Nepřípustné obiter dictum: NSS se podle ÚS neměl k problému s podpisy kandidátů vyjadřovat

Někteří z kandidátů na hlavu státu Foto: Facebook

Nejvyšší správní soud (NSS) sklidil kritiku ústavních soudců za to, že se v kauze Terezie Holovské šířeji vyjádřil k problému s vícenásobnými podpisy zákonodárců na podporu některých uchazečů o funkci prezidenta. V dané situaci to nebylo přípustné, uvedl Ústavní soud (ÚS) v odůvodnění středečního usnesení, jímž odmítl stížnost Holovské, která sama chtěla kandidovat na prezidenta, ale měla jen jeden občanský podpis, a to svůj.

Podle ústavního soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka není takzvané obiter dictum NSS závazné pro výklad právní úpravy. NSS v něm vyjádřil názor, že každý zákonodárce smí napříště podpořit jen jednoho poslance nebo senátora. Cílem bylo podle předsedy volebního senátu NSS Tomáše Langáška rozptýlit pochybnosti pro budoucnost. Na všech devět aktuálních uchazečů je podle něj nutné nahlížet jako na řádně zaregistrované.

ÚS středečním usnesením potvrdil jako správný postup NSS, který stížnost Holovské odmítl, a to z procesních důvodů. Domáhala se totiž zrušení registrace pěti kandidátů s vícenásobnými podpisy, a nikoliv vlastní registrace, což ji odlišuje od podobného případu řešeného při minulé přímé volbě prezidenta. Holovská tak neměla takzvanou aktivní legitimaci, což po NSS konstatoval i ÚS. Podle Lichovníka ústavní soudci neshledali u Holovské ani „vážnost vůle“ skutečně kandidovat na post hlavy státu.

Co se ústavním soudcům nelíbilo na rozhodnutí NSS, bylo takzvané obiter dictum, tedy pasáž v závěru, kde NSS formuloval svůj názor na vícenásobné podpisy a kde zkritizoval postup ministerstva vnitra.

„ÚS na závěr konstatuje, že zahrnul-li NSS do ústavní stížností napadeného procesního usnesení i takzvané obiter dictum, učinil tak nepřípustně, vybočil tím z mezí soudního rozhodování a vstoupil na pole úvah, které soudní moci v dané procesní situaci nepřísluší,“ stojí v usnesení.

Usnesení najdete zde.

„Mám-li to vyjádřit příměrem, pak snad tak, že NSS řekl na začátku paní Holovské: ‚Vy vůbec nejste oprávněná se nás na cokoliv zeptat.‘ Následně jí kompletně odpověděl,“ řekl Lichovník.

„Bylo by samozřejmě snadnější a bezpečnější omezit se na formální odmítnutí návrhu stěžovatelky, soud však považoval za vhodné vyjevit svůj pohled i na spornou právní otázku v naději, že příští, historicky třetí přímá volba prezidenta republiky díky tomu konečně proběhne bez problémů podle předvídatelných pravidel,“ sdělil předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek.

Ústavní soudci nebyli jednotní, čtyři z nich sepsali odlišné stanovisko k usnesení, v němž naopak uvádějí, že k problému s vícenásobnými podpisy by se měl vyjádřit také Ústavní soud, jinak se právní spory odsouvají na období po volbě.

„Soudy však mají rozhodovat tak, aby pochybnosti odstraňovaly, a ne je potvrzovaly či násobily,“ napsali v odlišném stanovisku Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaroslav Fenyk a Kateřina Šimáčková. Podle Lichovníka se ale Ústavní soud nemohl problematikou zabývat, a to ze stejných důvodů jako předtím NSS.

Holovská se konkrétně domáhala zrušení registrace kandidátních listin Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Holovská už oznámila, že se na soudy po volbách obrátí znovu.

Podle Langáška je nutné na všech devět kandidátů hledět jako na řádně zaregistrované, a tudíž oprávněné zúčastnit se voleb. „Nešlo to vyjádřit jasněji, obavy ze zpochybnění volby prezidenta republiky z důvodů registrace kandidátů byly a jsou liché,“ uvedl Langášek.

 

(čtk)