený během arabského jara v roce 2011,“ uvádí dva roky stará zpráva, ze které vyplývá, že ani v roce arabských revolucí za údajnou demokracii nebylo přistěhovalectví na tak vysoké úrovni.

Plot na hranici s Maďarskem Foto: wikipedia
Plot na hranici s Maďarskem Foto: wikipedia

Pokud jde o národnosti osob odhalených při neoprávněném překročení hranice za celý rok 2013, jednalo se nejčastěji o Syřany, Eritrejce, Afghánce a Albánce, přináší zpráva údaj, ze kterého vyplývá, že se celá léta nemění ani národnost přistěhovalců. V roce 2013 – 14 byl žebříček národů, odkud se rekrutují přistěhovalci takovýto: Jednalo se o Syřany, Eritrejce a Somálce, Afghánce a Pákistánce, Alžířany a Maročany, státní příslušníky zemí západního Balkánu a Ukrajince

Raketový trend, v roce 2014 je 61x více nelegálních vstupů

Co se týče překračování středomoří za účelem nelegálního přistěhování, dva roky stará zpráva popisuje až raketově stoupající trend. „Ačkoli v listopadu 2013 byl počet osob odhalených při neoprávněném překročení hranice nižší než v roce 2012, v prosinci 2013 byl v porovnání se stejným měsícem roku 2012 téměř pětkrát vyšší a obdobně byl za leden 2014 tento počet 58krát vyšší a za únor 2014 byl 61krát vyšší než ve shodných měsících předchozího roku,“ uvádí zpráva popis situace ve středomoří.

Jaká opatření Evropská komise v letech 2013 – 2014 učinila? Konstatovala, že je třeba situaci sledovat pro eventuální řešení. Komise rovněž připravila „doporučení“: „V každém z prvních čtyř měsíců vykazovaného období však byl zaznamenán vyšší počet osob odhalených při neoprávněném překročení hranice na trase ve východním Středomoří než o rok dříve. Je třeba sledovat, bude-li tento trend přetrvávat a budou-li k řešení vzniklé situace zapotřebí dodatečná opatření. Komise připravuje doporučení Bulharsku a Itálii, které povede ke spuštění mechanismu pro včasné varování, připravenost a řešení krizí na základě článku 33 nařízení Dublin III, s cílem podpořit tyto členské státy při přípravě na zvládání tlaku, jemuž čelí, ukázat solidaritu a pomoci žadatelům o azyl, kteří jsou v nouzi,“ připravovala Komise řešení.

EK myslí, že migranti cestu nekončí na hranicích schengenu

Zpráva se dále zabývá neoprávněným pobytem na území EU před dvěma lety, kterých bylo o 9% více, než v letech 2012 – 2013. „V tomto období byl nejvyšší počet případů zaznamenán v Německu, za nímž následovaly Švédsko, Francie, Španělsko a Belgie,“ uvádí zpráva.

V roce 2014 také na objednávku Komise přinesla objevnou informaci: Nelegální přistěhovalci svoji cestu nekončí na hranicích schengenu, ale pokračují do jiných zemí: „Agentura Frontex vypracovala z podnětu Komise a na základě dostupných údajů, které poskytly členské státy, cílenou analýzu rizik týkající se migračních pohybů v rámci EU / schengenského prostoru. Výsledky ukazují, že většina nelegálních migrantů po překročení vnějších hranic svou cestu nekončí, nýbrž cestuje dále do jiných míst určení v schengenském prostoru.“

Nelegálním migrantům se musí vysvětlovat

Rovněž ze dva roky staré zprávy vychází najevo, že nelegální přistěhovalci si odmítají nechat odebrat otisky prstů. Evropská komise konstatuje, že je třeba jim vysvětlit, jak je to důležité:

„V této souvislosti je důležité, že některým migrantům nejsou odebrány otisky prstů, jak stanoví nařízení o Eurodacu. Migranti se mohou snažit vyhnout tomu, že by v rámci dublinského řízení mohli být později vráceni z jiné části schengenského prostoru do členského státu prvního vstupu. V těchto případech je však třeba migrantům jasně vysvětlit, že jsou ze zákona povinni nechat si otisky prstů odebrat a že odmítnutí může mít určité právní důsledky. Především, pokud žádají o azyl a odmítnou odevzdat otisky prstů, může se vyřizování jejich žádosti zrychlit,“ vysvětluje se ve zprávě blahodárnost odběru otisků prstů

Poté Komise dochází k závěru, že odmítnutí odběru otisků může naznačovat úmysl skrývat se v EU: „V případě, že o azyl nežádají, mělo by se s nimi zacházet jako s nelegálními migranty a uplatní se směrnice o navracení osob. Skutečnost, že odmítli odevzdat otisky prstů, může naznačovat jejich pravděpodobný úmysl se skrývat, což by mohlo být důvodem k jejich zajištění – (v návaznosti na individuální posouzení situace jednotlivých migrantů.“

Řecko a Maďarsko vyšetřovány za navracení migrantů

Ze zprávy rovněž vyplývá, že EU má velmi přesné informace o tom, kde se hromadily migrující osoby. „Agentura Frontex začala rovněž spolupracovat s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitním střediskem EU při poskytování služeb a informací na úrovni EU, jako jsou systémy hlášení lodí a satelitní snímky.“

Ze zprávy dále vyplývá, že Řecko bylo vyšetřování za odmítání přijímat přistěhovalce a za jejich vracení. „Při plnění svých povinností musí pohraniční stráže plně respektovat lidskou důstojnost a jednat zcela v souladu s Listinou základních práv a příslušným mezinárodním právem, včetně přístupu k mezinárodní ochraně a zásady nenavracení. V prosinci 2013 zahájila Komise šetření týkající se Řecka s ohledem na údajné případy velmi špatného zacházení během operací souvisejících s ostrahou hranic a praktiky týkající se nuceného navracení na vnějších hranicích. V únoru 2014 navázala Komise obdobně kontakt s Bulharskem s cílem posoudit tvrzení o údajných praktikách bulharských orgánů týkajících se nuceného navracení.

Dobře to dopadlo, zasáhly neziskové organizace

Ze zprávy plyne, že to dobře dopadlo  peskované státy upustili od nevpouštění nelegálních přistěhovalců na svá území: „Dne 7. řezna 2014 předložila Komise v rámci sdělení o návratové politice EU první zprávu o uplatňování, která obsahovala závěr, že směrnice přispěla k plnému respektování základních práv ve spravedlivých, důstojných a účinných řízeních o navrácení. Snížil se počet případů, kdy jsou migranti ponecháni bez jasného právního statusu, a jako hlavní forma navracení se obecně upřednostňuje dobrovolné opuštění území. Zlepšila se rovněž udržitelnost navracení v důsledku rostoucího počtu opatření k opětovnému začlenění.“

Tyto pozitivní změny potvrdily subjekty občanské společnosti, nevládní organizace působící v oblasti migrace i mezinárodní orgány včetně zpráv Komise OSN pro mezinárodní právo, uvádí se ve zpráva.

Dohoda s Tureckem podepsána v roce 2013

Ze zprávy rovněž vyplývá, že už před třemi lety byla podepsána dohoda s Tureckem o navracení nelegálních přistěhovalců: „Dne 16. prosince 2013 byla podepsána readmisní dohoda s Tureckem za účelem usnadnění zpětného přebírání osob pobývajících bez povolení v určitém členském státě. Při téže příležitosti byl zahájen dialog o liberalizaci vízového režimu. Evropský parlament udělil souhlas s readmisní dohodou dne 26. února 2014 a Rada má nyní přijmout rozhodnutí o uzavření dohody,“ uvádí se mimo jiné ve dva roky staré zprávě

Irena Válová