Šámal, Bradáčová nebo Eliáš míří na Karlovarské právnické dny

Pavel Šámal, Lenka Bradáčová Karel Eliáš, Milan Hulmák nebo Vladimír Jirousek – to jsou jen některá ze jmen, která se představí ve dnech 14.6.- 16.6.2018 na dalším ročníku konference Karlovarské právnické dny. Účast přislíbil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Karlovarské právnické dny pod záštitou Soudcovské unie pořádá  stejnojmenná Společnost českých, německých, slovenských a rakouských právníků, Česká advokátní komora, Deutscher Anwaltverein e.V. a Slovenská advokátska komora. Akci také podporuje společnost ČEZ a Agrofert.  Na detaily 26. ročníku jsme se ptali hlavního pořadatele, advokáta Vladimíra Zoufalého.

Konference pořádáte od roku 1991, zúčastňují se jí pravidelně špičky právní vědy, i praxe a justice, mají své významné renomé. V čem je Vaše motivace každý rok dávat konferenci dohromady?
Také se někdy divím, že jsem s tím ještě nepřestal, ale má to pro mne pořád tvůrčí půvab a pak je zde i pozitivní odezva od účastníků, která člověka nejen potěší, ale i nabíjí.
Každý rok lze ovlivnit program, tj. předložit k řešení právní otázky, které mne osobně  aktuálně zajímají. Témata pak předkládáme takto k zamyšlení těm nejlepším a ti vědí, že své názory, stanoviska budou prezentovat a obhajovat před dalšími právními špičkami a to ještě v konfrontaci s řešením obdobných otázek v Německu, Rakousku, na Slovensku apod. Příspěvky se tvoří zvláště pro konferenci, vždy musí jít o nové původní pohledy. V žádném případě tak nejde o rutinní přednes k určitému tématu, ale účastníkům se otevírá přihlížení do tvůrčího procesu k nalézání nových odpovědí v rámci naslouchání příspěvků a často i jen mimoděk jsou připomenuta pozapomenutá moudra.
K důvodu motivace ve vděčnosti a  často i uznání účastníků pak tito povětšinou děkují za možnost být přítomen a účastnit se takovéto báječné výměny názorů vedené v přátelském duchu v diskuzi, kde nikdo nemá větší pravdu pouze pro víc titulů, zásluh či postavení, ale pro logiku a bezchybnost právní argumentace. Tímto přístupem byl např. zvláště okouzlen dr. Marc Jaeger, předseda Evropského soudního tribunálu a vedle odborné úrovně oceňoval zejména přímočarost a neformálnost vedených diskuzí. Uvedené potěší, když si přisvojujete zásluhy zejména za atmosféru, v jaké se konference konají. Ostatně stojím i za tím, že na konferenci nemá prostor jakákoliv právnická sebeprezentace s marketingovým podtextem a i samotné konference nejsou komerční záležitostí za účelem zisku. Sotva a ne vždy pokryjí své náklady.

Advokát Vladimír Zoufalý Foto: archiv

Můžete vzpomenout na nějakou zajímavou polemiku z minulosti?
Např. vloni se rozpoutala diskuze k příspěvku dr. Deana Spielmanna bývalého předsedy soudu pro lidská práva s předsedou našeho Nejvyššího soudu prof. Pavlem Šámalem otvírající problém čí judikatura, zda ESD či ESLP, je v členských státech EU více závazná. Přínosem je i zjištění, že problém není patrně příliš řešitelný, neboť schůzkami soudců obou těchto institucí každá sledující poněkud jiné roviny práva bez stanovení jejich hierarchie se tento doutnající konflikt patrně nevyřeší. Takové diskuze často otvírají do hloubky problematiku, kde už i dost pokročilý právník spoléhá na zažitou rutinu a netuší, co vše ještě jde v daném případě zvažovat a zda se tam vyskytují i důvodně určité rozpory či mezery v právní úpravě a v její aplikaci, např.  absence účinku uznání dluhu dlužníkem při jeho započtení na pohledávku druhého nebo naopak důsledné posouzení výjimek z výjimek v povinnosti testů přiměřenosti  spotřebitelských smluv atd. Na konferencích je ke slyšení nejen takováto obohacující právní potrava pro každého právníka, ale zejména má přínos ve způsobu myšlení a přístupu, což po té se projevuje při vlastní právní praxi i u naprosto jiných otázek než, které tam byly řešeny. Tzv. k důkazu tohoto tvrzení  postačí se při konferenci podívat, s jakým zájmem např. dr. Zdeněk Krčmář, Doc. Ivana Štenglová, či prof. Irena Pelikánová, pozorně sledují vystoupení ostatních, pak mi ale přichází také jako nepochopitelné či spíše směšné, když čerstvě jmenovaný docent práva k dotazu, zda přijede na konferenci, sdělí, že nikoliv,  neboť nebyl osloven k přednášce.

Jak je to se zájmem o účast na konferencích?
Těch, kteří by rádi tři čtyři měsíce zpracovávali nějaké téma a mohli jej prezentovat na konferenci je vždy podstatně více než jaký je časový rámec konference. Ti kteří se účastní za poplatek před tím než se odhodlají přihlásit, zvažují finanční i časovou náročnost konference. Většinu účastníků proto tvoří ti, kteří zde již byli, vědí, co mohou očekávat a rádi čas i náklady vynaloží. Nutno však podotknout, že není naším cílem, aby celková účast překročila zhruba 120 až 130 osob celkem, tj. včetně přednášejících, neboť ve větším fóru je již obtížnější diskutovat, tj. také dostat se na řadu a moci přispět svým poznáním k obohacení ostatních. Mezi platícími účastníky tak jsou zejména hloubavější advokáti a podnikoví právníci, v poslední době se zvyšuje i počet soudců a členů kateder různých právnických fakult. Pochopitelně také i ti, kteří  v daném roce nebyli vybráni k přednesu určitého tématu, avšak nechtějí ztratit kontakt s konferencí a jejími účastníky a hledají inspiraci pro své příští téma.

A jak je to letos?
Ještě se lze přihlásit. Místo je, včera jsem dostal zprávu, že  jedna skupina právníků ze Slovenska z důvodů časové kolize zrušila předběžnou rezervaci.

Pokud máte zájem vyplnit anketní lístek, můžete tak učinit zde a při jeho odeslání do 4.6 se můžete zúčastnit losování o ceny poskytnuté právnickými nakladatelstvími.

Program najdete zde.

(epa)