Důkazy z trestního řízení v civilním řízení

    Státní zastupitelství má v civilním řízení jiné pravomoci než v řízení trestním. Nemůže libovolně užít v civilním řízení důkazy z trestného řízení, zvláště je-li ve stádiu přípravného řízení trestního. Ve zvýšené míře to platí o důkazech, které narušují ústavou chráněná základní práva. Takovým právem je právo na ochranu listovního tajemství, jiných písemností i záznamů, včetně zpráv podávaných telefonem nebo obdobným zařízením. Patří sem i mejlová komunikace. Listina základních práv a svobod umožňuje výjimky, které stanoví zákon, ale ty toto narušení vážou na konkrétní účel.

    Zákonem, který umožňuje narušit základní práva je i trestní řád. Účelem je získání důkazů v rámci trestního řízení. Smyslem získání těchto důkazů a prolomení základního ústavního práva podle trestního řádu je jejich užití v trestním řízení.

    V jiných řízeních jich může být užito jen velmi omezeně při souhlasu těch, jejichž základní práva jsou dotčena. Nejvyšší správní soud judikoval, že nelze ani v kárném řízení se soudci a státními zástupci užít odposlechy z trestního řízení. V jiném případě tuto možnost připustil ojediněle, když s tím souhlasí ti, do jejichž práva bylo odposlechy zasaženo, nebo pokud by šlo o důkaz nevinny kárně obviněného. Ale žádný zákon neumožňuje narušit ústavně chráněné listovní tajemství a tajemství obdobných zpráv z důvodu působnosti státního zastupitelství v civilním řízení.

    Takovým jednáním by byl narušen princip rovnosti účastníků v civilním soudním řízení. Jiný účastník zpravidla nemůže čerpat důkazy z přípravného trestního řízení. Proto by ponechání této možnosti státnímu zastupitelství rozmetalo zásadu rovnosti účastníků (rovnost zbraní).

    Navíc užití protokolu o výslechu svědka z trestního řízení obchází svědeckou výpověď před civilním soudem, kde by jiné osoby mohly klást svědkovi otázky – účastníci, ale i civilní soud. Je-li nutné nějakou osobu vyslechnout, má ji vyslechnout civilní soud přímo dle občanského soudního řádu a ne užívat protokolu zhotoveného z výslechu svědka podle trestního řádu.

    Často se vyhrožuje trestním stíháním. Pokud tak však činí státní zastupitelství v rámci svých podání v civilním soudním řízení jde o projev zneužití moci. Je zřejmé, že postižené osoby pod hrozbami státního zastupitelství budou v civilním řízení jednat jinak, než by jednaly dle své svobodné vůle, neboť budou vnímat výhrůžky jako reálnou hrozbu toho, kdo je trestním stíháním může postihnout, byť bude nezákonné a nedůvodné. Takové výhrůžky jsou v rozporu se zásadou, že státní moc má sloužit občanům a je vázána zákonem.

    Zdeněk Koudelka

    Sdílejte
    Předchozí článekŠedesát procent zastupitelů bylo obžalováno nedůvodně, vyplývá z analýzy NSZ
    Další článekJak je důležité míti Kydalku
    Zdeněk Koudelka
    Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát.