Foto: Pixabay

Opatrovníkem dítěte by mohl být ze zákona advokát

Unie rodinných advokátů podporuje záměr, podle kterého by jako opatrovník dítěte před soudem byl zpravidla advokát. Návrh vzešel před v rámci připomínkového řízení k novele občanského soudního řádu týkající se exekucí od bývalého ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojky (ČSSD) jako zásadní připomínka. Projednání návrhu narazilo v Legislativní radě vlády, která vrátila novelu Ministerstvu spravedlnosti k přepracování. Ministerstvo spravedlnosti ve vypořádání připomínek uvedlo, že problematika bude řešena v rámci přípravy nového civilního procesního předpisu. 

„Navrhuji, aby jako opatrovník dítěte před soudem byl stanoven zpravidla advokát, protože ve složitějších typech řízení, jejich účastníkem je nezletilé dítě, je nezbytné zabezpečit pro dítě kvalifikované právní zastoupení advokátem,“ uvádí se v materiálech z připomínkového řízení. Může se jednat např. o řízení o udělení souhlasu soudu s právním jednáním dítěte, které se týká existujícího nebo budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění ve smyslu § 898 NOZ, v řízení o pozůstalosti, v řízení o náhradě škody nebo o jiných majetkoprávních záležitostech apod.

Výjimka pouze rodinné poměry

Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jež je jako opatrovník obvykle stanoven, je specializován na jiné typy řízení a nedisponuje pracovníky se zaměřením na tuto oblast práva. Zastoupení advokátem je přitom důležité nejen k zajištění kvalifikované ochrany nejlepšího zájmu dítěte, ale i potřebné nestrannosti, uvedl Chvojka dále s tím, že ve prospěch zastoupení dítěte advokátem se vyslovil též Ústavní soud v nálezu I. ÚS 3304/13 ze dne 19. 2. 2014: „pokud soud ustanovuje dítěti jako straně sporného občanskoprávního řízení opatrovníka, měl by zpravidla s ohledem na nejlepší zájem dítěte ustanovit advokáta“. Zastoupení dítěte advokátem bylo dále posíleno i v trestně-právním řízení, kdy jej v některých případech soud obligatorně ustanoví pro řízení opatrovníkem dítěte.

Ze zákona by byla přípustná pouze jediná výjimka, a to pokud jde o zastoupení dítěte v občanském soudním řízení, ve kterém se primárně posuzuje otázka výchovy dítěte a rodinných poměrů dítěte, kde je důvodný přednostní výběr orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako opatrovníka dítěte, pokud tuto úlohu nemůže vykonávat rodič či osoba blízká.

Podmínkou specializace

„Návrh novely občanského soudního řádu předložený ministrem pro lidská práva Unie rodinných advokátů v každém případě vítá. Advokáti působící v opatrovnickém řízení jsou obvykle rodinnými odborníky a odborně i procesně jsou připraveni působit jako ustanovení opatrovníci nezletilého dítěte,“ konstatuje v této souvislosti prezidentka Unie Daniela Kovářová.
Naopak by podle ní byla velmi žádoucí byla podmínka specializace na rodinné a opatrovnické oblasti pro každého advokáta, který by měl o ustanovení v této agendě zájem. Unie rodinných advokátů další vzdělávání advokátů jednoznačně podporuje a je připravena podobně jako Česká advokátní komora přispět k vysoké odborné i profesní úrovni všech kolegů, kteří by o spolupráci měli zájem. „Pro úplnost dodávám, že již nyní bývají advokáti do této funkce ustanovováni,“ dodává Kovářová.

Opatrovník i právní zástupce

Pro posílení role advokáta jako opatrovníka nezletilého je místopředseda České advokátní komory (ČAK) Tomáš Sokol. Jak uvádí, trestní zákoník rozeznává opatrovníka obviněného (§ 34), opatrovníka zúčastněné osoby (§ 42) a opatrovníka poškozeného (§ 45). Ve všech třech případech zákonodárce zakotvil, že podmínkou výkonu této funkce je souhlas osoby, která se má stát opatrovníkem; jedinou výjimku z tohoto pravidla představuje situace, kdy opatrovníkem se má stát advokát; v takovém případě se souhlas nevyžaduje. „Vycházím tedy z toho, že úmyslem zákonodárce bylo jednoznačně deklarovat, že předseda senátu (a v přípravném řízení státní zástupce) může jako opatrovníka dané osoby kdykoli, a bez jeho souhlasu, ustanovit advokáta, který pak tuto činnost vykonává jako výkon advokacie, říká Sokol. „Ustanovení advokáta opatrovníkem v trestním řízení je tedy zcela zákonný postup a není ani v rozporu se zákonem o advokacii. Nepochybuji ani o tom, že advokát je schopen úlohu opatrovníka v jakékoliv zákonem předpokládané podobě zvládnout.“

Je podle něj ovšem třeba připomenout dva další nepřehlédnutelné aspekty. Prvým je vztah mezi opatrovníkem a opatrovaným. Podle § 16 odst. 1 zákona o advokacii je advokát povinen řídit se pokyny klienta, pokud nejsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem. V případě advokáta – opatrovníka je na jedné straně advokát, na druhé straně není klient, ale opatrovaný.  Opatrovník je, striktně nahlíženo, nad opatrovaným, tedy může rozhodovat za něj, tedy i bez ohledu na přání či pokyny opatrovaného. Byť by je jistě měl brát maximálně v úvahu. „Ovšem, je jasné, že je-li advokát opatrovníkem pětiletého dítěte, asi těžko lze očekávat, že se bude pídit…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

 Dušan Šrámek