Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo, že Šlachtovi detektivové nesměli vyšetřovat policisty

Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo stíhání čtyř obviněných v případu, ve kterém figuruje bývalý policejní důstojník. „Za této procesní situace nelze Národní centrálu proti organizovanému zločinu považovat za orgán, který by byl příslušný k vydání napadených usnesení,“ tvrdí žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Rudolf Misák. Tento právní názor, na který náš sesterský Ekonomický deník narazil při prověřování závažných kauz by mohl zásadním způsobem ovlivnit i vyšetřování mediálně známých případů Vidkun a Bereta, v nichž také figurují příslušníci bezpečnostních složek.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci odebralo v roce 2014 zákonné vyšetřování v akci Vidkun, v níž jsou stíhání i dva příslušníci policie, Generální inspekci policejních sborů (GIBS). Případ pak přidělilo tehdejší ostravské expozituře Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Stejně tak učinilo po čase i pražské Vrchní státní zastupitelství v takzvané kauze Bereta, kde jsou stíháni jeden policista a celník. Po reorganizaci elitních policeních složek pak případ přistál v agendě Národní protidrogové centrály.

Kvůli těmto dvěma citlivým kauzám se delší dobu se vedou právní disputace, zda trestnou činnost příslušníků bezpečnostních složek mohou skutečně vyšetřovat policisté a ne pouze GIBS, která je k tomu účelu speciálně zřízena zákonem.

Vidkun

Kauza Vidkun se týká údajného ovlivňování některých trestních kauz. Přestože obvinění čelí dva vysoce postavení policisté – někdejší náměstek policie Olomouckého kraje Karel Kadlec a jeho podřízený Radek Petrůj, kauzu vyšetřuje ÚOOZ Dnes NCOZ), a nikoliv Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vyjma zmíněných policistů je obviněn i bývalý olomoucký hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil a byznysmen Ivan Kyselý. ÚOOZ na podzim 2015 zatkl i přítele Kyselého, bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera a šéfa olomoucké GIBS Tomáše Uličného. Ty však Šlachtovi detektivové z ničeho neobvinili.

Případ od počátku dozoruje, podobně jako v kauze Jindřicha Láta a spol., VSZ v Olomouci, které rozhodlo o tom, že jej nebude vyšetřovat GIBS.

Případy, v nichž figurují policisté, respektive příslušníci ozbrojených složek, má totiž podle zákona vyšetřovat pouze GIBS. Litera zákona ovšem v obou zmiňovaných případech dodržena nebyla. A to na základě rozhodnutí Vrchních státních zastupitelství v Olomouci a v Praze. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se pak v květnu 2016 zastal postupu pražské Vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jejíž úřad delegoval kauzu Bereta pod ÚOOZ. Zeman řekl, že výběr policejní složky, která bude konkrétní podezření vyšetřovat, je odpovědností dozorujícího žalobce. Na Bradáčovou se snesla identická kritika jako v případě Vidkunu, jakto, že případ nepředala GIBS, která by se měla trestnou činností policistů zabývat. “Státní zástupce je skutečně pánem přípravného řízení, to znamená, je to na jeho odpovědnosti, který policejní orgán bude určitou věc vyšetřovat,” shrnul Zeman.

Že jeho právní názor nemusí platit automaticky a paušálně ale naznačuje necelý rok staré rozhodnutí Zemanova podřízeného Rudolfa Misáka v jiné závažné kauze. Ekonomický deník se k rozhodnutí dostal při pátrání po tomto případu. Rozhodnutí žalobce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) přitom může zásadním způsobem ovlivnit vývoj ve vyšetřování v už zmiňovaném Vidkunu nebo Beretě.

Bereta

Protimafiánský útvar zatkl v kauze Bereta na jaře 2016 šéfa odboru korupce protikorupční policie Radka Holuba, když měl předávat informace z policejních databází soukromému detektivovi a bývalému policistovi Igoru Gáboríkovi. Zároveň proběhla domovní prohlídka u žalobkyně Dagmar Máchové a detektivové zatkli i celníka Pavla Šímu, který měl lustrovat zájmové osoby v celní databázi.

Detektivové ÚOOZ po zhruba pů roce obvinili i žalobkyni Máchovou ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku. Holuba policisté obvinili rovněž ze zneužití pravomoci, také z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči dat. Gáborík byl stíhán za navádění ke zneužití pravomoci a podplácení. Případ dozoruje pražské VSZ a nyní jej vyšetřuje Národní protidrogová centrála, respektive bývalí detektivové ÚOOZ, kteří pod ni s případem přešli.

Nezákonné obvinění

V čem tedy spočívá problém? Ekonomický deník zveřejnil informace o případu, v němž byl obviněn bývalý elitní policista z Ostravy Jindřich Lát. Jeho případ od začátku vyšetřoval ostravský ÚOOZ a první obvinění z podvodu Látovi sdělili detektivové této policejní expozitury. Že bude případ v gesci nikoli GIBS ale ÚOOZ, rozhodlo olomoucké Vrchní státní zastupitelství svým rozhodnutím z 25. června 2015. “Státní zástupce podle paragrafu 157, druhého odstavce písmene b) trestního řádu rozhodl o tom, že se trestní věc týkající se poznatku o podezření ze spáchání zločinů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a případně dalších zločinů jichž se mohl dopustit policista Policie ČR Jindřich Lát společně s dalšími osobami, odnímá Generální inspekci bezpečnostních sborů a přikazuje k prověření Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu,” stojí v usnesení olomouckých žalobců.

Žalobce tedy konkrétně využil v trestním řádu tohoto ustanovení: “Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu.“

Zákon o GIBS přitom kompetence vyšetřování trestných činů příslušníků ozbrojených složek stanoví jednoznačně. „Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky anebo příslušník inspekce, zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Policii České republiky nebo v inspekci nebo zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Celní správě České republiky anebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů.“

Olomoucký žalobce formální odnětí věci GIBS, která o kauze podle dostupných informací mimochodem neměla tušení, odůvodnil podezřením z propojení podezřelých osob s příslušníky GIBS. „Byla tak dána obava, že v případě provádění úkonů orgány GIBS by nebylo podezření z trestné činnosti řádně objasněno,“ napsal žalobce.

Jeho nadřízený z NSZ Rudolf Misák ale po přezkoumání stížností obviněných všechna obvinění zrušil. Takzvané delegační usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na ÚOOZ v Ostravě bylo totiž formulováno tak, že ÚOOZ má věc pouze prověřit. Nehovoří se v něm už ale o zahájení vyšetřování, což je další procesní fáze. „Tato formulace je v daném případě nejednoznačná a neurčitá, a to v tom směru, že z ní není jednoznačně zřejmé, zda se odejmutí nebo přikázání věci týká výhradně fáze prověřování (tj. fáze před zahájením trestního stíhání) nebo zda zahrnuje vedle fáze prověřování rovněž fázi vyšetřování. Případně se vztahuje i na další úkony trestního řízení po skončení přípravného řízení,“ zanalyzoval rozhodnutí olomouckých žalobců Rudolf Misák z Nejvyššího státního zastupitelství.

Žalobce tak dovodil, že olomoucké delegační usnesení nasvědčuje tomu, že ÚOOZ měl údajnou trestnou činnost Jindřicha Láta a dalších lidí jen prověřit. A vyšetřování už měla provádět jiná složka. „Je nutno uvést, že z předloženého spisového materiálu nevyplývá, zda se orgány činné v trestním řízení zabývaly tím, zda důvody pro delegaci trestní věci Policii ČR nadále trvají i pro další fáze trestního řízení, které navazují na fázi prověřování, či zda naopak tyto důvody pominuly,“ konstatuje Misák.

A upozorňuje, že olomoucký žalobce už nevydal další rozhodnutí, kterým by jednoznačně rozhodl o delegaci policii i pro fáze trestního řízení, které navazují na fázi prověřování. „Za této situace nelze policejní orgán Národní centrály proti organizovanému zločinu (nástupce ÚOOZ – pozn. red.), expozitura Ostrava, považovat za orgán, který by byl příslušný k vydání napadených rusnesení. Napadená usnesení je proto nutno z tohoto důvodu považovat za nezákonná. Stížnostní orgán tedy shledal závažnou vadu řízení, která vydání všech napadených usnesení předcházela, a proto mu nezbylo, než všechna napadená usnesení zrušit,“ napsal Rudolf Misák.

Kam s ním? Na GIBS

Dále Misák konstatoval, že je nutné, aby bylo náležitě posouzeno, jestli důvody pro delegaci věci na Národní centrálu proti organizovanému zločinu i nadále trvají i do další fáze trestního řízení, nebo pominuly. „Orgán, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je při novém rozhodování vázán právním názorem, který vě věci vyslovil orgán nadřízený, a je povinen provést úkony, jejichž provedení tento orgán nařídil,“ uzavírá vyhovění stížnosti ex-policisty Jindřicha Láta a tří spoluobviněných žalobce z Brna Rudolf Misák.

Případ nakonec z olomouckého státního zastupitelství doputoval na stůl pražských kolegů a nová obvinění už podezřelým z trestné činnosti sdělovala generální inspekce. Případ je analogický s výše popisovanými operacemi ÚOOZ Vidkun a Bereta. Přestože si obvinění na delegaci věci ÚOOZ a obejití GIBS také stěžovali, jejich stížnosti ale oslyšeny nebyly.

Například žalobce z Olomouce Petr Šereda v červenci 2014 odňal kauzu Vidkun GIBS a chopili se jej detektivové ÚOOZ. Šereda to odůvodnil tím, že se páchání trestné činnosti podílejí ve vzájemné součinnosti policisté a příslušníci inspekce. „Podezřelé osoby mají mít přátelské vztahy s ředitelem GIBS Ivanem Bílkem… …Byla dána obava, že by nebylo podezření z trestné činnosti řádně vyšetřeno,“ stojí v Šeredově odůvodnění odebrání případu GIBS. Dále také uvedl, že GIBS nedisponuje technickými i personálními prostředky a znalostmi, které umožňují odhalení takovéhoto typu obtížně detekovatelné trestné činnosti, jako ÚOOZ.

Proti stíhání si obvinění podali stížnost. Tentýž žalobce Rudolf Misák, který kvůli chybě žalobců zastavil stíhání v kauze expolicisty Jindřicha Láta, ale stížnosti, přestože delegace případu na ÚOOZ byla zcela identická, v lednu 2016 nevyhověl. Co je na rozhodnutí Misáka zarážející, že opět argumentuje úzkými vztahy podezřelých na šéfa inspekce Ivana Bílka. Ten ovšem ve své funkci skončil posledního listopadu 2015, tudíž vyšetřování GIBS zcela logicky ovlivňovat nemohl.

Naprosto analogická situace pak následovala v kauze Bereta. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová ji v září 2014 odňala GIBS. Delegaci pak odůvodnila tím, že ÚOOZ vedl ve věci prověřování déle jak jeden rok. „Disponuje osobní a místní znalostí, která mu umožňuje věc do budoucna úspěšně prověřit a která je rovněž předpokladem efektivního a úplného pověření zjištěných podezření,“ napsala Bradáčová. Dále vysvětlila, že ÚOOZ  vyhodnocuje výstupy z řady operativně pátracích úkonů a přenesení působnosti na policejní orgán, který ve věci nebyl doposud činný, ačkoli příslušnost vyplývá ze zákona (míněna GIBS – pozn. red.), se jeví jako neúčelné a neefektivní. Bradáčová proto přikázala věc i k provádění veškerých úkonů v trestním řízení. O stížnostech obviněných pak rozhodoval loni v lednu žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Pavel Bernát. Odnětí věci zákonnému zpracovateli bez výhrad schválil.

S ohledem na to, že základní náplní Nejvyššího státního zastupitelství má být vykonávání dohledu nad vrchními státními zastupitelstvími a sjednocování interpretace právních otázek, jsou popisovaná tři rozhodnotí naprosto absurdní. Jeden státní zástupce rozhodl ve dvou identických případech diametrálněopačně a dalšímu pak postačí k legalizaci kroků odůvodnění, že zvolený policejní orgán disponuje osobní a místní znalostí kauzy, takže zákonného složky GIBS není vůbec zapotřebí.

Ekonomický deník proto oslovil několik právních expertů, zda by se právní výrok NSZ v kauze Jindřicha Láta mohl promítnout i do zmiňovaných kauz Vidkun a Bereta. Například advokát Petr Toman pak zmínil, že podobný problém s delegací případu se objevil v kauze někdejšího šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka z roku 2007, kde o finální delegaci – tedy zpracovateli – rozhodla Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká.

Podle Tomana by právní názor Nejvyššího státního zastupitelství v kauze expolicisty Jindřich Láta mohl být aplikován i na obě zmiňované kauzy, v nichž figurují příslušníci bezpečnostních složek. „Obecně by takový názor měl být stejně brán jako judikatura. U Čunka to bylo odňato právě pro fázi prověřování a nechali si to i k vyšetřování. To bylo označeno za nelegitimní,“ míní Toman. Podle Tomana proto bude klíčové zjištění, pro jaké fáze byly kauzy Vidkun a Bereta odňaty z kompetence GIBS, zda pouze pro prověřování nebo i vyšetřování. „Pokud nepadla nějaká jiná rozhodnutí, mohlo by to ovlivnit i tyto zmiňované případy. Rozhodně by se to v rámci výkonu dohledu použít dalo. Otázka věcné příslušnosti musí být zkoumána vždy,“ dodal Petr Toman.

Advokát Filip Princ, podobně jako jeho kolega Toman, připomněl případ Jiřího Čunka. „Obvinění mohou napadnout to, že bylo narušeno jejich právo na spravedlivý proces. Protože se to přípravné řízení odehrávalo jinde, než mělo,“ uzavřel Filip Princ.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník