Návrh Pirátů k daňovému řádu? Podle ČAK si ani komunisté netroufli takto prolamovat advokátní mlčenlivost

Předseda ČAK Vladimír Jirousek Foto: ČAK

Za protiústavní a šitý horkou jehlou označují představitelé České advokátní komory (ČAK) a Komory daňových poradců (KDP) pozměňovací návrh poslanců Mikuláše Ferjenčíka a Jakuba Michálka (Piráti), podle kterého by mohly daňové orgány požadovat informace, které jsou kryty mlčenlivostí od předpokládané výše půl miliónu korun.

„Jde o ochranu důvěrnosti informací sdělených klientem advokátovi a o zcela bezprecedenční snahu tuto důvěrnost velmi podstatným způsobem prolomit nebo možná fakticky zrušit. Bezprecedenční proto, že s ničím podobným se advokacie minimálně od roku 1945 nesetkala. I komunisté, kteří advokáty rozhodně nemilovali, si netroufli advokátní mlčenlivost prolomit,“ uvedli předseda ČAK Vladimír Jirousek a členové představenstva Tomáš Sokol a Robert Němec v dopise, který zaslali poslancům.

Novela na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Čelí kritice za to, že jde nad rámec evropské směrnice a některé údaje chce využívat i pro tuzemskou správu daní.
Piráti však předložili návrh, aby i advokáti, notáři, exekutoři nebo daňoví poradci museli poskytovat údaje i české finanční správě. Půjde však jen o případy daňových úniků nad půl milionu korun, což je částka, kterou trestní zákoník označuje za značnou škodu. Navíc by se informace vyměňovaly mezi vedením příslušné profesní komory a Generálním finančním ředitelstvím, jak navrhl ústavně právní výbor. 

Dosud prolamování na úrovni trestního řízení

Česká advokátní komora, pokračují autoři dopisu, se zejména v poslední době setkává se snahou o zásahy do profesní povinnosti mlčenlivosti. Až dosud se však omezovaly na rovinu trestního řízení a zůstávaly vždy pod kontrolou soudní moci. V poslední době však tyto ataky souvisejí více s výkonem státní správy a to způsobem, který není přezkoumatelný žádným nezávislým orgánem, tedy, kde žádný soud ochranu lidských práv nehlídá a nekontroluje. Že se skutečně o ochranu základních práv jedná, opakovaně konstatoval i Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva – základ institutu mlčenlivosti advokátů je v ústavně garantovaných právech na spravedlivý proces, na právní pomoc a na ochranu soukromí. Povinnost mlčenlivosti tedy vždy působí vůči třetím osobám.

Termíny jako správa daní, daňové úniky a další používaná terminologie spolu podle advokátů nijak nesouvisí. Správa daní podle nich boj s daňovými úniky, ale terminologicky postup s cílem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady na zákonné úrovni a pokud možno v zákonném režimu. „Výsledná situace, bude-li návrh přijat, bude kromě likvidace podstatné části advokátní mlčenlivosti znamenat i značný paradox. Na jedné straně bojujeme proti „šedé ekonomice“, ale zároveň stejná politická reprezentace navozuje platformu pro zónu „šedých služeb“, včetně těch právních. Bez ohledu na to, jestli si stávající klient advokáta, daňového poradce či notáře bude myslet, že jím připravovaný či realizovaný právní postup je či není v souladu s právem, přičemž povětšinou takto ani neuvažuje a teprve u advokáta se dozví, jak se věci mají, tak již z důvodu pouhé jistoty a po prvním případu, kdy bude advokát nucen udat svého klienta, se raději uchýlí do ilegality. Jinak řečeno, v mnoha případech nebude advokáta, který řekne: Vážený kliente, tohle je za hranou …,“ uzavírají autoři dopisu.

Podle Michálka je „absolutní lží“, že by jeho návrh prolamoval advokátní mlčenlivost. „Týká se výlučně případů, kdy advokát svým jménem zakládá firmy a uzavírá obchody, které mohou být zneužitelné ke skrytí identity klienta a následně k daňovým únikům,“ uvedl v reakci. Piráti podle něj voličům slíbili, že zamezí vyvádění zisků z ČR a krácení daní a právě novela daňového řádu by tomu měla pomoci. Velká část sofistikovaných zločinů podle něj využívá nějakou formu advokátem zajištěné anonymity.

Šité horkou jehlou

Návrh, který nebyl předložen ani v rozpočtovém výboru, ani v ústavně právním, vadí i daňovým poradcům. „Pozměňovací návrh poslanců Ferjenčíka a  Michálka jde nad rámec směrnice, to je třeba uvést v první řadě.  V případě mezinárodní spolupráce totiž jde o to, že nedoplatky na dani již přezkoumala nějaká vyšší autorita, a to na obou stranách mezinárodní výměny informací,“ vysvětluje člen prezídia KDP Jiří Nesrovnal. Žádosti se vyřizují cestou specializovaných oddělení ministerstev, často procházejí kontrolou metodiků. Tím je alespoň částečně zaručeno, že nejde o exces, že jde o žádosti kvalifikované a daňové úniky, na které míří, jsou vysoce pravděpodobné.

Podle daňových poradců návrh vytváří možnost, aby naopak jakýkoliv finanční úřad nebo dokonce obecní úřad jako správce místních poplatků, vygeneroval teoretický problém s budoucí daňovou povinností poukazem na jakékoli skutečnosti, a aby jej pak použil k získání informací od profesí chráněných mlčenlivostí. Daňové nedoplatky vznikají přitom velmi různým způsobem, včetně různých omylů, nedopatření či opominutím, až např. vydáním zajišťovacího příkazu. „Dále je potřeba upozornit na skutečnost, že daňová správa nevede trestní stíhání, ale správní řízení, které má zcela jiná pravidla a požadavky na dokládání různých skutečností. V tomto aspektu neodpovídá návrh záměru, který vyjádřil v odůvodnění svého návrhu,“ uvádí KDP ve stanovisku.

Povinnost mlčenlivosti u těchto profesí je podle daňového poradce Tomáše Hajduška odrazem základních ústavních práv a svobod a svědčí ve prospěch klientů, kteří jsou v naprosté většině poctiví lidé. Mlčenlivost je naprostou nutností k tomu, aby se občané mohli beze strachu na tyto profese obracet se žádostí o kvalifikovanou a poctivou radu a mohli u nich hledat podporu i ve sporu s orgány státní správy, včetně správců daně. Právo na právní pomoc již při řízení před správním orgánem je dokonce ústavně zaručeným právem.

Návrh byl rovněž podroben kritice na diskusním fóru Pirátů. Většina příspěvků argumentovala možným zneužitím, a vágností použitého zdůvodnění. Podle informací České justice vznikl návrh ve skutečnosti na Ministerstvu financí, a byl dodán včetně mediálního zdůvodnění poslanci Michálkovi.

Jak sdělil České justici šéf ČAK Jirousek, bude o návrhu ještě ve čtvrtek jednat o návrhu s Michálkem. „Chci se jej rovněž zeptat, jaké konkrétní poznatky má k tvrzením o advokátech, kteří se podle něj měli dopustit nějakého závadného jednání.“ Michálek v diskusi na fóru napsal, že „Zdeněk Bakala, který okradl horníky na Ostravsku, vydělal právě na tom, že mu advokáti administrovali rozkradení OKD.“ Uvedl  tam rovněž, že kdyby dříve fungovala legislativa proti praní špinavých peněz, tak není možné použít advokáty na zakrytí velkých zločinů jako bylo například vyvedení dvou miliard za pronájem Škodova paláce v době Pavla Béma podnikatelem S.P. do Švýcarska.

Dušan Šrámek