Novináři se spojili s advokáty. Odmítají plán německé vlády pověřit korporace omezením svobody projevu

Obava novinářů právníků a mediálních podniků se týká budoucího chování operátorů

Jde o privatizaci cenzury s katastrofálními následky pro občanské svobody a lidská práva. Celkem osmnáct mediálních organizací v Německu spolu s právníky, advokáty a akademiky podepsalo Deklaraci svobody projevu v reakci na návrh zákona německé vlády o vymáhání práva na sítích. Podle zákona by soukromé firmy rozhodovaly o porušení 24 ustanovení trestního zákona ve vztahu ke svobodě slova a projevu namísto soudů.

Zákon na vymáhání práva na sítích představila německá spolková vláda 5. dubna 2017. Schválit by ho měl Bundestag  a Rada v létě. Obsah zákona vyvolal okamžitou protiakci německého Svazu novinářů podporovaného Evropskou federací novinářů. Deklaraci svobody projevu nakonec podepsalo 18 mediálních organizací a podniků, právníky, advokáti a akademici. O událostech v Německu informuje Evropská federace novinářů se sídlem v Bruselu.

Zákaz hanobení náboženství, zobrazování násilí

Firmy, novináři i právníci vyjádřili obavy z negativního dopadu nového práva, jehož cílem je donutit sociální sítě mazat nenávistné projevy a tzv. fake news. Takové právo bude mít negativní důsledky pro veřejnou diskusi a svobodu projevu v Německu, jsou přesvědčeni signatáři Deklarace svobody projevu. Zákon je německou vládou ušit především pro Facebook a Twitter. Podle německého ministra spravedlnosti Heiko Masse na ně dopadne proto, protože selhávají v regulaci.

Obava novinářů právníků a mediálních podniků se týká budoucího chování operátorů, kteří budou mazat nebo blokovat obsah, který „spadne do šedé zóny“ – tedy bude nejasně, nezřetelně zařaditelný nebo určitelný. „Taková rozhodnutí spadají do kompetence justice,“ upozorňují signatáři na fakt, že o základních lidských právech a svobodách rozhoduje soud, nikoli soukromé firmy.

„Přezkoumání nezákonnosti obsahu rovněž vyžaduje pečlivé zvážení kontextu a účelu projevu. Tento úkol musí být i nadále uskutečňován naším soudním systémem,“ uvádějí signatáři. Podle jejich mínění bude dopadem navrženého zákona tlak na soukromé společnosti, aby stáhly jakýkoli obsah, který by mohl porušit některé ze stávajících 24 ustanovení německého trestního zákona včetně „hanobení státu a jeho symbolu“, „protiústavní hanobení ústavních orgánů“, „hanobení náboženství, náboženských a ideologických sdružení a „zobrazování násilí“.

Jak uvádí Evropská federace novinářů, stejně jako jiné mezinárodní instituce pro svobodu tisku, novináři varují před privatizací cenzury. Je nepřijatelné, aby rozhodnutí, co je nezákonný obsah bylo předáno do rukou soukromého sektoru, který může reagovat příliš rychle jen proto, aby se vyhnul potenciálnímu trestu.

O zákazu a trestu za projev rozhoduje jen soud

Signatáři proto vyzývají Bundestag, aby vedl debatu se všemi o vyváženosti mezi svobodou projevu a dopadem nenávistných projevů na sociální média. Přesto však signatáři uznávají, že nenávistný projev a  podvodné a vymyšlené zprávy na webech by měly být omezeny, avšak za dodržení tří principů.

Prvním z nich je skutečnosti, že zodpovědnost za rozhodnutí,  co je a co není nezákonná a trestatelná informace musí mít soud. Vymahatelnost takových rozhodnutí nesmí selhávat z důvodu nedostatku práva. Internetoví poskytovatelé by neměli být pověřováni vládním úkolem „činit rozhodnutí o legálnosti obsahu“.

Za druhé signatáři konstatují, že svoboda projevu je drahocenná hodnota, přičemž demokracie je živa z plurality názorů.

V posledním bodě pak novináři, mediální firmy, organizace, advokáti a právníci upozorňují, že jakákoli legislativa by měla zajistit rovnováhu mezi soupeřícími ústavně chráněnými zájmy. Svobodný projev a svobodné informování nesmí být ovlivněny tím, jak se zachází s kriminálním obsahem. „Pokud by v pochybnostech  k volbě vymazat/blokovat neměla být záložní volba, bude mít takový přístup katastrofické následky pro svobodu projevu,“ uvádí se ve třetím bodě Deklarace svobody projevu.

Irena Válová