Dohody o vině a trestu nejsou užívány, nejvyšší státní zástupce by měl působit na podřízené

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Reprofoto: ČT

Pouze v desetinách procent jsou využívány u trestně stíhaných a obžalovaných návrhy na dohodu o vině a trestu. V roce 2016 to bylo 0,12% ze všech trestně stíhaných a vyřízených řízení. Přestože tento nástroj takřka není používán, nejvyšší státní zástupce by ho chtěl rozšířit na všechny trestné činy včetně například vražd. Státní zástupci mají napřed začít dohody používat a aktivně o nich jednat, je přesvědčen advokát Petr Topinka.

Zatímco někteří obhájci a soudci vyslovili již dříve s návrhem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana souhlas, jiní advokáti spolu s akademiky jsou v názoru rozpolceni nebo zásadně nesouhlasí. „Já sám nejsem přítelem takovýchto řešení. Obávám se, že toho lze velice dobře zneužít nehledě k tomu, že by to vytvořilo určitou skupinu lidí s největší pravděpodobností napojenou na podsvětí, kteří by si byli jisti tím, že se jim nic nestane, neboť v případě odhalení jejich trestné činnosti by se vyplatili,“ uvedl pro Českou justici svůj argument advokát Oldřich Choděra.

Nechť Pavel Zeman apeluje na podřízené

Přestože jde o politické rozhodnutí, většina právníků chce o návrhu diskutovat.
Jiný postup navrhuje obhájce a advokát Petr Topinka. Podle něho by měl nejvyšší státní zástupce nejprve přispět k tomu, aby se dohody začaly vůbec využívat. „Jsem k rozšíření institutu dohody o vině a trestu poměrně skeptický, podle mých vlastních zkušeností se stále výrazněji neužívá, podle statistik šlo v prvních letech  o pár desítek případů ročně, za rok 2016 a 2017 jich bylo o něco více. Zavedeno to bylo víceméně jako další odklon pro urychlení vyřízení méně závažných trestných činů,  tak by to podle mne mělo i zůstat. Pokud nejvyšší státní zástupce považuje za skvělé rozšířit možnosti uplatnění tohoto institutu, nechť spíše apeluje na své podřízené, aby aktivně zahajovali jednání o takových dohodách, a to  i bez návrhu obviněného, i v té podobě, jak jsou nyní umožněny,“ uvedl pro Českou justici.

Čísla se v čase nemění

Statistiky z výročních zpráv o činnosti státního zastupitelství mu dávají za pravdu. V prvním roce 2012, kdy byl zaveden tento institut, bylo podáno v České republice celkem 29 návrhů na schválení dohody o vině a trestu, což je 0,03% ze stíhaných a vyřízených osob. Poté se počet osob, u kterých byl uplatněn tento nástroj, zvýšil ke stovce. A tam už zůstal.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová