Jak levně a účinně zrychlit řízení?

    Jak zjednodušit rozhodování? Jak urychlit občanské, trestní či správní řízení tak, aby rozhodnutí padlo co nejrychleji a věc účastníků byla vyřešena bezodkladně? Jeden nápad stíhá druhý a to nejen partikulární, ale i nápady koncepční směřující k revizi celkového systému  rozhodování  a koncepce procesních předpisů.

    Častokrát se nám stává, že namísto toho, abychom zkoušeli hledat řešení v stávající situaci, na hřišti současných procesních předpisů, tak si jen zoufáme a uvažujeme co by bylo, kdyby. Přitom řada řešení leží před námi.
    Jedním z esenciálních problémů všech řízení je způsob, kterými je písemně odůvodňováno rozhodnutí doslova a do písmene. Stále se prosazuje doktrína absolutního odůvodnění do bezvědomí.
    Podstatou rozhodnutí je zde ďábelský výčet paragrafů, podrobný popis toho, kdo co kdo řekl k věci, co napsal, co účastníci tvrdili, co obsáhle zjišťoval příslušný orgán či soud a následně další změť paragrafů a další výčet toho, co je nepodstatné. Meritum rozhodnutí pak nachází se na konci, zpravidla ve dvou odstavcích. Úplně bizarní je pak rozhodování odvolacích orgánů, které začíná přežvýkáním všeho, co se stalo v minulosti.

    Jsme úplně slepí k tomu, že tady existuje spis, ve kterém všechno je, z něhož účastníci všechno ví? Opisovat více než polovinu textu je zbytečné. Co je přece v odvolání nebo podání, vidí každý, kdo spis otevře. Tak proč to znova opakovat?

    Jistě existuje tady rozhodovací praxe, která se věnuje opomenutým důkazům, vyložením názoru či postoje k soudu nebo správního orgánu k tvrzení účastníků a jejich právním závěrům. Je však čtena a vykládána zhusta proti její logice. Tyto imperativy přece neznamenají příkaz všechno opsat nebo doslovně opisovat takzvaně podstatné.
    Každé rozhodnutí musí být vnitřně logické a obstát současně se znalostí spisu.

    Autor těchto řádků je denně konfrontován s rozhodnutími jiného kontinentálního právního řádu a ten si v 95 % vystačí s rozhodnutími, které mají rozsah tak 10 % stejného rozhodnutí vydaného u nás. Zbytečná je přeci citace 15 paragrafů zákona, vždyť je přeci v zákoně. Zbytečná je opisovací mánie doslovných tvrzení, nebo rozepisování se o judikatuře či odborné literatuře s uváděním citací dlouhých jak Lovosice. Popisování 10-ti čísel jednacích, když stačí odkaz na jedno rozhodnutí, kupříkladu Nejvyššího soudu? To je potřeba změnit.

    Blahoslavený bude ten odvolací senát soudu či správního orgánu, který pokud obdrží popisné rozhodnutí, toto zruší jako nepřezkoumatelné, protože v něm chybí jednoduché, jasné a přesvědčivé zdůvodnění. Pokud se na tom ustálí i praxe soudu dovolacích a mimořádných přezkumů, jsem přesvědčen, že brzy dojde, v horizontu jednoho či dvou let k zrychlení řízení radikálním způsobem.

    Václav Vlk