NS překročil hranici 9000 dovolání, varuje před novým civilním řádem soudním

Nejvyšší soud se dlouhodobě potýká s nárůstem agendy především u občanskoprávního a obchodního kolegia. Mírně se rok od roku navyšuje také trestní agenda.

Soudců je 66, zatím se jim daří udržovat průměrnou délku dovolacího řízení na hranici 40 dnů u trestních věcí a zhruba 200 dnů při rozhodování senátů občanskoprávního a obchodního kolegia. „Vzhledem k tomu, že se počet soudců už několik let prakticky nenavyšuje, to považujeme za výrazný úspěch,“ řekl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Křivka nových dovolání se v občanskoprávním a obchodním kolegiu zvedla především po roce 2013 s tehdejší novelou občanského soudního řádu. Novela rozšířila rozhodovací kompetence dovolacího soudu, zároveň otevřela prostor k podávání dovolání i v některých procesních otázkách bez potenciálu širšího přesahu.

Proto začal NS ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti v roce 2016 řešit, jak zatížení snížit. Parlament poté schválil některé dílčí restrikce, reálně by se mohly v počtu dovolání projevit už letos.

Při současném náporu například každý ze soudců občanskoprávního a obchodního kolegia rozhoduje ročně jako předseda senátu o zhruba 140 dovoláních, jako člen tříčlenného senátu musí tedy nastudovat a spolurozhodnout přibližně o 430 dovoláních ročně.

I proto NS podle Tomíčka varuje před úpravou dovolání, jak ji prezentuje věcný záměr nového občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti. Záměr počítá s dovoláním jako s řádným opravným prostředkem – nyní je mimořádným. Kromě jiného záměr také předpokládá povinné nařizování ústního jednání k rozhodnutí o dovolání v případě, že na něm trvá alespoň jedna ze stran. Nyní NS nařizuje veřejná jednání jen výjimečně.

„To jednoznačně povede k podstatnému prodloužení civilního dovolacího řízení. Lidé pak budou v případě, že dojde ke schválení takové právní normy, čekat na spravedlnost podstatně delší dobu než nyní. Připravuje se samozřejmě také nový trestní řád, kde se zdá, že je ministerstvo spravedlnosti přece jen trochu více nakloněno názorům Nejvyššího soudu,“ uvedl Tomíček.

Rozhodovací statistiky Nejvyššího soudu