Advokáti budou zřejmě vystupovat jako kolizní opatrovníci nezletilého dítěte

Foto: Pixabay

Česká advokátní komora se začíná zabývat možností, že advokát bude v některých případech zastupovat dítě v případě opatrovnických sporů. Podle předsedkyně Unie rodinných právníků Daniely Kovářové totiž dochází ke střetu zájmů, protože „sociálka“ v určitých případech vystupuje jako jedna ze stran. Cestu k zastupování v opatrovnických věcech advokáty otevřel již před časem Ústavní soud, který dosavadní praxi označil za protiústavní.

„OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí) působí ve dvojím postavení: jako orgán, který prošetřuje výchovné prostředí dětí a podává objektivní zprávy soudy, a dále jako kolizní opatrovník, který dítě formálně zastupuje zejména v konfliktu mezi rodiči,“ vysvětluje Daniela Kovářová s tím, že v dualitě je problém spočívající ve střetu zájmů. Navíc zaměstnanci OSPOD nebývají právníci a obtížně se orientují ve stále obtížnějším občanském soudním řádu a zákonu o zvláštních řízeních soudních. Do třetice před nedávnem Ústavní soud skutečně potvrdil, že onen konflikt zájmů je špatně a že tentýž OSPOD nemůže stát v této dvojjediné roli. Posledním důvodem je personální nouze na OSPOD a poměrně značná fluktuace zaměstnanců.

Specializace advokáta opatrovníka je nutná

Jako schůdná varianta se podle advokátky nabízí, že OSPOD zůstane první role, zatímco funkci kolizního opatrovníka by mohli převzít advokáti. „Věcný záměr nového civilního procesu také počítá se zavedením advokátského procesu a ani advokáti či Česká advokátní komora se novým kompetencím nebrání. Unie rodinných advokátů tento záměr také podporuje, ovšem jako nezbytnou podmínku vidí specializaci advokáta na rodinnou a opatrovnickou problematiku a celoživotní vzdělávání v psychologii dítěte, řešení konfliktů, mediaci apod,“ uvádí advokátka.

Komplikací by ovšem mohla být podle Kovářové finanční stránka, protože advokátní tarif „oceňuje“ funkci procesního opatrovníka naprosto směšnými částkami, což by mohlo znamenat, že nebude dost advokátů ochotných se této role ujmout. „Pokud by v budoucnu tato agenda byla určena výlučně advokátům, bude nutné podívat se také na finanční stránku. V současnosti ji advokáti vykonávají za 400 Kč za úkon,“ dodává Kovářová.

Problematikou se již také zabývala sekce pro rodinné právo České advokátní komory a dospěla k následujícím závěrům: Funkci kolizního opatrovníka nezletilého dítěte může vykonávat advokát, ovšem za předpokladu, že se na problematiku specializuje. „Některé soudy již rodinné advokáty jako kolizní opatrovníky ustanovuji,“ říká Anna Márová z vedení této sekce. „Specializace je však nezbytná, opatrovník musí být vzdělán v dětské psychologii a v mnoha souvisejících kompetencích.“

Plán však obsahuje systémový problém: mlčenlivost

Otázka opatrovnictví se dostala i na jednání představenstva ČAK a to právě na základě materiálu předloženém Kovářovou „Kolizní opatrovník nezletilého dítěte“. Předseda ČAK Vladimír Jirousek v této souvislosti prohlásil, že neshledává relevantní, aby advokát, který je nadán svou nezávislostí a podřazen povinnosti mlčenlivosti, vykonával funkci opatrovníka nezletilého dítěte, a to mimo jiné s ohledem na skutečnost, že se stává součástí sporných vztahů, které v jakési podobě, tj. ve vztahu k zájmům dítěte, musí řešit, navíc je povinen spolupracovat se soudem, tomu poskytovat informace v zájmu dítěte, což znamená, že musí tyto informace nějakým způsobem zjišťovat. Otázka nezbytné loajality advokáta ke státní správě se přímo nabízí.

Podle místopředsedy Tomáše Sokola otázek tohoto a obdobného druhu je celá řada v návaznosti na značný počet „opatrovnických institutů“, v nichž lze předpokládat vystupování advokáta, které vždy bude spojeno s otázkou zásahu do nezávislosti či povinnosti mlčenlivosti nebo loajality jak ke klientovi, tak na druhé straně ke státní správě. Za těchto okolností je přesvědčen, že jde svým způsobem o zásadní systémový problém, před kterým se nelze schovat a který je třeba analyticky řešit. Na základě toho má být vypracována analýza, která bude předloženo jak sekci pro rodinné právo, tak sekci pro soukromé právo a sekci pro advokátní právo.

Dušan Šrámek