ÚS: Justice musí zajistit cizincům řádné tlumočení trestního příkazu

ÚS připomněl, že trestní příkaz patří mezi písemnosti, které musí být obviněnému písemně předloženy, pokud on sám neprohlásí, že překlad nepožaduje

Soudy mají povinnost zajistit cizincům řádné tlumočení trestního příkazu a srozumitelně je poučit o možnosti podat opravný prostředek. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti Ukrajinky, která u českého soudu neměla obhájce a tvrdí, že tlumočnice jí při jednání nepřeložila všechny podstatné informace. Chyboval Okresní soud v Liberci, ÚS mu zakázal, aby pokračoval v porušování ženiných práv.

Ukrajinka ve zkráceném přípravném řízení čelila podezření z padělání a pozměnění veřejné listiny. V říjnu 2017 ji soud při vazebním zasedání potrestal formou trestního příkazu šesti měsíci vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Zároveň rozhodl o vyhoštění.

Žena se údajně na místě vzdala práva využít opravný prostředek. Až poté si zvolila obhájce, který jejím jménem podal odpor. Okresní soud ale nadále pokládal trestní příkaz za pravomocný, protože se Ukrajinka svého práva vzdala. V ústavní stížnosti pak žena uvedla, že při vazebním zasedání neměla přesné informace a nerozhodovala se při znalosti všech následků. Tlumočnice jí prý řádně nepřeložila poučení o opravném prostředku.

ÚS připomněl, že trestní příkaz patří mezi písemnosti, které musí být obviněnému písemně předloženy, pokud on sám neprohlásí, že překlad nepožaduje. „V protokolu o průběhu vazebního zasedání není uvedeno nic o tom, zda byl stěžovatelce písemný překlad trestního příkazu doručen, zda byla poučena o možnosti tento překlad nepožadovat, ani zda této možnosti využila,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. V protokolu chybí jakékoliv zmínky o rozsahu tlumočení a případném poučení Ukrajinky.

ÚS také poukázal na to, že mezi zadržením ženy a vydáním trestního příkazu uplynul jen asi jeden den, přičemž vazební zasedání trvalo něco přes půl hodiny. Žena tak musela činit závažná rozhodnutí pod časovým tlakem.

„To vše za situace, kdy stěžovatelka nebyla zastoupena obhájcem a byla cizinkou, u níž je důvodné předpokládat, že se nevyzná ve všech procesních souvislostech českého trestního řízení alespoň tak, jak je možno požadovat po státních občanech České republiky,“ stojí v nálezu.

(čtk)