Stát stanoví minimální hodinové ceny bezpečnostních služeb kvůli dumpingu i mzdám

Pro bezpečnostní služby budou platit nová pravidla Foto: archiv

Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou minimální hodinové ceny výkonu bezpečnostní služby v oboru ochrana osob a majetku a v oboru ochrana prostor kritické infrastruktury. Nařídí mu to nový zákon o bezpečnostních službách, jehož je navrhovatelem. Současné podmínky umožňují nedodržovat platný právní řád, provozovat švarcsystém, dumpingové ceny a neplatit „bezpečákům“ adekvátní mzdy. Ceny bezpečnostních služeb mají být nově regulovány jako ceny léků nebo dráhy.

Vyplývá to z návrhu nového zákona o bezpečnostních službách. Podle popisu implementačního procesu ve zprávě RIA stát k zákonu o bezpečnostních službách vydá ohledně minimálních tarifů prováděcí vyhlášku: „Dalším bodem implementačního procesu je vydání těchto prováděcích vyhlášek –   a) Vyhláška ministerstva, kterou se stanoví minimální hodinová cena výkonu soukromé bezpečnostní činnosti ochrana osoby a majetku a ochrana majetku ve zvláštních případech,“ uvádí k tomu zpráva RIA na straně 91.


Podle zprávy bude vyhláška obsahovat:

– stanovení minimální ceny výkonu dvou výše zmíněných soukromých bezpečnostních činností,

–  výše ceny „služby“ se bude odvíjet od náročnosti výkonu konkrétní soukromé bezpečnostní činnosti a bude zahrnovat, ve vztahu k jednomu zaměstnanci provozovatele, zejména jeho mzdu, povinné odvody, náklady na pracovní prostředky, ochranné pracovní pomůcky, výstroj a konečně i odpovídající zisk provozovatele.


Znepokojení z nejméně placených zaměstnanců

Důvody zavedení státem centrálně nařízených hodinových sazeb v bezpečnostních službách jsou naopak uvedeny v úvodu zprávy RIA. U soukromníků je to podle zprávy neutěšená a neměnící se mzdová situace jejich zaměstnanců: „Neutěšenou situaci v oblasti mezd zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb lze ilustrovat i na příkladu nejnižší zaručené mzdy na rok 2018, která u zaměstnance soukromé bezpečnostní služby (strážný) činí 13 500 Kč měsíčně, resp. 80,80 Kč na hodinu při 40 hodinovém pracovním týdnu  – viz nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů,“ uvádí se ve zprávě.

Na rozdíl od jiných oborů v bezpečnostních službách se situace dlouhodobě nelepší. „Lze tedy uzavřít, že od roku 2011 dlouhodobě nedochází k odpovídajícímu nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb, což je velmi znepokojivé,“ konstatuje zpráva ministerstva vnitra.

Na vině degradace a porušení práva je sám stát

Současně podle zprávy v segmentu bezpečnostních služeb bují švarcsystém: „S tím souvisí i existence podnikatelských subjektů, které, aby dosáhly zisku za každou cenu, podílejí se na aktivitách tzv. šedé ekonomiky  – např. prostřednictvím využití známého ,švarcsystém´, což v konečném důsledku škodí dobré pověsti seriózních firem působících v předmětné oblasti,“ dodává k tomu zpráva.

Jenže ne vždy je na vině „šedá ekonomika“, snaha podvádět a neplatit daně. Podle zprávy RIA je na vině sám stát, který vyvíjí takový tlak na cenu předmětných služeb, že znemožňuje soukromníkům dodržovat zákony: „K problematice veřejných zakázek je možno uvést, že i ze strany veřejné správy dochází k tlaku na snižování stávajících cen poskytovaných služeb. Tím, že vítězem výběrového řízení se stane ten, kdo nabídne nejnižší cenu a to i s vědomím, že při přistoupení na tuto cenu téměř neexistuje na straně soukromé bezpečnostní služby šance dodržet platnou pracovněprávní legislativu, jakož i právní normy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany atd., dochází rovněž k degradaci oboru. To v důsledku vede k tomu, že se na trhu soukromých bezpečnostních služeb vyskytují subjekty, které na tyto požadavky přistupují logicky za cenu toho, že porušují právní řád České republiky,“ vysvětluje se na úvodních stránkách zprávy RIA k novému zákonu o bezpečnostních službách.
V závěru zprávy RIA čítající 198 stran se k tomu pak dodává: „Záměrem předkladatele je u výkonu všech soukromých bezpečnostních činností dosáhnout zejména: omezení nekalé konkurence v předmětné oblasti  – např. dumpingové ceny poskytovaných služeb,“ předkládá ministerstvo vnitra své důvody na straně 160 zprávy.

Stát se vypořádává s podhodnocením služby

Podle zprávy RIA hodlá stát implementovat svůj záměr do všech existujících „cenových zákonů“ a do zákonů o působnosti v oblasti cen. Nařízení,  které bude provedeno vyhláškou, má podle navrhovaného ustanovení zákona vypadat takto:

Ministerstvo vnitra stanoví minimální hodinovou cenu výkonu soukromé bezpečnostní činnosti

  1. a) ochrana osoby a majetku, a
  2. b) ochrana osoby a majetku v místech, objektech nebo prostorách, kde je zvýšené nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku, anebo ochrana kritické infrastruktury podle zákona o bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů.“.

K předmětnému § 93 pak ministerstvo vnitra v návrhu nového zákona uvádí důvody pro své nové oprávnění:  „Z hlediska identifikovaných problémů vyskytujících se dlouhodobě na trhu soukromých bezpečnostních služeb je třeba se důrazně vypořádat se stávajícím  podhodnocením ceny určitého druhu služby. Aby ke stejnému nešvaru nedocházelo i v budoucnu, tedy po nabytí účinnosti návrhu zákona, navrhuje se svěřit ministerstvu oprávnění při stanovení minimální hodinové ceny výkonu soukromých bezpečnostních činností ochrana osoby a majetku a ochrana majetku ve zvláštních případech.“

Regulace cen jako u léčiv nebo na dráze

Podle zprávy jde jen o další státní regulaci cen v řadě již existujících regulací: „Jedná se o obdobu oprávnění, kterými disponují příslušné resorty v rámci své působnosti prostřednictvím zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, kdy například ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost při uplatňování a regulaci cen u zdravotních výkonů, léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků, Ministerstvo dopravy mimo jiné stanoví rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění (tarify) v mezinárodní dopravě a provádí cenovou kontrolu v oblasti cen za užití dráhy, cen za přidělení kapacity dráhy a cen za poskytnutí služby prostřednictvím zařízení služeb atd,“ uvádí se doslova ve Zprávě.

Vzhledem k budoucímu postavení ministerstva tedy považuje předkladatel návrhu zákona za nezbytné, aby stanovení zmíněné ceny služby bylo svěřeno právě jemu, neboť jde o zásadní nástroj sloužící k prosazení cílů předkládaného návrhu zákona, uvádí vnitro v návrhu.

Irena Válová