Poslanci se přeli o „nucení“ k překladům, tlumočníci se budou řídit vlastním zákonem

Poslanecká sněmovna Foto: archiv

Soudní tlumočníci a překladatelé se zřejmě budou řídit samostatným zákonem, který upraví jejich činnost. Vládní předlohu dnes schválila s úpravami Sněmovna. Zákon, který nyní zamíří k posouzení senátorům, stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od roku 2021.

Největší boj se v dolní komoře strhl o úpravu, jež by dala překladatelům právo odmítnout úřadům překlad odborných textů z oborů, kterým nerozumí. Zatímco ústavně právní výbor ji podpořil, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) se postavil z obav ze zneužívání proti. Překladatelé by podle něho mohli práci pro úřady odmítat a věnovat se komerční činnosti, která je finančně zajímavější. „Může nastat situace, že nedokážeme sehnat tlumočníka,“ uvedl.

Naopak zastánci pozměňovacího návrhu varovali před nekvalitními překlady textů, kterým překladatel nebude rozumět. „Přijde mi to jako z doby komunismu. Nemůžeme nikoho nutit,“ řekl předseda frakce Pirátů Jakub Michálek. Sněmovna nakonec potvrdila Kněžínkovo stanovisko a úpravu neschválila.

Zkrátí se však z deseti na tři roky doba, po kterou překladatelé musejí překlady uchovávat. Tlumočníci také budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva.

Podobně jako v případě návrhu zákona o znalcích poslanci schválili nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100.000 korun na 75.000 korun. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude pod ministerstvem spravedlnosti, nikoli na krajských soudech.

Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům. Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je již tlumočníků dostatek.

Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti, poplatek za ni bude 3000 korun.

Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.

(čtk)