Neznalost hejtmana Netolického

    Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický v Otázkách Václava Moravce (ČT1, 25. 11. 2018) prohlásil, že jeho politický vztah k prezidentu republiky se změnil díky „kreativnímu výkladu ústavy“ ze strany prezidenta Miloše Zemana, který v roce 2017 v souvislosti s uvažovanou demisí Bohuslava Sobotky vyjádřil názor, že individuální demisi premiéra nemusí akceptovat jako demisi celé vlády.

    Netolický dále uvedl „v právnické veřejnosti kromě Zdeňka Koudelky nemá zastání“. Bohužel Martin Netolický, který vystudoval brněnskou právnickou fakultu, svou veřejně přiznanou nevědomostí ukázal, že ne všichni absolventi brněnských práv zvládli učivo.

    Netolický zřejmě nezná texty ústavního soudce a brněnského profesora ústavního práva Jana Filipa, který akceptování demise premiéra jako demise vlády označil za exces a k chápání demise Václava Klause 1997 jako demise celé vlády uvedl: „Pro tento postup není v textu Ústavy ČR jednoznačná opora, neboť ta počítá s demisí předsedy vlády, i demisí vlády jako celku. Demise vlády je proto zásadním rozhodnutím celé vlády, které spadá pod čl. 76 Ústavy ČR a vláda se na něm musí usnést ve sboru… Názor, že vláda stojí a padá s osobou předsedy vlády, neodpovídá ani textu Ústavy ČR, ani naší parlamentní tradici. Proto též ve státech, kde tomu tak má být, je to výslovně zakotveno v ústavě… Předseda vlády v našich podmínkách na rozdíl od německého kancléře nestanoví základní směry politiky a nenese za to sám před Poslaneckou sněmovou odpovědnost. Tu nese vláda jako celek zpravidla založený na koaliční smlouvě…“ (JAN FILIP. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. 2. vydání, 1. dotisk s doplňky Brno 2004, s. 324-325).

    Václav Klaus při prezentaci své demise jako demise vlády 1997 vyšel z názoru Václava Pavlíčka z pražské právnické fakulty. Ovšem docent Vladimír Mikule, taktéž z pražské právnické fakulty, tento postup považoval za sporný. (Vladimír Sládeček, Vladimír Mikule, Jindřiška Syllová. Ústava České republiky. Komentář. Praha 2007). Rozdílné názory na účinky demise předsedy vlády ve vztahu k vládě uvádí soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek. (Lenka BAHÝĽOVÁ, Jan FILIP, Pavel MOLEK, Milan PODHRÁZKÝ, Radovan SUCHÁNEK Vojtěch ŠIMÍČEK, Ladislav VYHNÁNEK. Ústava České republiky – Komentář. Praha 2010). O nějaké jednotnosti akademické obce nemůže být řeč.

    Zdeněk Koudelka

    Sdílejte
    Předchozí článekO slepé uličce a sněhové kouli – budeme opravdu na jaře stavět sněhuláky?
    Další článekHromadné žaloby pohledem soutěžního práva
    Zdeněk Koudelka
    Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát.