Odmítnutí nebo finanční záloha: Vnitro chce změnit zákon o svobodném přístupu k informacím

Ministr vnitra Lubomír Metnar Foto: mvcr.cz

Ministerstvo vnitra hodlá v roce 2018 předložit vládě České republiky návrh komplexnější legislativní změny zákona o svobodném přístupu k informacím. Nová opatření by měla bránit šikanózním dotazům a obstrukčním postupům ze strany institucí. Povinné subjekty by nově měly možnost požadovat zálohu na úhradu nákladů. Návrh by také podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé měl zohlednit aktuální závěry judikatury v oblasti práva na informace.

Mnoho nejen justičních institucí si stěžuje, že zákon o svobodném přístupu k informacím často přerůstá přes hlavu a nesmyslně zahlcuje jejich činnost. Někteří občané dokonce na zákonu i vydělávají. V Poslanecké sněmovně to při interpelacích potvrdil i ministr vnitra Lubomír Metnar. Poslankyně Věra Kovářová (STAN) se ho na změnu zákona tázala v souvislosti s žádostmi o informace občana R.M. „Jedním příkladem jsou žádosti fyzické osoby pana Miky, který si na postupu podle tohoto zákona založil svoje podnikání. Rozesílá menším obcím žádosti o poskytnutí informací, které se vztahují např. k číslům účtů obce apod. V případech, kdy mu obce informace poskytne jen částečně nebo ne podle jeho představ, podává stížnost, která je postoupena příslušnému krajskému úřadu. Krajské úřady často rozhodují v neprospěch obce. Pan Mika obratem začne požadovat náhradu za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena předchozím postupem obce. Jsou známy případy, kdy některá velmi malá obec raději ihned zaplatí – a tyto částky se pohybují od 4 do 9 tisíc korun,“ uvedla Kovářová. Ve veřejném zájmu podle ní není omezit právo na informace, ale zamezit jeho zneužívání. „Ministerstvu vnitra je z jeho metodické a rozhodovací činnosti samozřejmě známo, že tento zákon je v mnoha případech nadužíván a – nebál bych se toho slova – zneužíván některými žadateli o informace. Povinné subjekty, a týká se to i malých obcí, mohou být zahlcovány velkým množstvím žádostí o informace, příp. velkým množstvím poptávaných informací,“ uvedl ministr s tím, že případ občana R.M. zná a že jeho resort připravuje změny zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud ve svém nálezu nedávno judikoval, že právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní. Soudci odmítli zrušit ustanovení zákona 106/1999 Sb. odstavec 8b, protože umožňuje „ústavně konformní výklad“. „ÚS konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Musil.
Z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) přitom plynulo, že informace o platech ve veřejné sféře se mají žadatelům poskytovat až na malé výjimky prakticky vždy.


Zákon o svobodném přístupu k informacím patří do práva soukromého a zabývá se pravidly pro poskytování informací. První a jediná část tohoto zákona (§1 až §19) definuje povinnost poskytovat informace, poskytování a zveřejňování informací, povinnost odkázat na zveřejněnou informaci, ochranu utajovaných informací, ochranu obchodního tajemství, ochranu důvěrnosti majetkových poměrů, podmínky omezení práva na informace, žádost o poskytnutí informací, Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace, rozhodnutí o odmítnutí žádosti, odvolání, stížnost na postup, hrazení nákladů a výroční zprávu.


Otázka legislativního zakotvení odmítnutí žádosti o poskytnutí informace z důvodu zneužití práva, jako jedna z oblastí chystaného návrhu, je podle resortu v zásadě legislativním rozpracováním závěrů judikatury správních soudů, které možnost odmítnutí žádosti z tohoto důvodu dovozují již nyní i bez explicitního zákonného zakotvení. „V rámci připomínkového řízení všechny zainteresované subjekty včetně organizací zastupujících obce budou mít možnost se podrobně vyjádřit,“ uvedl Metnar. Ministerstvo vnitra podle něj soustavně poskytuje povinným subjektům metodickou pomoc azodpovídá velké množství individuálních dotazů jak mailem, tak telefonicky. Pravidelně se účastní setkání se starosty, seminářů s úředníky obcí a krajů.

Už nyní může subjekt za vyřízení náročnější žádosti vyžadovat uhrazení nákladů. Někteří žadatelé ale například soud zahltí velkým množstvím jednodušších žádostí. Pracovníci soudů si také stěžují na krátké lhůty, které dává zákon pro vyřízení a další procesní úkony. Už bezprostředně poté, co žádost přijde, je nutné ji pročíst a vyhodnotit, neboť je jen sedmidenní lhůta pro to, aby soud vyzval žadatele k upřesnění otázky, pokud jí není zcela rozumět anebo je podle formulována zbytečně obsáhle.

(epa)