EET: Spolky neevidují do 300 tisíc nebo 5% příjmů hotovosti z příjmů bez faktur, může jít i o milióny

EET z dílny ANO11, ČSSD a KDU-ČSL platí v původním rozsahu. Prodavač těchto klobás nemá povinnost mít EET - až do roku 2018. E-shop od března mít EET musí. Foto: Petr Stříbrný

Finanční správa vydala aktualizovanou Metodiku k evidenci tržeb 2.0. V ní vysvětluje, že spolek nemusí být povinen evidovat ani tržbu ve výši 600 000 – pokud se testem zjistí, že tato částka je částkou do 5% příjmů spolku bez příjmů s povinnou EET. Evidovat tak nemusí fotbalisté tržby z párků na hřišti nebo spolek pro sociální služby, a to za splnění podmínek Metodiky.

Metodika neobsahuje pouze novou informaci k EET spolků, nýbrž aktualizuje, upřesňuje a rozšiřuje Metodiku vydanou k EET loni v srpnu. Poplatníkům například poskytuje tabulku NACE s názvy konkrétních činností, jak mají v jednotlivých fázích začít evidovat hotovostní tržby. Je žádoucí, aby si aktualizovanou Metodiku 2.0 poplatníci přečetli.

Metodika obsahuje několik důležitých informací pro spolky, sdružení a kluby fungující jako spolky. Finanční správa znovu konstatuje, že kluby provozující hospodu, která je podnikatelskou činností, evidovat tržby musí: „Kluby – v případě klubů provozujících hostinskou a související činnost, aniž by vystupovaly jako standardní restaurační zařízení, je možné vyhodnotit povinnost evidovat tržby až v konkrétním případě a s přihlédnutím ke všem okolnostem. Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský (může mít charakter veřejně prospěšného poplatníka, např. spolek – dříve občanské sdružení), nebo je provozován jako podnikatelská činnost. Příjmy z podnikatelské činnosti vykonávané tímto způsobem pak evidenci tržeb podléhají,“ pozorují finance v Metodice.

Pokud je však taková činnost provozována jako drobná vedlejší činnost veřejně prospěšných poplatníků, nastávají jiné podmínky pro evidování. Z Metodiky vyplývá, že spolek nemusí evidovat tržby z drobné vedlejší činnosti do výše příjmů nebo výnosů 300 tisíc Kč nebo nepřesáhnou-li  5% celkových příjmů.

Pro příjem se nezohledňují  neevidované tržby

Následuje podstatná informace o tom, co se pro účely výpočtu 5% nebo dosažení částky 300 tisíc započítává do příjmů nebo výnosů: „Při určování výše příjmů/výnosů z vedlejší podnikatelské činnosti pro účely posouzení splnění výše uvedených kritérií pro příjem z drobné vedlejší podnikatelské činnosti se nezohledňují platby, které nesplňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, nebo tržby, které jsou vyloučeny z evidence tržeb dle § 12 nebo § 36 ZoET. Pokud poplatník provozuje více druhů vedlejší činnosti, příjmy/výnosy z těchto činností se pro účely posouzení drobné vedlejší podnikatelské činnosti sčítají,“ uvádí se doslova v Metodice 2.0.

Protože EET se například netýká příjmů realizovaných z účtu na účet fakturací, nezapočítává se do výše celkových příjmů příjem z fakturace. To dokládají následující dvě případové studie zařazené do Metodiky.

Tržby za prodej párku a piva na hřišti do 300 000

Finanční správa předkládá dva příklady. Fotbalový spolek, který prodává jako hlavní činnost vstupenky na fotbal a jako vedlejší činnost prodává na hřišti párky a pivo. Kromě toho vydělává na pronájmu plochy na reklamu. „Veřejně prospěšný poplatník fotbalový klub dosáhl v rámci hlavní neziskové činnosti v roce 2017 příjmy z prodeje vstupenek na fotbalová utkání ve výši 100 000 Kč. Dále má příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti z pronájmu reklamní plochy ve výši 350 000 Kč. Tyto příjmy z pronájmu jsou poukazovány nájemcem na bankovní účet fotbalového klubu. Při zápasech klub provozuje stánek rychlého občerstvení, kde je prodáváno točené pivo a párky. Příjem z této vedlejší podnikatelské činnosti tvořil v roce 2017 celkem 290 000 Kč a povinnost evidence tržeb z této činnosti by přicházela v úvahu od 1. 3. 2018,“ uvádí svůj příklad Finančí správa.

Ministr financí Andrej Babiš při zavádění EET Foto: Facebook

Jak má fotbalový klub dle novelizované metodiky posoudit kritérium drobné vedlejší podnikatelské činnosti dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET?, pokládá pak v Metodice řečnickou otázku, na kterou odpovídá takto: „Klub má dva druhy příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti, a to z reklamy ve výši 350 000 Kč a z občerstvení ve výši 290 000 Kč. Vzhledem k tomu, že příjmy z reklamy jsou nájemcem hrazeny na bankovní účet klubu, tj. nesplňují formální náležitosti evidované tržby, nemusí je klub do limitu drobné vedlejší podnikatelské činnosti započítávat. Příjmy z prodeje občerstvení, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, činí 290 000 Kč a jsou tedy nižší než stanovený limit 300 000 Kč. Klub z prodeje občerstvení nemá pro rok 2018 povinnost tyto tržby evidovat dle ZoET. Pro rok 2019 provede klub opětovné posouzení výše příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti za rok 2018, a splní-li výše uvedená kritéria, nebude muset ani v roce 2019 tyto tržby evidovat. Stejným způsobem bude klub postupovat při posouzení kritéria drobné vedlejší podnikatelské činnosti každý rok,“ uzavírá tuto případovou studii v Metodice Finanční správa.

Tržby za masáže a pedikúru do 600 000

Ještě zajímavější je druhý příklad z případové studie, spolek pro sociální služby s desetimilionovou dotací a příjmy v hotovosti ve výši 600 000. Ani tento spolek nakonec hotovostní tržby neeviduje. „Veřejně prospěšný poplatník poskytující sociální služby pro handicapované osoby má příjmy v roce 2017 z hlavní činnosti ve formě dotací ve výši 10 000 000 Kč. Dále dostává dary od sponzorů ve výši 2 500 000 Kč. Ze své vedlejší podnikatelské činnosti ve stejném roce dosahuje příjmů z masérských služeb ve výši 300 000 Kč a z provádění pedikúry ve výši 300 000 Kč. Tržby za tyto služby jsou od klientů přijímány v hotovosti. Dále má příjmy z pronájmu ve výši 500 000 Kč, kdy tyto příjmy nájemce platí poplatníkovi na bankovní účet,“ uvádí poplatníky do situace finanční správy.

Jak bude tento veřejně prospěšný poplatník pro rok 2018 dle novelizované metodiky posuzovat kritérium drobné vedlejší podnikatelské činnosti dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET?, ptá se znovu řečnickou otázkou Finanční správa.

Odpověď je tato: „Vzhledem k tomu, že příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, činí v celkové výši 600 000 Kč, nemůže poplatník využít limitu 300 000 Kč, ale pro účely naplnění vynětí z evidence tržeb dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET může otestovat, zda se vejde do druhého limitu, tj. do 5 % podílu vedlejší podnikatelské činnosti na celkových příjmech/výnosech,“ vysvětlují financové a předkládají výpočet, kterým poplatník zjistí, jak mu „to vychází“.

Vlastní výpočet:

Celkové příjmy/výnosy organizace 10 000 000+2 500 000+300 000+300 000+500 000=13 600 000 Příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti pro výpočet limitu 300 000+300 000=600 000 (příjem z reklamy 500 000 Kč je placen na bankovní účet a nesplňuje formální náležitosti evidované tržby, není proto do tohoto limitu započítáván!) (600 000/13 600 000)*100=4,4 % Poplatník splnil kritérium 5 %, nemusí příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti v roce 2018 evidovat.

Tento test musí poplatník – spolek učinit každý rok, protože každý rok je jiný a čísla se mění: „Stejným způsobem bude poplatník postupovat při posouzení kritéria drobné vedlejší podnikatelské činnosti každý rok,“ upozorňuje v Metodice Finanční správa.

Irena Válová