Advokát Sokol podal žalobu na ÚOOÚ ve věci Parkanová

Bývalá poslankyně a ministryně obrany za TOP 09 Vlasta Parkanová už sedm let čeká, jak o ní bude rozhodnuto. Foto: archiv

Žalobu o zrušení šestnáctitisícové pokuty pro Vlastou Parkanovou za zveřejnění protokolů v případu nákupu letadel CASA podal k Městskému soudu v Praze v jejím zastoupení advokát Tomáš Sokol. Pokutu Parkanové pravomocně udělil Úřad pro ochranu osobních údajů, když na konci ledna 2013 předseda úřadu Igor Němec nevyhověl rozkladu advokáta Sokola.

Jak vyplývá ze žaloby, soud se bude muset zabývat zásadními otázkami, totiž zda je trestní řád nebo zákon o ochraně osobních údajů nadřazen Ústavě nebo může účinkovat v souběhu s Ústavou a zda je trestní řád norma, podle které je vedeno trestní řízení nebo jsou trestní řád a jeho ustanovení také příkazy a zákazy určující chování obviněného.

Soud bude také muset rozhodnout, zda je předseda ÚOOÚ oprávněn vykonávat kontrolu dodržování trestního řádu. Žaloba souvisí s právem na svobodu slova a s právem na spravedlivý proces, jak vyplývá z jejího textu. V něm Tomáš Sokol mimo jiné uvádí tyto argumenty:

„Obsah protokolu o výslechu obviněného nebo svědka není či nutně nemusí být osobním údajem a zcela jistě se na protokoly pořízené v trestním řízení nevztahuje Zákon. Na žalobkyni v postavení obviněné a ve vztahu k dokumentům, které konkrétně obdržela v této konkrétní trestní věci, se nevztahuje ustanovení § 15 Zákona ani žádná jiná omezení, Zákonem stanovená. Na žalobkyni v postavení obviněné a ve vztahu k dokumentům, které konkrétně obdržela v této konkrétní trestní věci, se nevztahuje ustanovení § 8a-8d trestního řádu. Žalovaný ani Předseda nejsou oprávněni vykonávat dohled nad tím, jak je dodržováno ustanovení § 8a-8d trestního řádu nebo jakékoliv jiné normy trestního řádu,“ píše JUDr. Sokol v žalobě.

„I kdyby žalobkyně v postavení obviněné a ve vztahu k dokumentům, které konkrétně obdržela v této konkrétní trestní věci, měla obecně uloženu nějakou povinnost Zákonem anebo ustanovením § 8a-8d trestního řádu, taková povinnost obecně nemůže existovat s absolutními účinky Ústavou dané právo na svobodu slova a šíření informací,“ argumentuje advokát a jako instruktivní pro tuto argumentaci uvádí publikaci JUDr. Pavla Holländera, v níž ústavní soudce formuloval závěr o existenci pravidel a principů, které se mohou dostat do střetu.

Jako příklad rozporu pravidel Holländer zmiňuje případ, kdy Spolkový ústavní soud SRN posuzoval ústavnost právní normy zemského práva, jež zakazovala otvírání obchodů ve středu po 13. hodině a spolkového práva, jež otvírání obchodů v pracovních dnech umožňovalo do 19. hodin. K tomu, mimo jiné za pomoci citace jiného autora (Alexy), dovozuje, že toto je klasický příklad konfliktu pravidel. Obě normy si odporují. Pokud by obě platily, bylo by otevírání ve středu odpoledne jak dovoleno, tak zakázáno. Rozpor je odstraněn tak, že jedna z obou norem je prohlášena za nulitní a tím odstraněna z právního řádu.

Podle JUDr. Tomáše Sokola je způsob, jakým se již dříve rozkladový orgán nevypořádal s argumentací žalované, hrubým porušením práva na spravedlivý proces.

V případu letounů CASA obviněná Vlasta Parkanová publikovala části trestního spisu vedeného v její věci a protokoly 37 výslechů členů vlády a dalších osob v rámci své obhajoby před veřejností na vlastní webové stránce www.parkanova.cz už v srpnu 2013. Mezi dokumenty jsou mimo jiné protokoly o výsleších členů tzv. druhé Topolánkovy vlády ODS, KDU-ČSL a Zelených, například Petra Nečase, Jiřího Pospíšila, Ivana Langera, Karel Schwarzenberga, Martina Bursíka, Michaela Kocába nebo Martina Římana.

Dva týdny po zveřejnění dokumentů zahájil s Parkanovou řízení pro přestupek Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), zatímco vyšetřující policejní orgán Úřad pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) zaslal stížnost na chování obhájce Parkanové Tomáše Sokola České advokátní komoře (ČAK) s upozorněním, zveřejnění obsahu spisu může být shledáno trestným činem neoprávněné nakládání s osobními údaji.

Irena Válová