Ombudsmanka: Nemožnost zvýšit plat veřejným zaměstnancům po 32 letech služby není diskriminací

Platy ve veřejné správě jsou omezeny počtem odpracovaných let Foto: archiv

Zaměstnanec veřejných služeb a správy, který ve svých padesáti letech dosáhne nejdelší praxe a nejvyššího platového stupně, nedostane už nikdy přidáno. Další čtrnáct let až do důchodu musí pracovat stále za stejnou tabulkově státem garantovanou mzdu od 40 000 do 60 000 korun podle zařazení. Ženě, která si stěžovala na diskriminaci, veřejná ochránkyně práv napsala, že jde o politické rozhodnutí, nikoli diskriminaci ze strany státu.

Podle záznamu ze šetření oslovila pracovnice ve veřejných nebo státních službách veřejnou ochránkyni práv e-mailem, ve kterém si stěžovala na diskriminační přístup ke starším a zkušeným zaměstnancům, kterým je ovšem zakázáno nařízením vlády 654/2006 o platových poměrech  zaměstnanců ve veřejných službách a správě zvyšovat plat po dosažení 32 let praxe.

Paní A. poukázala na fakt, že dalších čtrnáct let až do důchodu už jí nikdy nebude zvýšena mzda, zatímco mladším kolegům budou platy stále stoupat: „Uvádíte, že po dosažení posledního, tedy 12. stupně se Vám plat již dále nezvedá. Pokud tedy po dosažení tohoto platu budete práci vykonávat před odchodem do důchodu např. dalších 14 let, plat se Vám po tuto dobu již nezvýší, zatímco mladším kolegům se může za stejnou dobu zvýšit i vícekrát. Domníváte se, že starší zaměstnanci jsou tak tímto nařízením diskriminováni,“ shrnula v odpovědi obsah stížnosti veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Ombudsmanka Anna Šabatová Foto: VOP

Staří byli zvýhodněni, když byli mladí

Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové je však vládní nařízení neutrální a nemá nepříznivý dopad na skupinu osob ve vyšším věku: „V daném případě je možné uvažovat nanejvýš o diskriminaci nepřímé. Zmíněné nařízení vlády je takovým neutrálním ustanovením. Aby bylo současně diskriminační, muselo by mít nepříznivý dopad na určitou skupinu osob, které jsou charakterizovány některým ze zakázaných diskriminačních důvodů, v tomto případě tedy vyšším věkem,“ uvedla rozbor situace ombudsmanka.

Proč nejsou staří diskriminováni? Protože byli zvýhodněni, když byli mladí a plat se jim zvyšoval: „Vzhledem k tomu, že mzda se přestává zvyšovat až po dosažení praxe v délce 32 let, lze vzít v úvahu, že jsou to právě starší zaměstnanci, na které toto ustanovení dopadá. Nejedná se však o dopad nepříznivý. Ve skutečnosti totiž nejsou starší zaměstnanci znevýhodněni vůči zaměstnancům mladším. Mladším zaměstnancům se pouze dostává stejných výhod, jakých se starším zaměstnancům již dostalo – tedy zvýšení platu díky délce praxe. Dosažením praxe v délce 32 let tak starší zaměstnanec již dosáhl na všechny stupně zvyšování platu, na které jeho mladší kolega teprve postupně získává nárok (v návaznosti na dosaženou praxi),“ dospěla k závěru veřejná ochránkyně práv.

Stát do praxe počítá šest let mateřské a rodičovské

Zaměstnanci veřejných služeb a správy i státu jsou ovšem na rozdíl od těch, které zaměstnávají soukromé firmy a živnostníci nařízením vlády masivně zvýhodněni, co se týče započtení praxe. Za praxi ve veřejných službách a správě se považuje i péče o závislou osobu, mateřská a rodičovská dovolená  – tedy činnosti, které by zaměstnanec soukromníka nikdy za praxi nemohl vydávat a žádný zaměstnavatel by je jako praxi neuznal, a to až do doby celých šesti let. Znamená to například, že pokud absolvent vysoké školy přejde ku příkladu jako učitel plynule v zaměstnání na mateřskou a rodičovskou, po tuto dobu se mu praxe stále počítá až do uvedené délky šesti let.

Současně nařízení vlády určuje výši platu v jednotlivých platových třídách u jednotlivých kategorií zaměstnanců. Z přiložených tabulek vyplývá, že při dosažení praxe 32 let jde o státem garantovanou mzdu od 40 000 respektive 60 000 výše, a to podle nového nařízení vlády 341/2017 platného od 1. ledna 2018, které loni v září schválila vláda ANO11, ČSSD a KDU-ČSL. Toto nařízení nahradilo předmětné nařízení 654/2006, na které si paní A. stěžovala.

Peníze státu jsou omezené, rozhodnutí je politické

Podle veřejné ochránkyně práv má postupné zvyšování platu na začátku kariéry motivační účinek, který po určité době není třeba: „Postupné zvyšování platu má motivační účinek – má za cíl udržet zaměstnance ve veřejné správě co možná nejdelší dobu. Současně jím zaměstnavatel oceňuje nabyté zkušenosti, které zaměstnanec získává v průběhu zaměstnání a díky kterým má možnost svou práci lépe vykonávat. Je přirozené, že získávání zkušeností má určitý progres a je nejrychlejší právě na počátku pracovní dráhy zaměstnance ve veřejné správě. Po určité době se však získávání zkušeností do jisté míry stabilizuje, proto také zvyšování platu dle předmětného nařízení není po této době tak strmé jako na počátku,“ vysvětlila v dopisu stěžovatelce A. veřejná ochránkyně práv.

Podstatným důvodem pro „strop“ po 32 letech je ale podle ombudsmanky  fakt, že stát nemá nekonečné množství peněz a učinil toto politické rozhodnutí: „Smyslem dotčené právní úpravy je tedy ocenit znalosti a zkušenosti, které zaměstnanec právě praxí teprve získává. Je však pochopitelné, že daný předpis umožňuje takové navyšování jen do určité hranice, neboť množství peněžních prostředků určených na platy zaměstnanců veřejné správy je omezené. Samozřejmě bych si přála, aby byl pracovník odměňován za loajalitu a zkušenosti i po dosažení praxe 32 let. Určení hranice 32 let však považuji za rozumné a jedná se podle mého názoru o rozhodnutí politické, nikoliv diskriminační,“ uzavírá komunikaci s paní A. z loňského října Anna Šabatová.


Právní věty:
Hranice 32 let započitatelné praxe, po jejímž dosažení se zaměstnancům plat v návaznosti na délku praxe již dále nezvedá, může mít dopad především na starší zaměstnance, neboť praxe v délce 32 let jsou objektivně schopni dosáhnout zaměstnanci až kolem 50. roku věku. Nejedná se však o nepříznivý dopad, neboť starší zaměstnanci, kterým se plat již nezvedá, nejsou znevýhodněni oproti mladším zaměstnancům (s kratší délkou praxe), kterým se plat i nadále postupně zvyšuje podle dosažené praxe. Dosažením praxe v délce 32 let totiž starší zaměstnanci již dosáhli na všechny stupně zvyšování platu, na které mladší zaměstnanci teprve postupně získávají nárok v návaznosti na dosaženou praxi.

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, které stanoví platové stupně podle délky započitatelné praxe až do dosažení hranice 32 let, proto nepředstavuje nepřímou diskriminaci z důvodu věku.


Irena Válová