Znalce už nebudou jmenovat předsedové soudů. Poslanci poslali nový zákon do Senátu

Zákon o znalcích míří do Senátu Foto: archiv

Soudní znalci se zřejmě budou muset od roku 2021 řídit podle nových přísnějších pravidel, která by měla zkvalitnit jejich práci. Schválila to dnes Sněmovna. Ve vládní předloze mimo jiné zachovala až půlmilionovou sankci za pochybení znalců. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Sněmovna odmítla požadavek vlády na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Poslanci rozhodli o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní návrh to od ústavů nevyžadoval.

Poslanci na návrh bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (za ANO) rozhodli také o tom, že výše smluvních odměn znalců nebude uváděna v evidenci znaleckých posudků. Zrušili také povinnost ministerstva tyto odměny přezkoumávat. Znalci by mohli mít vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Na návrh Jakuba Michálka (Piráti) poslanci zpřísnili požadavky na znalecké posudky – měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.

Sněmovna v zákoně snížila horní hranici sankce pouze za nejméně závažné přestupky, a to ze 100.000 korun na 75.000 korun. Vládou navrhovanou až půlmilionovou pokutu za nejzávažnější provinění zachovala. Přimlouval se za to ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) s poukazem na stamilionové obraty znaleckých kanceláří. Platný zákon je umožňuje potrestat za pochybení sankcí ve výši maximálně 400.000 korun.

Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně jsou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco kabinet vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, Sněmovna délku praxe snížila na polovinu.

Podle Kněžínka by znalecké posudky do budoucna měly být zpracovány elektronicky. Znalci nově budou muset mít zřízenou datovou schránku, ministr si od toho slibuje efektivnější a levnější komunikaci ze strany orgánů veřejné moci. Na tiskové konferenci také vyjádřil přesvědčení, že přísnější podmínky neodradí nikoho, kdo chce práci vykonávat poctivě.

Znalcům chtěla vláda nově uložit povinné pojištění za škodu, kterou by případně mohl jejich posudek způsobit. Sněmovna povinné pojištění omezila na znalecké kanceláře.

V doprovodné novele souvisejících zákonů poslanci mimo jiné zachovali model, podle něhož soudem nařízené pitvy provádějí dva patologové, nikoli jen jeden. Zrušili také změnu občanského soudního řádu, čímž zachovali právo účastníka civilního řízení předložit oponentní znalecký posudek, který by nemohl být soudem přijat „pouze jako listinný důkaz“, uvedla Válková.

Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Platná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoli stát.

(čtk)