Institut přísedících podle Kněžínka odpovídá principům zlidovění práva z 50. let

Přísedící u soudu v kauze exšéfa Věcí veřejných Víta Bárty Reprofoto: ČT

Přísedící „z lidu“ by v budoucnosti mohli rozhodovat v menším počtu soudních řízení. V Poslanecké sněmovně to při interpelacích naznačil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Zatímco jeho předchůdce Robert Pelikán chtěl prosadit pro přísedící 50 korun na den navíc, současný šéf resortu spravedlnosti o zvýšení honorářů neuvažuje.

Náhrada mzdy, cestovné a 150 korun za den jednání. Takové ohodnocení mají laičtí přísedící u soudů. Na zvýšení odměn se dlouhodobě ministrů ptá poslanec TOP 09 František Vácha. „Náhrady byly zavedeny v roce 1992 ve výši 22 korun, v roce 1996 se zvýšily na 150 korun za den. Za jeden den sezení toho přísedícího u soudu ta náhrada je 150 korun. Je to na to, aby tam dojel na ten soud, najedl se a mohl odjet zpátky. Já si myslím, že 150 je už v dnešní době velmi málo, zvlášť třeba v Praze, a proto pravidelně apeluji na ministra spravedlnosti, jestli by nešlo tyto náhrady zvýšit,“ tázal se v Poslanecké sněmovně nyní Kněžínka. Z rozpočtu ministerstva ročně přísedící ukrojí 14 milionů korun. Funkci přísedících vykonávají zejména lidé v důchodu, což v minulosti kritizovali i předsedové soudů.

Kněžínek už v nedávném rozhovoru pro Českou justici naznačil, že role přísedících by měla být řešena v rámci plánované novelizace zákona o soudech a soudcích, jejíž předložení je plánováno na druhé čtvrtletí příštího roku. „Je to něco, co nemá být a není výdělečnou činností. Ta právní úprava od samého počátku to chápe jako do jisté míry čestný výkon veřejné funkce, kde tomu přísedícímu náleží jednak náhrada ušlé mzdy, pokud je tedy pracující nebo zaměstnanec nebo v jiném obdobném poměru. Pokud podniká, tak v zásadě mu také náleží náhrada ušlé mzdy, nicméně tady je to tedy limitováno,“ připomněl ve své odpovědi Kněžínek. Pokud přísedící nedoloží své příjmy, je náhrada limitována 80 korunami za hodinu, maximálně může činit 650 korun na den. Plus zmíněných 150 korun na den a cestovné.

Podle Kněžínka je třeba si ujasnit, co od přísedících justice a lidé očekávají. „Je to institut, který do jisté míry odpovídá principům zlidovění práva ještě z 50. let, kdy laici-přísedící mohou i v právních otázkách přehlasovat soudce profesionála. Takže my se chceme v prvé řadě zamyslet nad tím, jestli by se neměl omezit okruh věcí, ve kterých rozhoduje senát složený z profesionála a dvou přísedících, jestli by nemělo být častěji rozhodováno samosoudcem, a pokud bychom samozřejmě našli nějaké řešení, které umožní ušetřit ty prostředky na hodinách a dnech strávených na tom jednání, tak samozřejmě pak bude asi dán poměrně dobrý prostor pro to, aby se zvýšily odměny,“ dodal ministr.

V civilním procesu rozhoduje senát s účastí přísedících jen pří řízení před okresním soudem ve věcech pracovních. V trestním řízení pak při řízení před okresním soudem a krajským soudem, jestliže rozhoduje jako soud prvního stupně a rozhoduje o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice je minimálně pět let.

(epa)