Zpráva NSZ: Délka řízení a ukončování složitých věcí narůstá v důsledku stanoviska Nejvyššího soudu

Zkrácené přípravné řízení je používáno stále méně a doba ukončování rozsáhlých věcí narůstá o měsíce z nutnosti seznamování velkého počtu poškozených i zahraničních právních pomocí. Děje se to od vydání stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR v roce 2014, uvádí Výroční zpráva o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství ze rok 2016. Kdyby se nemuselo v přípravném řízení dokazovat, řízení by byla rychlejší.

Jestliže se představa státního zastupitelství o průběhu trestního řízení v loňské výroční zprávě rozcházela s představami policie, v letošní zprávě dává Nejvyšší státní zastupitelství snížené počty zkrácených řízení a tedy nutnost vedení řádného a důkazně složitějšího řízení za vinu trestnímu kolegiu Nejvyššího soudu.

Čtěte také: NSZ: Kriminalita klesá díky kamerám, stárnutí zločinců, neschopnosti objasňovat i neochotě oznamovat

Následek stanoviska Nejvyššího soudu konstatuje letošní zpráva hned ve svém úvodu: „Zkrácené přípravné řízení postupně ztrácí svůj charakter stále více převažující formy přípravného řízení. Od vydání stanoviska trestního kolegia NS ČR ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. Tpjn 303/2014 (č. 52/2014 Sb. rozh. tr.) dochází v aplikační praxi k důslednějšímu zvažování splnění podmínek pro konání zkráceného přípravného řízení, a to i s ohledem na dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, popř. od zahájení trestního řízení,“ uvádí se ve zprávě.

Vzápětí Nejvyšší státní zastupitelství svůj výrok relativizuje: „Toto stanovisko trestního kolegia NS ČR nelze považovat za rozhodující příčinu snížení četnosti využívání institutu zkráceného přípravného řízení, což však neznamená, že by na rozsah využívání tohoto institutu a s tím spojenou míru administrativní náročnosti přípravného řízení nemělo vliv.“

Návrh na potrestání se odmítne, není-li podezření sděleno do dvou týdnů

O stanovisko při tom v březnu 2014 požádal trestní kolegium Nejvyššího soudu sám nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jak vyplývá z předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2014. Nejvyšší státní zástupce žádal jednotný výklad ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. v otázce, zda skutečnost, že uplynula delší doba (v řádu měsíců) od počátku prověřování do sdělení podezření podezřelému podle § 179b odst. 3 tr. ř., je důvodem pro odmítnutí návrhu na potrestání.

Od trestního kolegia Nejvyššího soudu se 25. září 2014 dočkal této právní věty: „Zkrácené přípravné řízení se koná ve skutkově, právně a důkazně jednoduchých věcech. Tomu by měla odpovídat i délka prověřování předcházejícího zkrácenému přípravnému řízení. Podmínky uvedené v ustanovení § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., tzn. prověřováním trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání zjištěné skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání, včetně samostatně posuzované doby prověřování a očekávání, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. postavit před soud, zpravidla nebudou splněny, uplynula-li od počátku prověřování do sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. ř. doba podstatně převyšující dva týdny. V takovém případě samosoudce podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. návrh na potrestání odmítne.“

Jak vyplývá z textu stanoviska, souhlasily s ním všechny soudy, na rozdíl od ministerstva spravedlnosti, Institutu pro kriminologii a samotného nejvyššího státního zástupce. Tyto tři instituce jsou naopak přesvědčeny, že „nestanoví-li trestní řád jako negativní podmínku konání zkráceného přípravného řízení též určitou dobu konání prověřování (samozřejmě míněno delší dobu konání prověřování), tak soudní konstituování takové další podmínky není možné přijmout, a to tím spíše za situace, kdy jinak další zákonem stanovené podmínky (včetně zachování lhůty ke skončení zkráceného přípravného řízení podle § 179b odst. 4 tr. ř.) jsou splněny.Dále je třeba podle názoru nejvyššího státního zástupce rovněž odmítnout názory, že v případě, kdy bylo zkrácené přípravné řízení konáno až po delší době trvajícím prověřování, bylo dotčeno právo na obhajobu, resp. právo na spravedlivý proces,“ uvádí se v textu stanoviska.

Kdyby se nemuselo dokazovat, řízení by bylo svižnější

Podle obsahu zprávy lze soudit, že dopad tohoto sporu se na státním zastupitelství projevil po dvou letech. Na konstatování, že předmětné stanovisko nelze považovat za důvod pro snížení počtu zkráceného přípravného řízení, ale nelze ani říci, že tímto důvodem není, navazuje další odstavec zprávy: „Výše uváděné tendence se promítly i do uplatňování odklonů v přípravném řízení. V roce 2016 byly odklony v podobě podmíněného zastavení trestního stíhání využívány častěji než podmíněné odložení podání návrhu na potrestání ve zkráceném přípravném řízení. Odklony stále vykazují tendenci ke stagnaci, jejich podíl v roce 2016 opětovně klesl. Nově zaváděný institut dohody o vině a trestu se prosazuje zatím jen velice omezeně, což plně platilo i v roce 2016. Problematické je příliš komplikované pojetí tohoto institutu a nemožnost jeho aplikace ve věcech všech trestných činů (zvlášť závažných zločinů).“

A do třetice Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství znovu odkazuje  k předmětnému stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu, tentokrát soudci svým rozhodnutím nesou vinu na prodloužení přípravného řízení i vyšetřování, které by bylo kratší a rychlejší, kdyby nemuseli policisté a státní zástupci složitě dokazovat v přípravném řízení a případ k provedení důkazů předložili soudu.

Jednoduché případy se tím mění na složité

Ve zkráceném řízení totiž státní zástupce provádí důkazy až před soudem: „Podstatou zkráceného přípravného řízení je rychlé a neformální objasnění skutku, ve kterém je spatřován trestný čin, zjištění osoby důvodně podezřelé z jeho spáchání a vyhledání (nikoli provedení) důkazů. Policejní orgán by se proto v těchto případech měl zaměřit jen na vyhledání potenciálních důkazů, jejichž provedení by měl státní zástupce navrhovat a provádět až v řízení před soudem v tzv. zjednodušeném řízení,“ uvádí se v textu stanoviska Nejvyššího soudu, podle kterého platí, že podle § 179b odst. 4 trestního řádu zkrácené přípravné řízení musí být skončeno do dvou týdnů od sdělení podezření.

Tím ovšem klesá počet jednoduchých případů a narůstá počet složitějších, vyplývá z letošní Zprávy Nejvyššího státního zastupitelství: „Vzhledem k tomu, že podíl zkráceného přípravného řízení se výrazně snížil, promítlo se to do délky přípravného řízení i vyšetřování. Kromě dopadu stanoviska trestního kolegia NS ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr. se poukazuje i na pokles méně závažné trestné činnosti a na druhé straně nárůst důkazně složitější a náročnější trestné činnosti, dlouhá doba vyřizování právních pomocí ze zahraničí. Ukončení rozsáhlých věcí se vzhledem k nutnosti seznamování velkého množství poškozených s výsledky vyšetřování prodlužuje v řádu několika týdnů až měsíců,“ uvádí se ve výroční zprávě za rok 2016.

Irena Válová