Pelikán: Je nutné zasáhnout proti maření spravedlnosti včas

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: MSp

Sněmovna ve vládní novele trestního zákoníku zřejmě zpřesní nový čin maření spravedlnosti. Před závěrečným schvalováním na plénu to dnes poslancům doporučil ústavně-právní výbor. Odmítl návrh předsedy Marka Bendy (ODS), podle kterého by Sněmovna měla maření spravedlnosti z novely zcela vypustit.

Maření spravedlnosti míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. „Myslíme si, že je třeba bránit tomu, aby bylo možné beztrestně falšovat důkazy a předkládat je soudu,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc.

Výbor doporučil i se souhlasem ministerstva spravedlnosti úpravu Heleny Válkové (ANO), podle níž by se trestný čin výslovně omezil na věcné a listinné důkazy, navíc by musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by mohli využít účinné lítosti.

Žádné další změny výbor nepodpořil. Patřil k nim požadavek Jana Chvojky (ANO) na vyřazení tohoto činu ze zvlášť závažných, díky čemuž by kvůli němu nebylo možné nasazovat odposlechy. Benda a Chovojka neprosadili vypuštění svádění k tomuto činu. „Je nutné zasáhnout proti maření spravedlnosti včas,“ zdůraznil ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO).

Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.

Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách, z iniciativy Petra Sadovského (ANO) by se mohla prodloužit i promlčení doba těchto činů, což dnes výbor podpořil.

Předloha se věnuje i dalším oblastem. Upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí. Bendův návrh účinnou lítost u korupce nerozšiřovat ve výboru narazil. Sněmovna ale naopak pravděpodobně upraví vyhlašování rozsudků Nejvyššího soudu.

(čtk)