Ekonomický deník: Detektivové ÚOOZ stojící za VIDKUNem, Oleo Chemical a Nagygate míří na GIBS

Sídlo Generální inspekce bezpečnostních sborů Foto: GIBS

Bylo jen otázkou času, kdy se z klidového režimu po reorganizaci elitních policejních složek přesunou na zajímavé posty. Na Generální inspekci bezpečnostních sborů podle zjištění Ekonomického deníku nastupují tři bývalí vysoce postavení detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Pojí je účast na vyšetřování zpackaného případu údajných politických trafik za vlády Petra Nečase, nebo aktivit lobbisty Iva Rittiga. Ale především úzký vztah k jejich bývalému šéfovi Robertu Šlachtovi. Jeden z nich, Marek Foglar, byl v minulosti navíc dokonce v přímém kontaktu s miliardářem Andrejem Babišem, když ještě nebyl v aktivní politice.

Jména detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Marka Foglara, Pavlíny Foglar Marušincové a Davida Plecitého bylo možné nalézt téměř u všech zásadních kauz, které v nedávné minulosti otevřel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Poslaneckých trafik v takzvané aféře Nagygate, výrobce biopaliv Olea Chemical, provizí z jízdenek pražského Dopravního podniku, nebo olomouckého Vidkunu.

Po odchodu šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty kvůli reorganizaci policejních sborů z léta 2016 se zmínění lidé schovali „do závětří“. Marek Foglar, který jako jediný z popisovaných podepsal otevřený dopis proti reorganizaci policie, skončil jako analytik na Vrchním státním zastupitelství. Jeho manželka pak byla nějaký čas na mateřské se dvojčaty. David Plecitý pak zamířil na ministerstvo financí, konkrétně na Finančně analytický útvar (FAÚ), který se zabývá praním špinavých peněz.

Všichni tři by podle informací Ekonomického deníku měli po jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radima Dragouna zamířit na inspekci. Respektive Pavlína Foglar Marušincová už podle informací Ekonomického deníku nastoupila na sekci trestního řízení. Do GIBS pak zamířil i bývalý příslušník protikorupční policie Vladimír Zavřel, který měl dostat hned jednu z nejvyšších platových tříd. „Na GIBS by měli nastoupit Marek Foglar, podle všeho jako náměstek a David Plecitý z FAÚ,“ potvrdilo Ekonomickému deníku hned několik zdrojů z bezpečnostní komunity. „Z GIBS už kvůli obsazování postů těmito lidmi odchází, nebo zvažuje odchod, čtyřicet lidí,“ podotkly tyto zdroje.

Po nástupu hnutí ANO do politiky bylo otázkou času, kdy se tito „prověření“ policisté, kteří se aktivně podíleli na pádu vlády Petra Nečase v létě 2013, opět objeví v nějaké složce, a budou mít v kapse znovu služební odznak. Situace se ukázala jako vhodná po nástupu Babišovu establishmentu příhodného ředitele GIBS Romana Dragouna, bývalého šéfa státního zastupitelství v Lounech. Andrej Babiš už tak má po obstoupení civilní rozvědky pod palcem další důležitou bezpečnostní složku. Proč?

Vyvolení bez výběrového řízení?

Nejblíže Andreji Babišovi byl plukovník Marek Foglar. Ten se s oligarchou v minulosti stýkal původně pod krycím jménem Šípek, Babiš ale nakonec odhalil, že šlo o krycí jméno, jak popsal podrobně v roce 2015 týdeník Reportér. Foglarův detektivní rukopis pak nesou kauzy Tatra (ve které nakonec soudy osvobodily hlavní podezřelé exministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michaela Smrže – pozn. red.), kauza Nagyová nebo výrobce biopaliv Oleo Chemical. „Je zadokumentováno, jak se Marek Foglar stýkal s majiteli příbramského Ravaku, kteří se pokusili získat Oleo Chemical poté, co to nevyšlo Andreji Babišovi,“ sdělil další z informačních zdrojů Ekonomického deníku. Manželka Pavlína Folgar Marušincová se podílela na vyšetřování případů podobného ražení. David Plecitý pak řešil poslanecké trafiky, spolu s velitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou například v srpnu 2013 podepsal žádost data z Poslanecké sněmovny kvůli zmiňované kauze. Plecitý byl také aktivní v případu Vidkun, údajného proplétání byznysu, politiky a policejního vyšetřování. Nebo se podílel na vyšetřování provizí z výroby jízdenek pražského Dopravního podniku a papírny Neograph, vlastněné bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti. Plecitý se svým nadřízeným Josefem Brožem (také bývalým příslušníkem Státní bezpečnosti – pozn. red.) před deseti lety Dopravní podnik varovali před tím, že se mohou objevit zdařilé padělky, a Dopravní podnik následně na základě jejich aktivit přistoupil k tomu, že si najal papírnu Neograph. Poté, co se majitelé rozhádali, a vyplynulo najevo, že papírna měla posílat provize společnosti Cokeville Assets do Karibiku, spojované s lobbistou Ivo Rittigem, se aktivně podílel na vyšetřování. Část této kauzy, ve které stanuli na lavici obžalovaných Sittové senior a junior, na rozdíl od od podobného příběhu společnosti Oleo Chemical skončilo jejich osvobozením. Specialista na padělání David Plecitý byl podle zjištění Ekonomického deníku v úzkém kontaktu s jedním z obžalovaných, Vladimírem Sittou mladším. „Vladimír Sitta mladší školil příslušníky Plecitého odboru padělání z ÚOOZ, dokonce spolu byli na dovolené,“ tvrdí Ekonomickému deníku další z informačních pramenů. Blízkost obou mužů už popsal sesterský server Česká justice zde.

Ekonomický deník se pokusil kvůli zjištění ohledně nestandardního nástupu nových příslušníků GIBS chtěl zjistit, zda prošli výběrovým řízením. Nebo na základě jakého klíče na GIBS nastoupili, nebo by měli nastoupit. Žádné odpovědi jsme ale nedostali. Až po naléhání tiskový mluvčí GIBS Martin Strouhal uvedl, že se k zaslaným otázkám nebude vyjadřovat. „Otázky interního a personálního charakteru jsou čistě věcí vntiřních procesů generální inspekce a nebudeme to nijak komentovat,“ zareagoval Martin Strouhal na otázky Ekonomického deníku. Ekonomický deník ale trvá na tom, že informace, jakým způsobem jsou obsazovány vlivné posty na GIBS, jsou jednoznačně otázkami veřejného zájmu.

Ekonomický deník je v této souvislosti nucen čtenáře upozornit, že to není poprvé, co GIBS pod vedením nového ředitele Radima Dragouna zcela ignoruje otázky novinářů. Na některé zaslané emaily totiž nepřichází odpověď. Ani alespoň odmítnutí podobného typu, jaké zaznělo z úst mluvčího inspekce. „Vedení instruuje mluvčího, jak má k jakým dotazům přistupovat. Řídí ho pokyny shora. Když dostane pokyn, že na některé otázky nemá vůbec reagovat, tak na ně prostě vůbec nereaguje,“ uzavřel poslední ze zdrojů Ekonomického deníku.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník